Článek
Nejprve vystudovala střední zdravotnickou školu, jenomže už během školních let začala navštěvovat taneční podniky, kde zpívala a tančila. Když se Marie Kyselková (†83) později přestěhovala do Prahy, začala se naplno věnovat modelingu. To už si ji všiml režisér Jiří Sequens a v roce 1955 jí nabídl drobnou roličku ve filmu Větrná hora. Pak přišly ještě dvě další malé úlohy ve filmech Bomba a Touha a v roce 1959 konečně nabídka na roli princezny Lady v jedné z našich nejkrásnějších pohádek.
Místo hvězdy měla bolestivou jizvu
To stačilo, aby se Marie navždy zapsala do srdcí českých diváků. Bez pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele se totiž neobejdou ani jedny české televizní Vánoce. Film je to skutečně krásný a tak pamětníky možná překvapí, že se jeho natáčení neobešlo bez komplikací. Kyselková měla během natáčení totiž svých starostí dost. Přes své krásné blonďaté vlasy musela při natáčení nosit paruku. „Každý den mi ji lepili na hlavu mastixem, to byla děsná žíravina,“ vzpomínala později. Mastixem ji maskérky lepily na čelo i slavnou zlatou hvězdu a mladá herečka měla od toho bolestivě rozežranou a poleptanou kůži. A tak si jako největší památku na slavnou pohádku odnesla jizvu na čele.
To kvůli Josefu Zímovi, který hrál prince, byla v ohrožení slavná závěrečná scéna. „Pamatuju si, že do maskérny tehdy vstoupila zhroucená postava budoucího prince,“ usmívala se po tolika letech Marie a dodávala, že to vypadalo, že Zíma nebude vůbec schopný hrát. Noc předtím se mu totiž narodila dcera, a maskéři s ním měli opravdu hodně práce, než vůbec mohl vylézt před kameru. „Měl jsem tehdy hlas o oktávu níž, vychlastanej,“ říkal Josef Zíma. Na druhou stranu ale Kyselková dostávala za jeden natáčecí den dvě stě čtyřicet korun, a i když se to dnes zdá jako směšná částka, na tehdejší dobu to byly velice slušné peníze. „Byl to celkem výjimečný honorář, a já jsem všechny peníze posílala mamince,“ říkala herečka a dodávala, že se nikdy nepídila po tom, jak její matka s penězi naložila.
Hrob rodiny Kyselkovy, Ústřední hřbitov, Štýřice, Brno
Jejich lásce nestálo nic v cestě
Sama prý v té době pro sebe nic nepotřebovala, protože nekouřila a ani nepila. Dnes se nám to může zdát přinejmenším trochu podivné, protože víme, že Kyselková v té době čekala své první dítě s manželem Petrem Haničincem. Ti dva se poznali, když se šla Marie spolu se svou kamarádkou v Praze podívat do divadla na Vladimíra Menšíka, kterého znala už ze svého působení v Brně.
On z něj právě vycházel i s kamarádem, hercem Petrem Haničincem. Čtveřice si šla společně někam posedět a brzy bylo vidět, že krásná Marie Petra zaujala. Ten se právě rozváděl se Štěpánkou Haničincovou a tak jejich lásce nestálo nic v cestě. „Byla jsem strašně zamilovaná. Petr byl krásný chlap,“ rozplývala se i po mnoha letech Kyselková.
O věrnosti měl vlastní představy
Haničinec sice dokázal před kamerami zahrát velké city, v soukromí si však na nějaká teatrální gesta nepotrpěl. „Položil přede mě formulář s tím, že jdeme na Staroměstskou radnici,“ vzpomínala pak Marie na jeho neformální žádost o ruku. Bohužel, Petr měl o manželské věrnosti své vlastní představy. „Měl mnoho mimopracovních záležitostí, a to mě hodně bolelo,“ stýskala si později Kyselková. Mrzelo ji to tím spíš, že ona se rozhodla zcela obětovat rodině. Když se po dotočení slavné pohádky narodil jejich společný syn Ondřej, přestala se herectví věnovat úplně a všechen svůj čas si vyhradila na péči o domácnost. Svého manžela tolik milovala, že se dlouhá léta snažila jeho aférky přehlížet.
Pak si ale Haničinec začal s rozhlasovou moderátorkou Evou Kopeckou a to už nevydýchala. Našla si milence a Petr se s tím nemohl smířit. Byl přesvědčený, že on má jako muž na nevěru právo, kdežto ona ne. Po patnácti letech společného soužití dospělo jejich manželství k rozvodu. Haničinec se brzy oženil s Kopeckou a ani Marie nezůstala dlouho sama. Vzala si o dvanáct let mladšího stomatologa Vladimíra Demka a měla s ním dvě dcery, Alžbětu a Žofii. Ani když děti odrostly, nelákal kdysi slavnou herečku návrat před filmové kamery. Dál zůstala v domácnosti a pracovala spíš příležitostně. Například jako vrátná na vysokoškolských kolejích na Strahově a práce s mladými lidmi ji moc bavila. Vůbec jí nevadilo, že málokterý ze studentů věděl, že ve vrátnici sedí kdysi tak krásná princezna Lada.
Jen když potřeboval peníze
Syn Ondřej, kterého s Haničincem měla, jí bohužel přinesl víc zklamání než radosti. Nadaný herec a produkční měl kdysi těžkou autonehodu a utrpěl při ní velmi těžká zranění. Dál mohl fungovat jenom díky silným lékům na bolest. Během poměrně krátkého času si však na ně vytvořil silný návyk, který ho postupně připravil nejen o práci, ale i o rodinu. Pak už za svou matkou chodil jenom tehdy, když potřeboval peníze. Jednu dobu to došlo tak daleko, že s ním musela Kyselková přerušit veškeré kontakty. „Ondřej se nám prostě nepovedl,“ uzavírala hovory na toto téma. Navíc říkala, že už několik let neví, kde její syn bydlí a ani na něj nemá telefon. Herečka tak neměla v posledních letech svého života mnoho důvodů k radosti.
Zradilo ji zdraví a ani po operaci páteře se jí příliš neulevilo. Navíc si zlomila si nohu v krčku a dlouho byla upoutaná na nemocniční lůžko. V těch chvílích se o ni starala dcera a její dávný přítel herec Ivo Niederle. A byl to také on, kdo jednoho dne našel svou přítelkyni bez známek života. Dodnes se říká, že se nedokázal smířit s tím, že Kyselková zemřela. Srdce mu puklo žalem a on ji po dvou letech následoval na onen svět.
Zdroje: vlasta.cz, super.cz, ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz, lifee.cz, zeny.iprima.cz
