Článek
Když potkal svoji budoucí manželku, neprožíval Dan zrovna pohodové období. Měl za sebou vyhazov z práce a s tehdejší přítelkyní to neklapalo. V podstatě řešil, jak změnit svůj život. „Andrea byla jako anděl. Stála na baru, koukala se po místnosti s takovým rošťáckým úsměvem. Nikdy předtím jsem ženu takto neoslovil, protože jsem se styděl. Tentokrát jsem ale měl odvahu a šel jsem do toho,“ vzpomínal chlapík, který tento okamžik v pohodě může nazvat osudovým.
Všechno vypadalo dokonale
Nezačali spolu chodit okamžitě. Dan se potřeboval dostat ze současného vztahu, Andrea zase nevypadala, že by měla potřebu se vázat. Občas spolu šli na večeři, do kina. Ale tím to na pár měsíců skončilo. „Musím říct, že jsem pomalu přestával doufat, že by z toho mohlo být něco víc. Možná proto se to ale nakonec povedlo. Nebyl jsem v křeči, jednal jsem s ní uvolněně.“
První opravdové randě bylo famózní, Dan se opravdu blýsknul. A Andrea přicházela na to, že tomu „týpkovi“ na ní asi opravdu záleží. V tu dobu už Dan nebyl ani oficiálně zadaný, navíc měl novou práci, kde byl spokojený. „Všechno bylo super. Chodili jsme spolu necelý rok, pak jsme se k sobě nastěhovali. Užíval jsem si každou chvíli, kterou jsme trávili pohromadě.“
Všechno spělo ke svatbě. Jejich přátelé se shodovali, že jsou si souzeni. „Vzali jsme se na jednom malém zámečku. Vypadla jim jiná svatba, dali nám slevu. Takže jsem pro ni mohl zařídit veselku, jakou si vždycky přála. Byla prostě jako princezna.“
Pravda mu vyrazila dech
Uběhl téměř rok idylky a štěstí. Problémy však na sebe nenechaly dlouho čekat. Šťastní manželé vyrazili k jejím rodičům, chystala se totiž velká oslava. „Tyhle akce mě nebavily. Ale věděl jsem, že se z toho nevykroutím. Tchán mě pozval na pivo, tak jsem si říkal, že alespoň bude zábava. Ten chlápek byl totiž hrozně fajn, nezkazil žádnou srandu, lidi ho měli rádi. A všechno opravdu vypadalo skvěle. Kecali jsme, přidali se k nám další lidi a hodně jsme se nasmáli.“
Jenže jak plynuly hodiny, nezůstalo u piva. Danův tchán začal objednávat panáky. „Spolusedící“ u stolu postupně odpadávali, až zůstali jen dva muži. „Z ničeho nic nasadil takový utrápený výraz. Začal mě poplácávat a tvrdil, jak je rád, že jsem si tu jeho holku vzal přes to všechno, co měla za sebou. Nejprve jsem nechápal, brzy to ale na mě vybalil.“
Z tchána nakonec vylezlo, že Andrea měla před časem v zahraničí klienty. Zkrátka dělala společnici, prý na velmi vysoké úrovni a vydělala si hodně peněz. „Bylo to na mě moc. Odešel jsem, chtěl jsem být sám. Přespal jsem u nich a ráno se vytratil. Přemýšlel jsem, co dál. Nakonec jsem dospěl k rozhodnutí, že její minulost v kombinaci s tím, že mi lhala, je pro mě neakceptovatelné. Podal jsem žádost o rozvod.“
