Článek
Je zajímavé, jak jediný člověk dokáže někomu obrátit život vzhůru nohama. Z bohémského „sígra“ se jako mávnutím kouzelného proutku stal chlap, co začal toužit po rodině a klidu. Dan to přičítal tomu, že zkrátka čekal na tu pravou. Tvrdil, že se alespoň vybouřil a jeho drahá polovička tak má jistotu, že bude mít vždycky oči jen pro ni. Nutno říct, že i to se Karolíně líbilo. Předtím chodila s muži, kteří ji podváděli, byli nevyzrálí. O sedm let starší muž ji imponoval od první chvíle.
Do rodiny ho za žádnou cenu nechtěla
Problém však byl v tom, že zatímco jeho rodiče jeho volbu partnerky přijali bez problému, na opačné „straně barikády“ to bylo naprosto odlišné. „Táta Karolíny to vzal se skřípáním zubů. Sice tvrdil, že jeho holčička má na víc, ale respektoval ji. S mámou to bylo horší. Tak proti mě od začátku aktivně vystupovala a dělala všechno proto, aby nezapadl,“ vzpomínal sympatický vousáč. Naštěstí měl ve své drahé polovičce oporou, Karolína nikdy ani na chvíli nezapochybovala o tom, že on je pro ni ten pravý. Výpady proti němu se však stupňovaly a vše vyvrcholilo poté, co Karolínu požádal o ruku.
Její mám nelenila, Dan se od ní dočkal hodně divného telefonátu. „V podstatě mi řekla, že jestli si její dceru vezmu, tak mi udělá ze života peklo. Co následovalo už netuším, protože jsem hovor ukončil.“ Další pokusy, jak snoubence rozdělit, na sebe nenechaly dlouho čekat. Dan se ale rozhodl, že si nenechá nic líbit, takže rodinná setkání se odehrávala ve velmi napjaté atmosféře. Stačil malý podnět a jedna nebo druhá strana na sebe začala útočit. Někdy dokonce létaly i nejrůznější předměty.
Prozradila ji nadávka
Matka Karolíny dokonce nějakou dobu hrozila, že nedorazí na jejich svatbu. To si nakonec rozmyslela, dusno na jinak povedené akci by se však dalo krájet. „Otrávila to tehdy mnoha lidem. Naštěstí jsem ale všechny dopředu upozorňoval na to, co je ta dáma zač. Byli tedy ve střehu,“ usmíval se Dan. Každopádně nikdo příliš nevěřil, že by se to mezi tchyní a jejím zetěm v dohledné době spravilo. Ovšem osud má někdy v zásobě připravené hodně zajímavé karty. Je však třeba férově říct, že mladému muži pomohla náhoda.
Nikdo nevěděl, kam se Danova tchyně jednou za týden ztratí. Kamsi vyrazila, odmítala ale prozradit cíl své cesty. Postupem času začali všichni počítat s tím, že občas je postě pár hodin pryč. „Tehdy jsem jel na nákup. Byl jsem nějaký zamyšlený a málem jsem přehlédl takové podivné dítě na přechodu. Zabrzdil jsem a ona osoba zaječela, že jsem idiot. Ten hlas bych poznal kdekoli, byla to má tchyně.“ Samozřejmě ho také poznala, jejich oči se setkaly. V tu chvíli bylo jasné, že Dan měl o jednoho nepřítele méně.
Už se na něj křivě ani nepodívala
Danova tchyně totiž měla jednu zvláštní „libůstku“. Převlékala se dětských oblečků, resp. do oblečení, které vypadalo jako dětské, ale bylo v jí vyrobeno na míru. „Když jsem ji „objevil“ na tom přechodu, měla na sobě něco jako dupačky a tričko s nápisem „miluju mlíčko a maminku“. Nevěděl jsem, jestli se smát, nebo hrát na drsňáka.“ Dan tehdy zachoval vážnou tvář. Pozdravil a zeptal se, jestli nechce někam odvést. Dodal, že dětskou autosedačku pro dospělé sice nemá, ale snad by to zvládli i na normálním sedadle.
Tchyně věděla, že její tajemství je prozrazeno. Jedinou její nadějí bylo, že do té doby nenávidění zeť nic neřekne. Slíbila, že se k němu bude chovat tak, jak si zaslouží, nebude ho shazovat a bude akceptovat jeho manželství s Karolínou. S úsměvem a dobrou náladou. „Byla to dobrá dohoda. Od té doby se na mě nepodívala křivě. Popravdě řečeno, nedivím se. Asi bych nechtěl, aby o mě lidé věděli, že běhám po světě jako přerostlé miminko.“
Zdroj: autorský článek
