Článek
Hercem se nikdy stát neměl. Nepřál si to jeho tatínek, který chtěl pro svého syna hlavně dobrý kádrový profil. Takže Václav Postránecký měl být dělníkem, což se za minulého režimu hodnotilo velmi kladně.
Otec se však coby vášnivý komunista „sekl“, syna totiž přihlásil do učení v Tesle Strašnice, kde se mladý Václav v dílně setkal s Vladimírem Pucholtem, který pocházel z ryze buržoazní rodiny. Jeho otec coby doktor práv nejprve seděl v kriminále, později dělal topiče v tehdejším Realistickém divadle.
Místo dělníka kulisákem
Buď jak buď, Postránecký se tedy vyučil, k hraní ho to ale vždycky táhlo. Vyzkoušel si řadu menších rolí a když se v sedmnácti letech potkal s Františkem Petterkou a ten si všiml jeho modřin, bylo rozhodnuto. Legendárnímu herci došlo, že to mladík doma nemá snadné a nabídl mu, aby nastoupil jako kulisák v Liberci. Postránecký s radostí přijal přesto, že měl mnohonásobně nižší plat, než jaký by si vydělal jako svářeč. Bylo mu to jedno, konečně našel svůj vlastní svět, kde byl šťastný.
Velmi brzy putoval z Liberce do Uherského Hradiště, kde už ale získal opravdové herecké angažmá. Měl obrovský talent, což bylo všem kolem jasné. A vůbec nevadilo, že neudělal přijímačky na DAMU, protože měl jen velmi krátký čas na přípravu. Udělal si jméno, jeho věhlas pak ještě vzrostl, když začal hrát v Brně. Návrat do rodné Prahy byl pak pro něj zadostiučiněním. Hrál v Městkých divadle pražských, později pak v Národním divadle.
Musel utěšovat Poledňákovou
Ruku v ruce s angažmá v metropoli přicházely i zásadní televizní role. V roce 1982 pak následovala „pecka“ v podobě komedie S tebou mě baví svět. Málokdo dnes ví, že to byl právě Postránecký, kdo utěšoval režisérku Marii Poledňákovou, že si nemá nic dělat z negativní kritiky soudruhů. Měl pravdu, film se stal hitem a všechny baví dodnes.
Ačkoli se stal Postránecký hvězdou první velikosti, pýcha nepřišla. Možná spíš naopak. Herec zůstal skromným chlapíkem, který na sobě neustále pracuje a snaží se zdokonalovat. Mezi hereckou smetánkou zůstal i po roce 1989, kdy se řada jeho kolegů musela „pakovat“ a nebyl už o ně takový zájem. Postránecký naopak zářil, objevil se i ve známých seriálech jako Doktoři z Počátků.
Rodina pro něj byla vším
Všechna herecká sláva pro něj ale byla jen na druhém místě. První příčku jasně „okupovala“ rodina, na kterou nikdy nedal dopustit. S manželkou Helenou měl dvě děti, Viléma a Lucii. S manželkou se přitom seznámil už ve svých třiadvaceti letech. Vydrželi spolu přes padesát let. Klapalo jim to i proto, že se jeden druhého nesnažili předělávat.
Vlastně až v posledních letech jeho života se ho manželka pokusila nasměrovat jinam, než si on sám přál. Tak dlouho ho prosila, aby přestal pracovat, až ji poslechl. Bylo ale už bohužel pozdě. Rakovinu jícnu už porazit nedokázal. Své poslední dny ale chtěl strávit mezi těmi, které miloval. Postránecký opustil nemocnici a odešel zemřít domů do rodinného kruhu. „S tebou nás bavil svět…“ zní nápis na jeho hrobě na strašnickém hřbitově. Takový on zkrátka byl.
Zdroje: super.cz, blesk.cz, kafe.cz, narodni-divadlo.cz, zeny.iprima.cz, extra.cz
