Článek
Ze syna obyčejného krejčího se stal bohatý a obletovaný člověk. Šel si ale za svým, své úspěchy měl vydřené. A samozřejmě podpořené nesporným talentem, kterého měl Vlasta Burian na rozdávání. Chvíli se zdálo, že ho v rozletu zabrzdí první světová válka. Budoucí herec totiž odmítl narukovat do armády, takže skončil ve vězení. Naštěstí pro něj však přišla amnestie a Burian mohl začít dělat to, co uměl nejlépe, tedy bavit lidi.
Poměrně rychle se stal ředitelem divadla Rokoko, následně založil svoji vlastní scénu. A přišly filmové nabídky. Tři vejce do skla, Anton Špelec ostrostřelec, U pokladny stál a mnoho dalších snímků z něj udělaly hvězdu první velikosti. Jak stoupala jeho sláva, úměrně rostly i výše jeho honorářů. Herec si tak mohl dovolit parádní vilu s tělocvičnou i vlastního kuchaře. Často hostil pražskou smetánku a bujaré večírky se staly legendárními. Samozřejmostí byla vybraná jídla a ten nejlepší alkohol.
Manželka přehnaně žárlila
Jenomže tu byla i druhá stránka Vlasty Buriana. Byl totiž psychicky labilním, nevyzpytatelným člověkem. Nálady se u něj střídaly ještě častěji, než noc a den. Nikdo si nebyl jistý, s čím zrovna přijde a jakém rozpoložení bude. Ani jako šéf v divadle nebyl zrovna ideální. „Za ty tři roky, co jsem u Buriana hrála, jsem se přesvědčila, že je bezohledný a v podstatě hloupý. Když jsem do divadla nastoupila, tak se mi velmi intenzivně dvořil. Pan Marvan mi tehdy radil, abych si s ním nic nezačínala, že bych pak z divadla hned vylítla,“ vzpomínala herečka Hana Vítová.
Jakýkoli románek s šéfem se totiž neodpouštěl, jeho manželka Nina si ho pečlivě střežila. Prý přehnaně žárlila a nesnášela, když se kolem něj točily krásné, mladé herečky. Paní Nina ale měla k žárlení důvod, například Zita Kabátová ve svých pamětech přiznala, že chvíli byla Burianovou milenkou, mluvilo se i o jeho poměru s Lídou Baarovou. Ta ho mimochodem později udala komunistům.
Navždy pošpiněná pověst
Když byla Baarová vyšetřována pro svoji údajnou kolaboraci s nacisty, dělala všechno možné, aby si zachránila život. Mimo jiného tak popsala večírky, které se u Buriana konaly s tím, že se jich běžně účastnili i vysoce postavení Němci. Jen málokoho zajímalo, že Burian ve svém divadle zaměstnával mnohem víc lidí, než potřeboval jen proto, aby je zachránil před nacisty.
Bohužel ale také pod nátlakem natočil skeč, kde parodoval Jana Masaryka. Herec byl odsouzen a tři měsíce si odseděl ve vězení, než ho z něj dostal právě Masaryk. Burianova pověst už však byla pošpiněna, nesměl hrát ani vystupovat na veřejnosti. Pracoval tak v dolech či na horské chatě jako pomocný kuchař. Soudruzi mu zabavili veškerý majetek včetně divadla, navíc musel zaplatit pokud dva miliony. Vrátit k milovanému hraní se mohl až v padesátých letech, už to ale nebyl zdaleka ten král komiků a miláček publika.
Zemřela na jeho hrobě
Sice chvíli hrál v Karlínském divadle a dostal se do různých revue, už ho to ale nebylo hodno, takové podřadné role by dříve vůbec neřešil. Nakonec vše došlo tak daleko, že ho začaly trápit problémy s pohybem, představení tak mohl odehrávat pouze v sedě. Své poslední vystoupení pak odehrál s těžkým zápalem plic. Zemřel 31. ledna 1962 v Praze, jeho věrná Nina u něj byla do jeho posledního dechu. Za několik týdnů ji našli mrtvou na hrobě milovaného manžela.