Článek
Když dnes rozsvítíme světlo, zapojíme domácí spotřebič nebo nabijeme elektromobil, jen málokdo si uvědomí, že za velkou částí moderní elektroenergetiky stojí muž, který během života nedokázal zbohatnout na vlastních nápadech. Nikola Tesla patří mezi největší vynálezce všech dob, přesto zemřel prakticky bez majetku.
Své vynálezy nejprve „stavěl“ v mysli
Narodil se 10. července 1856 ve vesnici Smiljan, která tehdy ležela v Rakouském císařství, dnes je součástí Chorvatska. Jeho otec Milutin byl pravoslavným knězem, matka Georgina pocházela z rodiny zručných řemeslníků. Přestože neuměla číst ani psát, dokázala vyrábět složité domácí nástroje a právě od ní podle Tesly zdědil technickou představivost.
Už od mládí vynikal mimořádnou pamětí. Tvrdil, že si dokáže v hlavě představit celý stroj do nejmenších detailů a sledovat jeho chod, aniž by musel vytvořit jediný nákres. „Než udělám jediný náčrt na papír, mám celý nápad propracovaný v mysli. Ve své hlavě měním konstrukci, vylepšuji ji a dokonce přístroj provozuji. Je mi jedno, zda svůj stroj zkouším v mysli, nebo v dílně,“ vysvětloval. Teprve když byl přesvědčený, že fungují, pustil se do jejich skutečné konstrukce.
Detail Teslovy sochy v Nikola Tesla Memorial Center ve městě Smiljan v Chorvatsku
Spor, který změnil svět
Po studiích pracoval v Evropě pro společnosti zabývající se elektrickými zařízeními. Roku 1884 odjel do Spojených států amerických s doporučujícím dopisem pro slavného vynálezce Thomase Alvu Edisona. Jejich spolupráce ale trvala jen několik měsíců. Tesla prosazoval střídavý proud (AC), zatímco Edison investoval obrovské peníze do stejnosměrných elektrických sítí (DC). Rozdíl nebyl jen technický. Šlo o miliardový byznys, který měl rozhodnout o budoucnosti elektrifikace.
Edison tvrdil, že střídavý proud je nebezpečný. Tesla naopak upozorňoval, že umožňuje přenášet elektřinu na mnohem větší vzdálenosti s minimálními ztrátami. Spor vešel do dějin jako „válka proudů“. Rozhodující podporu získal Tesla od podnikatele George Westinghouse. Jejich systém střídavého proudu postupně zvítězil a stal se standardem prakticky po celém světě.
Muž, který předběhl svou dobu
Tesla ale rozhodně nebyl autorem jediného převratného nápadu. Vynalezl polyfázový elektromotor, experimentoval s vysokofrekvenčními proudy, zdokonaloval transformátory a podílel se na rozvoji bezdrátové komunikace. Roku 1898 předvedl veřejnosti dálkově ovládaný model člunu, který mnozí diváci považovali za kouzlo nebo podvod. Ve skutečnosti šlo o jednu z prvních ukázek rádiového ovládání na světě.
Jeho laboratoř byla plná odvážných experimentů. Tesla snil o bezdrátovém přenosu elektřiny i informací na velké vzdálenosti. Na Long Islandu proto začal stavět obří vysílací věž Wardenclyffe Tower, která měla představovat revoluci v celosvětové komunikaci.
Projekt ale narazil na nedostatek financí. Investor J. P. Morgan odmítl uvolnit další peníze poté, co pochopil, že Tesla chce elektřinu šířit bezdrátově a potenciálně zdarma. Stavba byla zastavena a později zcela zanikla.
Génius, který neuměl obchodovat
Na rozdíl od Edisona nebyl Tesla podnikatelem. Zajímal ho především samotný výzkum. Patenty často prodával za zlomek jejich budoucí hodnoty a mnohé nápady si ani nestačil právně ochránit.
Nikola Tesla drží v rukou ohnivé koule od Warwicka Goblea
Nejznámější je příběh smlouvy s Georgem Westinghousem. Když se jeho firma dostala do finančních problémů, Tesla se podle pozdějších vzpomínek vzdal licenčních poplatků za střídavý proud. Přesné okolnosti celé dohody jsou dodnes předmětem dohad, jisté ale je, že tím přišel o obrovské jmění, které by z něj pravděpodobně udělalo jednoho z nejbohatších mužů své doby.
Ve stáří se stále více uzavíral do sebe. Nikdy se neoženil a tvrdil, že rodinný život by mu bránil v práci. Trpěl řadou obsesí, například chorobným strachem z bakterií nebo posedlostí číslem tři. Poslední roky trávil převážně v newyorských hotelech, kde krmil holuby. Jednu bílou holubici dokonce označoval za svého nejbližšího přítele.
Smrt v zapomenutí
Dne 7. ledna 1943 našla pokojská Teslu mrtvého v pokoji číslo 3327 hotelu New Yorker. Bylo mu 86 let. Přestože byl jedním z nejslavnějších vědců své generace, zemřel prakticky bez peněz. Po jeho smrti americké úřady zabavily část dokumentů kvůli obavám, že by mohly obsahovat vojensky významné technologie. Tento krok později přispěl ke vzniku mnoha konspiračních teorií, ovšem je téměř jisté, že mezi zabavenými materiály nebyly žádné převratné „paprsky smrti“, o nichž Tesla občas veřejně hovořil.
Dnes nese jeho jméno jednotka magnetické indukce, letiště v Bělehradě, řada muzeí i automobilka Tesla. Muž, který za života často zápasil s dluhy, se stal symbolem technického pokroku a jedním z nejuznávanějších vynálezců historie.
Časová osa života a smrti Tesly
- 10. července 1856 – narození ve Smiljanu.
- 1875 – začíná studovat techniku ve Štýrském Hradci.
- 1882 – přichází s myšlenkou rotačního magnetického pole.
- 1884 – odjíždí do Spojených států, krátce pracuje pro Thomase Edisona.
- 1887–1888 – patentuje systém střídavého proudu a polyfázový elektromotor.
- 1893 – triumf systému střídavého proudu na Světové výstavě v Chicagu.
- 1895 – spuštění vodní elektrárny na Niagarských vodopádech využívající Teslovy technologie.
- 1898 – představuje dálkově ovládaný člun.
- 1901–1905 – stavba věže Wardenclyffe.
- 1917 – věž Wardenclyffe je zbourána.
- 7. ledna 1943 – umírá v hotelu New Yorker v New Yorku.
- 1960 – jednotka magnetické indukce dostává název tesla (T).
Zdroje: autorský článek s využitím
