Z vnuků Šafránkové a Abrháma vyrostli pohlední mladíci. Tonda hrál v seriálech, Josef režíruje

Odkaz Libuše Šafránkové (†68) a Josefa Abrháma (†82) dnes žije trochu jinak, než bychom možná čekali. Nejen v reprízách jejich filmů, které se pravidelně vracejí na televizní obrazovky, ale především v jejich rodině. Zatímco oni sami vychovali jediného syna, Josef Abrhám mladší má pět dětí a právě ty nejstarší z nich už dnes jasně ukazují, že umělecké geny v tomto rodu rozhodně nezmizely.

Syn slavného hereckého páru se nikdy nenutili postavit se před kamery. Vydal se spíš cestou režie, scenáristiky a produkce. Právě on je tím, kdo stojí v pozadí prvních tvůrčích kroků svých dětí. A není to žádné „tlačení na sílu“. Spíš přirozené prostředí, ve kterém se film a kreativita berou jako normální součást života. Jeho dva nejstarší synové, Josef Jan a Antonín Jan, dnes dospívají a už teď mají za sebou víc zkušeností, než mají mnozí začínající dospělí tvůrci.

Každý z bratrů směřuje trochu jinam. Josef tíhne k režii, scénáři a organizaci celého projektu, tedy k tomu, co má v krvi po otci. Antonín je naopak stále blíž herectví a kamerám, podobně jako kdysi jeho slavní prarodiče. „Měl jsem s tím v mládí trochu problém. Babička mi tehdy napsala jazykolamy. Do teď se z toho učím,“ vzpomínal na slavnou filmovou Popelku. Antonín se nijak netají tím, že prarodiče obdivuje. „Nejen za jejich hereckou profesi, ale hlavně za to, jací byli v osobním životě.“

Je hezké, že Libuše Šafránková i Josef Abrhám jejich práci ještě stihli vidět. A hlavně, že k ní přistupovali s profesionálním nadhledem. Ne jako hrdí prarodiče, kteří všechno automaticky chválí, ale jako lidé, kteří celý život pracovali v oboru. První úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Jeden z jejich filmů uspěl v soutěži Pražský filmový kufr, což pro kluky znamenalo potvrzení, že to, co dělají doma v pokojíčku, má smysl i venku. Postupně se pustili do náročnějších projektů, zkoušeli natáčet i reklamní spoty a oslovovat herce. Ne vždy to vyšlo, ale právě tyhle zkušenosti je učily, jak svět filmu doopravdy funguje.

Zatímco Josef zůstává spíš „za kamerou“, Antonín už si vyzkoušel i práci před ní. Objevil se v seriálu Děcko, kde si prošel klasickým castingem bez ohledu na slavné příjmení. A větší roli dostal v seriálu Mladá krev. „Byla to má první takhle vážná role a snažil jsem se na ni poctivě připravit. Sám, nebo s mou mámou jsem si některé scény ze scénáře trénoval. Přemýšlel jsem o pocitech mé postavy. Bavilo mě si ladit detaily,“ vzpomínal. Je pro něj důležité, aby nebyl vnímán jako vnuk Abrháma a Šafránkové. Chce si vyšlapat vlastní cestu.

Zajímavé je, že tvorba oba bratry spojuje i s dalšími sourozenci. Do některých projektů zapojili i mladší bratry, ať už hlasem, drobnými rolemi nebo pomocí při natáčení. Filmy jejich prarodičů se u nich doma pouštějí dodnes. Ne ale jako studijní materiál, spíš jako osobní vzpomínka. Dívají se na ně s vědomím, že na obrazovce nejsou jen herecké legendy, ale jejich babička a dědeček. „Až teď si uvědomuji i jejich profesi. Je mi líto, že si s nimi o tom už nemůžu popovídat,“ vysvětloval Antonín.

Právě v tom je jejich vztah k těmto snímkům jiný než u běžných diváků. Je to rodinné album, jen natočené na filmový pás. A možná právě tady je odpověď na otázku, jestli by na ně Libuše Šafránková a Josef Abrhám byli pyšní. Téměř s jistotou lze říct, že byli. Hlavně proto, že k hereckému řemeslu přistupují s pokorou a ne jako k něčemu, co je automatické, protože mají slavné předky.

Zdroje: extra.cz, blesk.cz, zeny.iprima.cz, lifee.cz, super.cz