Článek
Když její táta opustil rodinu, bylo Johaně třináct. Dokázala pochopit důvody a jelikož rozvod rodičů nebyl nijak hektický, v jejím životě se prakticky nic nezměnilo. Vlastně se dá říct, že na tom „vydělala“. Dvakrát svátek i narozeniny, dvoje Vánoce. Logicky to znamená více dárků. „Táta s mámou byli v pohodě i po rozvodu. Vycházeli spolu, komunikovali jeden s druhým bez potíží. Takže pro mě určitě žádné trauma,“ vzpomínala sympatická blondýnka.
S oběma rodiči byla zadobře, nikomu nestranila. Věděla, že táta potřeboval od života něco jiného, než mu máma byla schopna dopřát. Tak se prostě dohodli, že půjdou svoji vlastní cestou. Věděla také, že si zřejmě oba najdou jiné partnery, přála jim to. „Dá se říct, že jsem se těšila. Byla jsem zvědavá. Navíc jsem předpokládala, že se za pár let odstěhuji z domova, takže jim u ničeho nebude „svítit“,“ vysvětlovala.
Postavila se na vlastní nohy
Když jí bylo dvacet, prožívala Johana velkou lásku. A stalo se to, co předpokládala. S tehdejším přítelem si našli společné bydlení. „Byla jsem bláznivě zamilovaná. A také ve věku, kdy je fajn roztáhnout křídla a pokusit se postavit na vlastní nohy. Povedlo se. Vztah sice nevydržel, těsně před mými jedenadvacátými narozeninami jsme se rozešli. Ale nijak jsem to nehrotila.“ Byla samostatná, měla dobrou práci, do toho studovala jazyky. Její život běžel na plné obrátky a zdálo se, že je vše nastaveno tím správným směrem.
Když začala její máma randit s o pět let mladším Pavlem, byla šťastná. Přála mamce, aby si život užívala, jak to jen jde. To ale ještě netušila, jak rychlý spád věci vezmou. A hlavně - jak nečekané to bude. Ještě je nutné říct, že mamince Johany bylo v době, kdy začala randit s Pavlem sedmačtyřicet. Jejímu partnerovi tedy dvaačtyřicet. Kdyby Johaně někdo řekl, že ji okouzlí takto „starý“ muž, vysmála by se mu. Jenže člověk míní a věci se mění.
Drželi to v tajnosti
Když ho viděla poprvé, přišel jí zajímavý, ale rozhodně by se mu nevrhla kolem krku, pokud by ho potkala třeba v baru. Tím spíš, když patřil k její mámě. Postupem času se ale ukázalo, že „duší“ je Pavel někde úplně jinde. „Maximálně třicátník. Měl bláznivé nápady, pořád něco vymýšlel. A byla s ním sranda. Máma mu občas nestačila, tak mě sem tam požádala, jestli bych ji nezastoupila na nějaké adrenalinové akcičce a tak. A to já zase ano, to bylo moje,“ usmívala se poněkud hořce Johana. S Pavlem si zkrátka skvěle sedli.
Bohužel se ale ukázalo, že jejich pouto začíná být mnohem silnější, než by se slušelo a patřilo. Johaně to došlo relativně včas a snažila se z toho „vyskočit“. Ovšem marně. „Něco udělal, řekl. A já v tom byla zase. Věděla jsem, že je to špatné, ale nemohla jsem si pomoct. Líbali jsme se jak puberťáci, vyspali jsme se spolu a zjistili, že nás to oba baví. Že se vzájemně přitahujeme.“ Největší chybou však bylo, že to drželi v tajnosti. Kdyby šli s pravdou ven, její mámu by to bolelo, ale alespoň by nebyla veřejně zostuzená.
Byla to velká ostuda
V podstatě celý rok byli milenci, aniž by někdo pojal sebemenší podezření. Jenže začínali být víc a víc „drzí“. „Přestali jsme si dávat pozor. Skoro to vypadalo, že spolu prostě chodíme. Jenže tak to nebylo. Po bitvě je sice každý generál, s odstupem času ale vím, že jsem udělala spoustu chyb. Hlavně jsem to neměla tajit, případně to opravdu ukončit,“ uvědomuje si Johana. Když její milenec požádal její mámu o ruku, myslela si, že to konečně skončí. Navíc na něj byla trochu naštvaná, že se s ní dopředu neporadil. Byla přesvědčená, že dál ve „vztahu“ pokračovat nechce.
Pavlovi to řekla na svatbě, když za ní asi hodinu před obřadem přišel. Zdálo se, že to vzal v pohodě. Jenže večer, když se všichni trochu opili, si ji našel. „Jak jsem byla opilá, tak jsem ho začala líbat. Byla noc, hvězdy svítili a my jsme mysleli, že jsme daleko od všech. Jenže jsme nebyli. Načapala nás teta, tedy mámy sestra. A hned jí to běžela říct.“ Z krásného dne se stal jeden z nejhorších dní pro matku i dceru.
Aférka se brzy rozkřikla a začalo se řešit, jak dlouho to Johana a novomanžel spolu táhnou. Jedno však bylo jisté, vztah mezi dcerou a matkou byl nenávratně narušen. „Stále spolu nemluvíme. Máma se usmířit nechce. Popravdě se jí nedivím,“ uzavřela Johana.
Zdroj: autorský článek
