Článek
Režisér Petr Schulhoff natočil film Zítra to roztočíme, drahoušku…! jako satiru na sousedské vztahy, které se postupně mění v malou válku plnou naschválů. Do hlavních rolí obsadil tehdejší hereckou elitu, tedy Ivu Janžurovou, Miloše Kopeckého, Stellu Zázvorkovou, Františka Peterku, Luďka Sobotu nebo tehdy začínající Dagmar Veškrnovou (dnes Havlovou). Film měl premiéru v listopadu 1976 a v kinech jej vidělo více než 1,6 milionu diváků. Později se dočkal i volného pokračování Co je doma, to se počítá, pánové….
Hlášky, kterým dnes rozumí už jen pamětníci
Velká část humoru stojí na dobových výrazech. František Peterka například pronese větu, že v televizi dávají „Hudbu z rešpícia“. Ve skutečnosti šlo o pořad Hudba z respiria, který Československá televize skutečně vysílala od počátku 70. let. Podobně Miloš Kopecký několikrát používá výraz „nivó“, převzatý z francouzského niveau. Ve své době šlo o oblíbený ironický obrat, kterým lidé komentovali úroveň nebo kvalitu něčeho.
Nechybí ani dnes už téměř zapomenutý slang. Když uklízečka Hortenzie v podání Heleny Růžičkové vykřikne, že za chvíli přijdou „inkousti“, myslí tím úředníky. Přezdívka vznikla podle inkoustu, kterým psali. Jinou dobovou nadávkou je slovo „šlejška“, původně označení bramborové šišky, které se časem používalo i jako posměšné oslovení.
Petr Schulhoff vytvořil nesmrtelnou komedii
Luděk Sobota si prosadil improvizaci
Jedním z důvodů, proč film působí tak přirozeně, byla improvizace. Luděk Sobota, představitel Reného Nováka, přijal nabídku až poté, co dostal od režiséra volnost upravovat dialogy podle sebe. Přes tuto podmínku zkrátka nejel vlak. Ovšem díky tomu pak vznikla řada spontánních gagů, které dnes patří mezi nejcitovanější momenty filmu.
Nezapomenutelná je především scéna s údajnou americkou automatickou pračkou. Ve skutečnosti herci nenesli žádný zámořský spotřebič. Rekvizitou byla prázdná krabice od italské pračky Zanussi, aby ji bylo možné pohodlně vynést do schodů.
Nejzajímavější rekvizita visí přímo v bytě Novákových. Svatební fotografie, kterou diváci ve filmu zahlédnou, není filmová rekvizita. Jde o skutečný snímek ze svatby Miloše Kopeckého a Stelly Zázvorkové, kteří byli v 50. letech opravdu manželé. Jejich společný život sice trval jen krátce, ale před kamerou vytvořili jednu z nejpřesvědčivějších manželských dvojic českého filmu.
Latinské přísloví i narážka na boháče
Pozorní diváci si mohou všimnout i drobných jazykových hříček. Kopeckého postava pronese větu „tercium non datur“, správně však latinské přísloví zní „tertium non datur“ a znamená „třetí možnost neexistuje“.
Ve filmu padne také poznámka: „Nejsem Onassis.“ V 70. letech nebylo třeba nic vysvětlovat. Řecký lodní magnát Aristoteles Onassis byl symbolem obrovského bohatství a luxusu, takže šlo o všeobecně srozumitelný vtip.
Iva Janžurová byla i v tomto filmu naprosto dokonalá
Motol, Staré Město i Dejvice
Natáčení probíhalo na několika místech Prahy. Starý činžovní dům Novákových a Bartáčkových se nachází v Anežské ulici na Starém Městě. Po přestěhování rodin se děj přesouvá do panelového domu v Hennerově ulici v Motole, který stojí dodnes. Závěrečná svatební scéna vznikala před budovou Fakulty strojní ČVUT v Dejvicích, kde se natáčela i řada dalších českých filmů.
Podobné drobnosti dělají z Zítra to roztočíme, drahoušku…! mnohem víc než jen obyčejnou normalizační komedii. Vedle skvěle napsaných dialogů nabízí i množství nenápadných odkazů na dobu svého vzniku, autentické rekvizity a herecké improvizace, díky nimž film neztratil své kouzlo ani po téměř padesáti letech.
Zdroje: autorský článek s využitím
