Článek
V tomto článku bych se ale chtěla zaměřit na příběhy, které mě doslova uchvátily. Jejich děj je mnohdy jednoduchý, ale zároveň okouzlující a působivý. Ale emoce, které vyvolávají jsou natolik silné, že je mám stále ve svých vzpomínkách a čas od času se k nim ráda vracím. V dnešní době, kdy většina filmů a příběhů kolem nás jen propluje bez hlubších pocitů a zamyšlení, mají tyto filmy (alespoň pro mě), výjimečnou sílu.
Walter Mitty a jeho tajný život (The Secret Life of Walter Mitty, 2013)
První film, který zmíním, je krásný a kupodivu uvěřitelný příběh zdánlivě obyčejného muže Waltra Mittyho (úžasně ztvárněného Bennem Stillerem). Jedná se o adaptaci stejnojmenné povídky Jamese Thurbera z roku 1939.
A proč zmiňuji právě tento film? Popravdě, mám dva důvody. Zaprvé, film je skvělou ukázkou toho, že bez ohledu na to, v jaké situaci se právě nacházíte, máte vždy možnost to změnit. Navzdory nejistotě, obavám i zcela neznámým oblastem. A tak, jestli cítíte potřebu něco změnit, příběh Waltera Mittyho vám určitě dodá odvahu.
A druhý důvod? Díky tomuto filmu jsem objevila (naprosto dokonalou) hudbu Davida Bowieho. Samozřejmě jsem věděla, o jakého zpěváka se jedná. Ale byla to právě píseň Space Oddity, která během filmu zazní, která mě přiměla jeho tvorbu prozkoumat víc.
Fanoušci (Purely Belter, 2000)
Socha Alana Shearera u stadionu Newcastle United
Druhý film je adaptací románu The Season Ticket od britského spisovatele Jonathana Tullocha. Příběh sleduje (doslova) anabázi dvou teenagerů na cestě za splněním jejich velkého snu: získat vysněnou permanentku na zápasy Newcastle United. To vše se odehrává na pozadí drsného industriálního prostředí Newcastlu na severu Anglie.
Poprvé jsem tento film viděla už opravdu hodně dávno. A pak, o několik let později (jako by to snad osud chtěl) jsem se v Newcastlu ocitla sama. No, dobře, tehdy jsem tam jela na semestrální univerzitní pobyt, takže to osud zas tak úplně nebyl. Ale i tak to byla docela náhoda. Každopádně, scenérie samotného Newcastlu mně v ten moment připadala povědomá, i když jsem tam nikdy před tím nebyla. A pak jsem si uvědomila, že jsem kdysi dávno viděla film, který se zde odehrával. Zmínila jsem se o tom své paní domácí, u které jsem v Newcastlu bydlela. Ta se jen usmála a vytáhla starou videokazetu Purely Belter. A tak jsem ho sledovala podruhé přímo v Newcastlu.
Příběh je plný typicky britského humoru, ale i sociálních problémů, rodinných dramat a reality všedních dní drsného britského severu. I přes to všechno je vyprávěný s dokonalou lehkostí a určitě si vás získá, i když je pro vás fotbal (stejně jako pro mě) doslova španělskou vesnicí.
Billy Elliot (2000)
V neposlední řadě bych ráda zmínila ještě jeden silný příběh, nejen o tanci, kde lehkost baletu ostře kontrastuje s drsnou realitou nehostinné severní Anglie během stávky horníků v osmdesátých letech dvacátého století. A ano, přiznávám, opravdu mám ráda britská sociální dramata.
Občas se může stát, že kvůli předsudkům a nerealistickým očekávání druhých, mohou být sny a touhy potlačeny. To ale naštěstí není případ Billyho, který místo toho, aby splnil přání svého otce a stal se boxerem, touží po baletu. A i když to jeho nejbližší okolí příliš nechápe, Billy si jde s podporou své učitelky baletu tvrdě za svým snem.
Když jsem film viděla úplně poprvé, bylo to ostatně také úplně poprvé, kdy jsem byla v Anglii. A pamatuji si, že jsem ještě úplně typicky severskému akcentu nerozuměla, ale stále jsou ve mně emoce, které film vyvolal. Zejména díky silnému příběhu, úžasným hereckým výkonům, tanci a hudbě. Soundtrack k tomuto filmu je také vynikající. Smála jsem se, plakala, ale především jsem si užila každou minutu tohoto mistrovského díla.
Také ve vás některý z těchto filmů vyvolal podobně silný dojem? A jaké jsou vaše oblíbené filmy? Dejte mi určitě vědět v komentářích, ráda se na filmy podle vašich typů podívám a třeba tak objevím další nezapomenutelné příběhy.
Reference:
