Článek
Bylo to v létě, když malá Ema trávila své prázdniny u babičky a dědečka na venkově. Bydleli u krásného lesa, plného tajemství a dobrodružství. Ema byla šťastná, že může strávit léto na takovém úžasném místě.
Jednoho slunečného odpoledne, když bylo venku krásně teplo, se Ema rozhodla jít si hrát za dům. Chtěla prozkoumat lesní cestičky a pozorovat zvířátka.
Ema se šťastně vydala do lesa, cítila se jako dobrodružná průzkumnice. Procházela stinnými stezkami, sbírala kytičky a poslouchala zvuky přírody. Ale najednou si všimla něčeho zajímavého a začala běhat za malým zajícem, který jí utekl do houští.
Když Ema ztratila zajíce z dohledu, uvědomila si, že si není úplně jistá, kde je. Zamotala se mezi stromy a najednou se ocitla v neznámé části lesa. Pokusila se najít cestu zpět, ale vypadalo to všechno stejně. Srdce jí začalo bušit a trochu se začala bát. V tom uslyšela zvláštní zvuky z houští.
Ema zkoušela volat o pomoc, ale její hlas se ztratil v rozléhající se tichosti lesa. Začala plakat a snažila se najít cestu zpět, ale čím víc se snažila, tím víc se ztrácela. Stmívání bylo stále výraznější a Ema měla pocit, že není úplně sama.
Její rodiče, paní Jana a pan Petr, se začali bát, když Ema dlouho nebyla doma. Zavolali na ni, Ema se neozývala. Začali hledat po okolí, ale les byl velký a Ema byla malá a lehce se v něm ztratila. Navíc stmívání bylo čím dál intenzivnější.
Celou noc hledali Emu. Byli vyčerpaní, ale nevzdávali to. Nenechali nic uniknout a doufali, že najdou svou malou dcerku v pořádku. O východu slunce byli zoufalí a přikázali si vzájemně nevzdávat se.
Když slunce konečně vystoupalo na obzor, rodiče zaslechli slabý šelest. Šli za ním a náhle spatřili nádherného medvěda a u něj svou dceru Emu, která u něj spí. Byla na první pohled zdravá a nezraněná, ale rodiče nemohli uvěřit svým očím.
Medvěd zůstal klidný a mírný, jakoby věděl, že má dát Emě prostor k návratu k jejím rodičům. Ema byla šťastná, že konečně vidí své rodiče a rychle se k nim vrhla do náruče. Rodiče byli plní radosti a vděčnosti za to, že našli svou ztracenou dcerku.
Bylo jasné, že medvěd Emě pomohl přečkat náročnou noc a zahřál ji svým tělem. Byl to neuvěřitelný zjev, který rodiče považovali za zázrak. Přes všechny obavy a strach se Ema vrátila domů nezraněná a se zážitkem, který si bude pamatovat celý život.
Ode dneška měl medvěd v srdci Emy a jejích rodičů zvláštní místo. Byl to nečekaný hrdina, který ochránil malou dívku v náročné situaci. Od té doby byli všichni opatrnější, ale také vděční za krásu a sílu přírody, která je obklopovala. Na medvěda vzpomínali s úctou a láskou, protože díky němu byla jejich rodina znovu kompletní.
/Tento příběh, děj i fotografie jsou fikcí, nezakládají se na skutečné události/