Dvojitá vražda starých manželů, kterou soud nedokázal rozřešit

Léto roku 1879. V okolí Atlanty v americkém státě Georgia se život stále odehrával mnohem pomaleji než ve velkých průmyslových městech. U řeky Chattahoochee stál dům, v němž žili Martin a Susan DeFoorovi, starší manželé, kteří v této oblasti strávili řadu let. Pro místní byli známí také díky přívozu, kterým se lidé dostávali přes řeku. Jejich domov stál stranou rušného centra a okolí působilo klidně. Právě tam se však odehrál zločin, který otřásl veřejností a dodnes patří mezi nevyřešené případy z historie Atlanty.

V noci z 25. na 26. července se do domu někdo vloupal. Když byli Martin a Susan nalezeni, bylo zřejmé, že se stali obětí mimořádně brutálního útoku. Dobové zprávy popisovaly těžká poranění hlavy a krku. Zpráva o smrti staršího páru se rychle rozšířila a brzy se o případu psalo i mimo Georgii. Noviny The New York Times zveřejnily zprávu o zavražděném manželském páru a zdůraznily, že policie zatím nemá jasnou stopu vedoucí k pachateli.

Na místě činu vyšetřovatelé hledali známky vloupání a snažili se zjistit, co se v domě odehrálo. Jednou z důležitých okolností bylo, že podle dobových zpráv z domu nezmizely cennosti, které by jasně ukazovaly na loupež jako motiv. Pokud vrah přišel krást, proč si nic významného neodnesl? A pokud jeho cílem nebyl majetek, co ho přimělo zaútočit na dva staré lidi v jejich vlastním domově?

Takové otázky zaměstnávaly policii i obyvatele okolí. Vyšetřovatelé prověřovali možné podezřelé a podle pozdějších historických zpráv využili také pátrací psy. V té době však měla kriminalistika daleko k dnešním možnostem. Nebyly k dispozici moderní laboratorní analýzy, databáze DNA ani metody, které by dokázaly z drobného biologického důkazu získat identitu člověka. Policie se musela opírat především o výpovědi, fyzické stopy a informace od lidí, kteří mohli v okolí něco zahlédnout nebo zaslechnout.

Podezření se podle pozdějších zpráv obrátilo také na dva muže, kteří měli před vraždami požádat manžele o nocleh a byli odmítnuti. Tato okolnost mohla vyšetřovatelům připadat důležitá: mohli si odmítnutí vyložit jako ponížení, vrátit se do domu nebo se pokusit získat jídlo a další věci. Samotná časová souvislost však ještě neznamenala, že měli s vraždami cokoli společného. Bez spolehlivých důkazů se podobná stopa mohla snadno proměnit v podezření, které nebylo možné potvrdit.

Případ se stal předmětem intenzivního zájmu veřejnosti. Zločin byl tak násilný a zároveň tak těžko vysvětlitelný, že se o něm mluvilo ještě dlouho poté. Lidé chtěli vědět, kdo mohl zaútočit na manžele, kteří podle dobových popisů vedli poklidný život. Čím déle však vyšetřování pokračovalo bez přesvědčivého výsledku, tím více prostoru dostávaly dohady.

Některé pozdější zprávy uvádějí, že v souvislosti s případem bylo zatčeno či obviněno několik lidí. Historické shrnutí zveřejněné televizní stanicí A&E uvádí, že tři podezřelí byli odsouzeni, ale jejich rozsudky byly následně zrušeny. To však samo o sobě neznamená, že se podařilo prokázat jejich nevinu, ani že se tím odhalil skutečný pachatel. Právě zvraty kolem podezřelých a nedostatek konečného, přesvědčivého vysvětlení přispěly k tomu, že se případ v historických přehledech vrací jako nevyřešená vražedná záhada.

Z dnešního pohledu je třeba rozlišovat mezi tím, co lze doložit, a tím, co vzniklo až v pozdějších převyprávěních. Víme, že Martin a Susan DeFoorovi byli zavražděni ve svém domě v červenci 1879, že se případ dostal do dobového tisku a že vyšetřování nepřineslo výsledek, který by záhadu jednou provždy uzavřel. Některé podrobnosti o podezřelých se v historických zdrojích objevují, ale nelze je bez dalšího vydávat za důkaz jejich viny.

Dům, v němž manželé žili, už nestojí. Krajina kolem řeky se během následujících desetiletí proměnila a Atlanta se rozrostla do moderního města. Místo, které kdysi leželo stranou rušného života, se stalo součástí oblasti, jejíž podoba je dnes zcela jiná. Zločin ale zůstal v místní historii jako připomínka doby, kdy i brutální vražda mohla navzdory velkému úsilí vyšetřovatelů zůstat bez spolehlivého rozuzlení.

V dušičkovém čase se podobné příběhy vracejí s novou naléhavostí. Za starými novinovými titulky totiž nestojí jen detektivní hádanka, ale dva skuteční lidé, jejichž život skončil násilně v místě, které mělo být jejich bezpečným domovem. Martin a Susan DeFoorovi se už nemohou dočkat spravedlnosti ani promluvit o tom, co se stalo. A přestože se jejich jména dochovala, otázka, kdo je té noci zavraždil a proč, zůstává bez definitivní odpovědi.

Zdroje:

Poznámka: Článek vychází z historických zpráv a pozdějších přehledů. Některé podrobnosti případu se v pramenech liší a totožnost skutečného pachatele nebyla spolehlivě prokázána.