Antonie Nedošinská se nesklonila ani před K. H. Frankem. Ve filmové smlouvě měla, že nesmí hubnout

Antonie Valečková přišla na svět 26. června 1885 na pražském Smíchově do dělnické rodiny. Měla tři sourozence, kterým rodiče stejně jako jí předem vybrali povolání. Energická matka jí jako budoucí povolání vybrala švadlenu, protože pro herectví prý nebyla dost hezká. Vedle vyučení se švadlenou docházela tajně do soukromých hereckých hodin u Karla Želenského.

V roce 1909 utekla k divadlu a postupně prošla kočovnými soubory K. Faltyse, A. Sedláčka i R. Morávka. Toulky s kočovníky byly pro Toničku tvrdou školou, a právě v ní se z dívky, kterou matka kdysi posílala k jehle, postupně klubala herečka. Při putování s herci poznala vášnivého ochotníka Jiřího Nedošinského, který se ve volném čase věnoval divadlu, jinak však pracoval jako bankovní úředník.

Když Jiří navrhl Toničce poklidný život za jeho zády a slib, že už nebude muset hrát, jeho ruku odmítla. Pro lásku k Toničce opustil Jiří bankovní místo a začal se hereckému řemeslu věnovat naplno. Z respektovaného bankovního úředníka se tak ze dne na den stával Toniččin společník na divadelních prknech.

V roce 1919 získala s manželem angažmá ve smíchovském Švandově divadle a hrála v něm devět let. Před filmovou kamerou si poprvé zahrála paní radovou v němé komedii Zlaté srdéčko z roku 1916. Tehdy ještě nikdo netušil, že právě z této drobné role v němém snímku se začne odvíjet její dlouholetá filmová kariéra, ze které vzejdou desítky maminek a hospodyní.

V roce 1923 ovšem ve třiačtyřiceti letech podlehl Jiří těžkému srdečnímu onemocnění. Tonička se po manželově smrti ocitla úplně sama s malou dcerou Jiřinkou na bedrech, a herectví, které dosud bylo společnou cestou obou manželů, teď muselo živit dvě hladové duše.

V roce 1928 se přesunula do Národního divadla, kde zůstala dvanáct let. Ve zlaté kapličce ji obsazovali pouze do menších rolí, neboť vedení vadila její filmová popularita. Publikum si Antonii zamilovalo pro nehraný způsob projevu a pro typické postavy bodrých maminek a hospodyň. Kromě herectví byla také pověstnou hospodyní, která dokázala skloubit divadelní zkoušky s vařením a péčí o dceru Jiřinku. Tahle praktická stránka jejího života se zjevně vlévala i do jejích filmových postav.

Filmoví producenti dávali Antonii do smluv neobvyklou podmínku – za žádných okolností nesměla shodit kila. Pro role boubelatých maminek a hospodyní byla totiž její kyprá postava stejně podstatná jako herecké schopnosti. Naštěstí byla také vynikající kuchařka a její specialitou byl zajíc na smetaně, který si její herečtí kolegové dlouho připomínali.

V mnoha snímcích po jejím boku stál Theodor Pištěk a tvořili spolu nezapomenutelnou filmovou manželskou dvojici. Část publika si dokonce myslela, že jejich pouto trvá i mimo filmové plátno, jenže to byl velký omyl. Pištěkovou skutečnou manželkou byla o čtrnáct let mladší herečka, kterou diváci znali pod jménem Máňa Ženíšková. Tahle filmová iluze ovšem dokazovala, jak věrohodně Antonie a Theodor svou manželskou souhru ve filmech zahráli.

Z Národního divadla odešla v roce 1940 ve svých pětapadesáti letech a o sezónu později se rozloučila i s filmováním. Oficiálně své rozhodnutí zdůvodnila zdravotními problémy se srdcem, ovšem za tím vším stála obava z toho, že ji říšskoněmečtí producenti začnou tlačit do svých snímků. Říkalo se, že ji obdivuje sám státní tajemník K. H. Frank, a to bylo pro ni dostatečné varování. V protektorátní Praze takhle vysoko postavený obdivovatel z řad nacistů nebyl pro Antonii čest, ale spíš jasná hrozba, že se kolem ní stahuje smyčka, kterou nepřijala s otevřenou náručí.

Najala si pak velký byt na Karlově náměstí, kam se nastěhovala spolu s dcerou Jiřinkou a jejím manželem Janem Češkou. Naposledy si zahrála hospodyni Máry v Čapkových povídkách režiséra Martina Friče z roku 1947. V roce 1946 spolu s Theodorem Pištěkem převzala čestný titul Průkopnice českého filmu od ministra informací Václava Kopeckého.

Ke konci života ji trápily potíže se srdcem a léčit se jezdila do poděbradských lázní, kde dne 17. července 1950 ve svých pětašedesáti letech zemřela.

Zdroje

https://www.ahaonline.cz/clanek/aha-pro-zeny-vip-svet/131543/osudy-hvezd-stribrneho-platna-antonie-nedosinska-65-mela-zakazano-zhubnout.html

https://www.lifee.cz/lidova-antonie-nedosinska-matka-ji-vycitala-ze-neni-na-herecku-dost-hezka-o-karieru-ji-pripravil-k-h-frank-fcf68

https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=4092&lang=cs

https://www.showbiz.cz/lide/antonie-nedosinska/

https://zena-in.cz/clanek/nejoblibenejsi-maminka-prvorepublikove-kinematografie

https://www.bkovarikova.cz/texty/herci/antonie-nedosinska/

https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-laska-a-vztahy/473576/antonie-nedosinska-filmova-mama-ktera-mela-zakazano-zhubnout.html

https://zivotopis.osobnosti.cz/antonie-nedosinska.php

https://www.lifee.cz/trendy/vyroci-smrti-antonie-nedosinske-miloval-ji-lid-i-naciste-kolegove-od-ni-davali-ruce-pryc_74599.html

https://www.dotyk.cz/magazin/theodor-pistek-doda/

https://www.osobnosti.cz/antonie-nedosinska.php

Obrázky

Autor: Anonymní – Antonie Nedošinská family archive, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15520841