Hlavní obsah
Lidé a společnost

Blanka Bohdanová kritizovala režim a přišla o kariéru. Syna porodila ve 42 letech a dožila se 91 let

Foto: Autor: ElisabettaBohdanova – Vlastní dílo, CC BY-SA / Commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28333793

Charismatická herečka Národního divadla zaplatila za své občanské postoje útlumem kariéry. Útěchu našla u malířského stojanu, štěstí pak v pozdním mateřství s režisérem o osmnáct let mladším.

Článek

Z Plzně k divadlu

Blanka Bohdanová přišla na svět 4. března 1930 v Plzni. K divadelním prknům ji už od raného dětství přiváděla její maminka. V pěti letech ztělesnila malou lištičku v Janáčkově opeře Liška Bystrouška. Tehdy ještě nikdo netušil, že z rozjásané lištičky vyroste jedna z nejvýznamnějších charakterních hereček českého poválečného divadla. Za druhé světové války z přání rodičů studovala plzeňskou obchodní akademii.

Studia a divadelní začátky

Diplom z činoherního herectví si na JAMU odnesla v roce 1951. První profesionální angažmá získala ve Východočeském divadle v Pardubicích. Bylo to první vážné ověření toho, zda jí divadlo dá víc než jen titul z brněnské školy, a tahle herečka se v něm rozhodně neztratila. V Pardubicích zazářila v titulních postavách Manon Lescaut, Anny KareninyDesdemony.

Praha a Národní divadlo

Od roku 1957 strávila tři roky v Městských divadlech pražských. V letech 1960 až 1966 byla angažována v Divadle E. F. Buriana. To už byla cesta, která ji systematicky přibližovala k té nejprestižnější české scéně, na kterou nakonec opravdu přišla pozvánka.

Do souboru Národního divadla ji v roce 1966 zlákal Miroslav Macháček. Mezi její vrcholné postavy na Národním patřily Kleopatra, Lady Macbeth, RoxanaCyrana z BergeracuCelestina. Žádná z těch hrdinek nebyla snadnou volbou pro herečku, která by si chtěla získat publikum lacinou roztomilostí, a v jejich složitých emocích se rozkrývalo to, co jí už od pardubických začátků šlo nejlépe.

Filmová kariéra šedesátých let

Před filmovou kameru se poprvé postavila v roce 1958 v dramatu Otakara Vávry Občan Brych. Tehdy ještě nikdo netušil, že tahle herečka, která už o pár let dříve dobývala diváky na divadelní scéně, dokáže před plátnem rozvinout úplně jinou paletu výrazu. Její filmové postavy z padesátých a šedesátých let spojovala psychologická náročnost a určitá emoční zdrženlivost.

Srpen 1968 a postoj proti okupaci

Když v srpnu 1968 přijela sovětská vojska, zůstala v Praze a aktivně se zapojila do odporu. Bylo to rozhodnutí, které musela učinit během několika srpnových hodin a které jí dál určovalo směr práce na dlouhá léta dopředu. Po boku Jaroslava Seiferta sepisovala protestní rezoluce odsuzující vstup vojsk Varšavské smlouvy. V roce 1969 odjela na studijní pobyt do Velké Británie a v Londýně osobně zvala sira Laurence Oliviera, aby navštívil okupované Československo.

Trest normalizace

V divadle přišla po roce 1969 o velké role plné krásného ženství. To byl pro umělkyni, která měla za sebou KleopatruLady Macbeth, druh ztráty, kterou už žádná pozdější satisfakce nedokázala zcela odčinit. V době normalizace stála před filmovou kamerou jen výjimečně, navíc téměř výhradně v rolích vedlejších postav. Před hereckou izolací utekla k malířskému stojanu, který si od té doby už nikdy nenechala vzít.

Mateřství ve dvaačtyřiceti

Druhým mužem v jejím životě byl režisér Vladimír Kavčiak, mladší o osmnáct let. Z manželství se narodil jediný syn Vlado, dnes fotograf. Mateřství si dopřála ve dvaačtyřiceti letech. Synovi s humorem říkávala, že „díky straně a vládě“ si maminku užije naplno.

Druhá kariéra malířky

Své olejomalby a grafiky často vystavovala nejen v Česku, ale i v zahraničí. Z herečky, která neměla dovoleno hrát, se postupně stala uznávaná výtvarnice, a teprve mnohem později se ukázalo, že její druhá tvář na sebe vyvolá zájem dřív než ta první.

Návrat na vrchol

Mezi její pozdní triumfy patřilo představení The Gin Game, ve kterém hrála se Josefem Somrem. To bylo představení, ve kterém po letech omezených rolí konečně dostala scénický prostor, jaký si zasloužila už dávno předtím. Své herecké působení v Národním divadle nakonec ukončila sama, z vlastní vůle.

Blanka Bohdanová zemřela 3. října 2021 ve věku jednadevadesáti let.

Zdroje

https://magazin.aktualne.cz/kultura/zemrela-emeritni-clenka-narodniho-divadla-a-drzitelka-thalie/r~42060940245211eca7d80cc47ab5f122/

https://dvojka.rozhlas.cz/ja-na-prilis-neverim-ze-se-nekde-s-rodici-potkam-posledni-rozhovor-blanky-7463573

https://www.readzone.cz/divadlo-ji-zakazovalo-deti-a-rezim-bral-role-blanka-bohdanova-si-materstvi-prosadila-az-ve-42-letech/

https://www.kafe.cz/celebrity/blanka-bohdanova-30000222.html

https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/2560-blanka-bohdanova

https://celebwiki.blesk.cz/osobnost/4357/blanka-bohdanova/

https://cnn.iprima.cz/tezky-osud-herecky-blanky-bohdanove-po-roce-1968-mi-to-spocetli-rikala-34949

https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-blanka-bohdanova-dohanim-co-dohnat-nelze-298010

https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/blanka-bohdanova-1594252

https://www.vlasta.cz/clanek/blanka-bohdanova-20211004.html

Zdroje

Autor: ElisabettaBohdanova – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28333793

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz