Hlavní obsah
Lidé a společnost

Blanka Waleská byla spolužačka Baarové. Životní roli jí vzala Mandlová a doma zůstala nedoceněná

Foto: Autor: neznámý, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=87163272

Tichá rusovláska z Cerhenic byla ve stínu Lídy Baarové i Adiny Mandlové. Až Daleká cesta z roku 1948 jí přinesla životní roli – snímek ovšem doma skončil v trezoru, zatímco v zahraničí sklízel ovace.

Článek

Útěk od matky a první pražská léta

Blanka Waleská se narodila 19. května 1910 v Cerhenicích u Kolína. Pocházela ze sudetoněmecké rodiny Wedlichů a herecké příjmení Waleská si zvolila jako pseudonym. Otec měl k umění blízko, maloval i psal verše, a živil rodinu hostincem a obchodem. Tahle kombinace bohémské povahy a snahy uživit dceru poznamenala celé Blančino dětství a předznamenala její pozdější potíže přilnout ke konvenčním vzorům života. Studium na gymnáziu vyměnila za rodinnou školu v Kolíně, ze které ovšem utekla.

Modelka, která se dostala na konzervatoř

V prvních pražských letech se protloukala mezi službou v cizí domácnosti, prací u dětí a tanečním sborem. Stala se modelkou malíři Františkovi X. Naskemu, manželovi herečky Růženy Naskové. Hereččina mladou dívku nasměrovala k pražské konzervatoři a sama ji ke zkouškám připravovala. Setkání s touhle dvojicí bylo pro vychovatelku, jež si vydělávala u dětí a v tanečním sboru pootevřenými dveřmi do nového světa. Na dramatické oddělení pražské konzervatoře nastoupila až ve dvaceti letech.

Spolužačka Lídy Baarové

Ve stejném ročníku konzervatoře s ní studovala tehdejší Lída Babková, později proslulá pod jménem Baarová. Konzervatoř absolvovala v roce 1934 a ihned nastoupila do Divadla Vlasty Buriana. Krátce po opuštění konzervatoře se před ní rychle otevíraly jevištní i kamerové příležitosti.

Avantgarda a vysněná Karla pro Mandlovou

Po absolutoriu prošla několika malými a avantgardními pražskými jevišti, mezi nimi i legendárním Osvobozeným divadlem. Tahle zkušenost, kterou si v Praze druhé poloviny třicátých let mohl dovolit jen málokdo, jí dala odvahu k experimentům, jež by se z velkých kamenných divadel těžko hledaly. Hlavní roli Karly Janotové v psychologickém filmu Pacientka dr. Hegla z roku 1940 nakonec sehrála Adina Mandlová pod režií Otakara Vávry. Tahle vyfouknutá příležitost zůstala v životě Waleské jednou z nepříjemných poznámek pod čarou.

Životní role židovské lékařky

Její nejslavnější rolí tak zůstává židovská lékařka v dramatu Daleká cesta z roku 1948. Snímek sleduje tragický osud rodiny Kaufmannových v období druhé světové války. V ději lékařka jako záchranu před transportem uzavře sňatek s nežidovským kolegou.

Pro Alfréda Radoka šlo o filmový debut, k němuž se dostal poprvé až ve svých pětatřiceti letech. Mimo československé hranice ho ovšem čekal triumf, diváci v evropských zemích a v Americe na něj reagovali s nadšením. Po československé premiéře skončil snímek brzy v archivu a v Praze ani nesměl mít regulérní premiéru. Kritik J. Hoberman ve Village Voice přirovnal Radoka k Orsonu Wellesovi a snímek označil za mistrovské dílo. Tohle ocenění z amerického tisku ovšem doma neslyšel nikdo, kdo by Waleské mohl nabídnout další srovnatelnou postavu. V televizní distribuci se Daleká cesta domácímu publiku představila až v roce 1991.

Symbolická role po sovětské okupaci

Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 vrátila stranickou legitimaci. Symbolicky ji Otakar Vávra obsadil jako hraběnku de Galle do Kladiva na čarodějnice.

Tichý vztah s Evou Soukupovou

V poválečném pražském bytě na Zvonařce se k Blance přistěhovala Eva Soukupová. Eva Soukupová na sklonku padesátých let zakládala Divadelní ústav a v jeho čele zůstala dlouhá léta.

Karla, hraběnka a poslední odchod

V televizní komedii Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku z roku 1977 ztělesnila postavu Karly. Z Národního divadla v Praze odešla do hereckého důchodu v roce 1976. Po pětadvaceti letech na první scéně to znamenalo nejen tečku za jednou kariérou, ale také rozloučení s tradiční sólistickou rolí, do které po ní snad nikdo z její generace nezapadl. Zemřela 6. července 1986 v Praze.

Foto: Autor: Jiří Sedláček – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=54611841

Pamětní deska na rodném domě Blanky Waleské

Zdroje

https://www.cojeco.cz/blanka-waleska

https://www.vlasta.cz/osobnosti/blanka-waleska-laska-lesba-lida-baarova-adina-mandlova/

https://www.dotyk.cz/magazin/blanka-wedlichova/

https://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/4140

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/828731/skutecne-zivoty-hrabenka-z-kladiva-na-carodejnice-potratila-kvuli-kariere-blanka-waleska-nasla-skutecnou-lasku-az-se-zenou.html

https://www.lifee.cz/nevsedni-kraska-blanka-waleska-jedineho-ditete-se-vzdala-kvuli-kariere-pravou-lasku-nasla-v-naruci-zeny-c4467

https://en.wikipedia.org/wiki/Pacientka_Dr._Hegla

https://nfa.cz/cs/25409-daleka-cesta

https://www.ceskatelevize.cz/porady/16138-daleka-cesta/

https://en.wikipedia.org/wiki/Distant_Journey

https://gastonrolinc.webnode.cz/news/182/

Obrázek

Autor: Jiří Sedláček – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=54611841

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz