Článek
Ve vitríně na ni sedal prach, na aukci padají tisíce
Roky stála na obývací stěně a nikdo ji nevnímal jako něco cenného, maximálně jako starou věc z minulého režimu.
Zrovna takový kus se přitom nedávno objevil na aukčním serveru Aukro. Šlo o kus z olovnatého křišťálu s ručním broušením, pocházející z Belgie, vyrobený kolem roku 1974, s výškou přes čtyřicet centimetrů. Očekávaná prodejní cena? Více než dvacet tisíc korun.
A to mluvíme o běžném kusu, ne o muzejní raritě. Typické broušené vázy, na které si vzpomene každý, kdo někdy navštívil babičku, se na aukčních serverech obchodují za sumy mezi čtyřmi a sedmi a půl tisíci korun. Kdyby se však podařilo najít kompletní soupravu broušených pohárů v perfektním stavu, může její hodnota překonat i hranici sta tisíc.
Sklo, které z Čech ovládlo svět
Proč si sběratelé za staré vázy a sklenice předplácejí takové částky? Protože za nimi stojí řemeslo s kořeny hluboko ve středověku. Výroba skla v českých zemích se rozvíjí nepřetržitě od 13. století, kdy tu vznikaly vůbec první sklářské hutě.
Za socialismu se z broušeného a lisovaného skla stal nenápadný symbol blahobytu. Prakticky každá rodina měla ve vitríně alespoň pár kusů, protože díky hustě rozmístěným sklárnám bylo toto zboží velmi snadno dostupné. Jedním z klíčových hráčů byl teplický podnik Sklo Union, pod jehož střechou fungovaly sklárny v Libochovicích, Rosicích i v Rudolfově huti. Do zahraničí putovalo české sklo prostřednictvím státního monopolu Skloexport, který zastřešoval veškerý vývoz.
Co rozhoduje o tom, jestli máte poklad, nebo cetku?
Designové vázy a mísy ze šedesátých a sedmdesátých let se dnes obchodují za tisíce korun, a zájem o ně stále stoupá i v zahraničí. Na ceně nejvíc záleží u stavu. Jediná prasklinka nebo matné místo dokáže srazit hodnotu o desítky procent. Kdo si doma schovává nepoškozený kus s původní etiketou, má v ruce trumf.
Samostatnou kapitolou je sklo z karlovarské sklárny Moser, jejíž příběh se odvíjí od roku 1857. Legendární váza Hruška, kterou zvládl vyrobit jen jediný sklář, stála běžně kolem padesáti tisíc korun; poté co tento mistr odešel do důchodu, poslední dostupné kusy vystoupaly na trojnásobek. Mosery dodnes obdivují v královských palácích od Persie po Londýn.
A pokud by někdo narazil na secesní kousek z legendární šumavské sklárny Lötz v Klášterském Mlýně, může se cena vyšplhat na 166 660 korun. Na zcela jiné úrovni se pak pohybuje autorské umělecké sklo. Některá díla českých sklářských výtvarníků dnes mění majitele v řádech milionů korun.
Značka na dně prozradí všechno
Než vázu schovanou na půdě zabalíte do novin a odnesete ke kontejneru, otočte ji. Na spodní straně bývá vtlačená značka výrobce, případně číselný kód. Za nejvyšší částky se prodávají kusy od autorů, jejichž práce skončily i v prestižních světových galeriích, jako je newyorské Metropolitan Museum of Art. Sklárna Lötz z Klášterského Mlýna, která dnes neexistuje, patřila ve své době k absolutní špičce oboru na celém našem území.
Pokud máte doma těžkou broušenou vázu, nejlepší, co můžete udělat, je nechat ji ocenit odborníkem, než se rozhodnete prodávat na aukčním portálu. Porovnejte si tržní ceny podobných kusů, abyste nezapomněli na vlastní zisk. Jedno je jisté: v kontejneru u popelnic nemá tenhle kus rozhodně co dělat.
Zdroje
https://techsvet.cz/domacnost/vaza-za-par-korun-kterou-mel-doma-kazdy-se-dnes-prodava-za-20-tisic-mate-ji-stale-doma/karolmichalikova/
https://www.tvguru.cz/svatebni-dar-za-bolsevika/
https://www.nespechej.cz/clanky/cenne-brousene-sklo-20260308-7275.html?b=base
https://www.zivotcestovatele.cz/moser-vaza-cena
https://techsvet.cz/zajimavosti/nektery-z-techto-predmetu-mel-doma-kazdy-cechoslovak-bez-vyjimky-tenkrat-staly-od-10-do-200-kc-dnes-maji-cenu-az-od-3-500-do-50-000-kc/vaclav-bartusek/
https://www.tvguru.cz/historicka-vaza-ze-sumavy/
https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/sklo-umeni-ceskoslovensko-cena-dnes/
https://www.czechglasscompetence.cz/historie-skla
Obrázek
„4838 Váza, Antonín Škoda (3)“ by Městské muzeum Bechyně is licensed under CC BY-SA 4.0.
