Článek
Eva z Pardubic dnes přiznává, že roky odmítala vidět to, co viděli všichni kolem. „Dva roky jsem dělala přesčasy, abych si mohla dovolit dárek pro dceru. Brala jsem víkendové směny, vstávala ve čtyři ráno, abych dohnala administrativu, kterou jsem nestíhala přes týden. Když jsem jí k osmnáctým narozeninám předala klíčky od ojetého auta, čekala jsem cokoli, jen ne to, co přišlo,“ vypráví dnes pětačtyřicetiletá zdravotní sestra.
Reakce její dcery byla věcná. „Mami, vždyť je to ojetina. Holky ve třídě dostávaly nová. A já jsem si přála jiný model“ zopakovala Eva dceřinu reakci. „V tu chvíli mi došlo, že problém není v tom autě. Problém je v tom, že jsem ji celé roky učila, že má nárok“.
Co se v takovou chvíli děje v hlavě dítěte
Psychologové se shodují, že okamžik, kdy dítě otevře drahý dárek bez známky vděčnosti, není selháním okamžiku. Je to vyústění dlouhodobého vzorce. Psycholog Petr Stránský pro Pražský deník varoval, že děti by měly k Vánocům dostávat dárků jen pár a vždycky by si měly uvědomovat, že nárok na ně není automatický. Podle něj se právě tady láme charakter. Pokud se to děti nenaučí už v raném věku, může se stát, že jim zkazíme celý život, protože rozmazlované děti mohou v dospělosti častěji spadnout do dluhových pastí.
Klíčový moment popsala vývojová psycholožka Maryam Abdullah, na jejíž závěry upozornil web Flowee. Vděčnost se nerozvíjí množstvím odměn, ale schopností reflektovat pozitivní stránky života. Jinak řečeno: čím větší dárek, tím menší pravděpodobnost, že dítě pochopí jeho hodnotu. Velikost gesta a velikost vděku nejsou v přímé úměře, často jdou proti sobě.
Psychoanalytický psychoterapeut Michal Novák pro Radio Wave popsal jádro problému ještě ostřeji. „Rozmazlené dítě má dostatek toho, co nepotřebuje, například materiálního zabezpečení, ale nedostatek toho, co doopravdy potřebuje, což může být kvalitně trávený čas s rodiči, anebo to můžou být prachobyčejné hranice.“ Když rodič přesčasy nahrazuje nepřítomnost, dítě nedostává dárek, ale kompenzaci výčitek. A to vycítí.
Když dárek není dárek, ale omluva
Na tenhle mechanismus upozorňuje i terapeut Honza Vojtko, který pro Aktuálně.cz vysvětlil, že vánoční horečka kolem drahých dárků má často skrytý motiv. „Pokud cítíme potřebu nakoupit blízkým extra drahé dárky, měli bychom si pokládat otázku, jestli to neznamená, že jsme na ně celý rok kašlali a teď se jim jen snažíme vynahradit, že jsme špatní rodiče nebo partneři.“
Eva dnes přiznává, že přesně tohle byl její případ. „Brala jsem ty přesčasy, protože jsem doma nebyla. A nebyla jsem doma, abych mohla brát přesčasy. Točilo se to dokola a já si namlouvala, že to auto bude důkaz, jak moc ji mám ráda.“
Co na to lidé
Na Modrém koníku se podobné momenty řeší pravidelně a často s velmi syrovou upřímností. Pod vláknem o dárcích od prarodičů jedna z diskutujících popsala přesně tu reakci, která dospělé dorazí: V létě jsem koupila neteřím, které jsem viděla po delší době, čtyři drobné dárečky v hodnotě cca 600 Kč pro jednu, a reakce byla „Jenom?“ Mladší alespoň komentovala „I když nám toho teta dala málo, tak je to pěkné.“ Takhle teda děti rozhodně rozmazlené mít nechci. Holky jsou hodné, ale rodiče a babičky jim tímto úplně zničili životní hodnoty. Přesně to je moment, který Eva popisuje, dítě nehodnotí gesto, ale srovnává cenovku.
Jiná žena ve vlákně o příbuzných, kteří zapomínají popřát k narozeninám, shrnula svoji rezignaci slovy: Loni jsem si říkala, že se nebudu snižovat na jejich úroveň a popřála jim. Ale nechci být stále za tu hodnou a blbou, že já jim přát vždy budu a oni mně ne, to mi přijde dost blbý. Bolest z nevděku totiž netkví v jednom okamžiku, ale v tom, že se opakuje a člověk se v něm postupně přestává poznávat.
Jak nezopakovat Evinu chybu
- Nekompenzujte čas penězi. Pokud doma nejste, žádný dárek to nenahradí. Dítě cítí absenci, ne hodnotu krabice.
- Vyhněte se jednomu velkému dárku. Riziko zklamání na obou stranách je neúměrné. Lepší je několik menších, promyšlených věcí.
- Mluvte s dítětem o tom, co od dárku čeká. Překvapení je krásné, ale rozčarování po dvou letech přesčasů ne. Otevřená otázka „co by ti udělalo největší radost“ není slabost.
- Modelujte vděčnost sami. Děti se neučí poslechem, ale pozorováním. Pokud sami za nic neděkujete, dcera nebude děkovat ani vám.
- Hledejte hranice, ne velkorysost. Rodičovství bez hranic vychovává dospělé bez hranic. A ti se zpravidla nevracejí poděkovat.
Eva dnes auto dceři nevzala, ale věci mezi nimi se posunuly. Přestala dělat přesčasy a začala s dcerou jednou týdně chodit na večeři. „Stojí mě to měsíčně zlomek toho, co stálo to auto. A poprvé po letech vidím, že mi opravdu naslouchá.“ Možná to je ta nejlevnější investice, kterou kdy do svého dítěte vložila. A zároveň ta nejcennější.
Zdroje
https://www.prazskyden.cz/s-darky-pro-deti-to-neprehanejte-muzete-jim-zkazit-cely-zivot-varuje-psycholog/
https://wave.rozhlas.cz/rozmazlene-dite-ma-dostatek-toho-co-nepotrebuje-ale-postrada-co-potrebovalo-rika-8333628
https://www.flowee.cz/rodina/16359-rozmazlene-deti-spis-rozmazlena-predstava-o-tom-co-je-vychova
https://magazin.aktualne.cz/terapeut-darky-jidlo-a-stromecek-vam-vanocni-pohodu-nenavodi/r~5f1420421bfa11eab1410cc47ab5f122/
https://supermamy.maminka.cz/clanek/pro-zeny-super-mamy-materstvi-vychova-deti/436039/psycholog-vaclav-mertin-radi-jake-hracky-detem-koupit-a-jake-ne.html
https://www.slevomat.cz/magazin/1242-dnesni-deti-jsou-zahlcene-darky-rika-psycholozka-muzeme-to-zmenit
https://www.modrykonik.cz/forum/rodinne-problemy/mnoho-darku-od-prarodicu-jak-resit-kdyz-to-ignoruji/
https://www.modrykonik.cz/forum/rodinne-problemy/pribuzni-zapomneli-na-moje-narozeniny-praly-byste-naopak-dale-jim/
