Do starého květináče vložila solární čerpadlo a zasadila květiny. Má fontánu jak z botanické zahrady

Základem všeho je nádoba, které by se běžně málokdo nerozpakoval zbavit rovnou ve sběrném dvoře. Skvěle poslouží třeba vysloužilá pozinkovaná vana, do jejíhož středu se usadí keramický květináč. Prostor okolo se zasype zeminou a osází letničkami; dobře se tu drží hledíky, petúnie i lobelky. Hotové dílo pak nepůsobí jako technická hračka, spíš jako záhon, ze kterého najednou vyvěrá voda. Právě v téhle proměně nepotřebného kusu v ozdobu tkví hlavní kouzlo celého nápadu.

Jedna podmínka se ale musí hlídat. Neglazovaná terakota se pro samotnou nádrž nehodí, jelikož pálená hlína vodu propouští ven. Na vodní nádobu proto vyberte smalt, glazovanou keramiku nebo plast a terakotu využijte jako vnější plášť, který pouze obepíná zeminu. Opatrnost si žádá i kov: z pozinkovaného povrchu se do vody může postupně uvolňovat zinek. Kolik ho to bude, závisí na tvrdosti vody a jejím pH, a rizikový je především pro ryby a vodní bezobratlé. Chcete-li mít jistotu, vyložte pozinkovanou vanu jezírkovou fólií, nebo ji použijte jen jako obal na zeminu a vodu dejte do samostatné mísy postavené nahoře.

Celý postup je jednodušší, než jak vypadá na fotografiích. Budete potřebovat dvojici květináčů, které do sebe pasují tak, že menší z nich stojí uvnitř většího. Nemá v něm ale zmizet: jeho okraj by měl vyčnívat aspoň dva a půl centimetru nad okraj vnější nádoby, aby do vody nesplavovala hlína. Pokud je menší nádoba nízká, podložte ji obráceným plastovým květináčem nebo cihlou. Menší nádoba slouží jako zásobník vody, a proto se její odtokový otvor musí důkladně ucpat. U spodní nádoby ale otvory ponechte otevřené, jinak se v ní po dešti drží bahno a kořínky letniček uhnijí.

Na velikosti nádob záleží víc, než by se dalo čekat. Vrchní miska by měla mít v průměru nejméně třicet centimetrů, ne kvůli rozměru čerpadla, ale proto, aby v ní zůstala většina rozstřikované vody. Ta spodní pak potřebuje být v průměru o deset centimetrů širší, aby kolem zbylo místo pro rostliny. Nádoba na vodu by měla udržet vodní sloupec vysoký alespoň sedm a půl centimetru. V takové hloubce pracuje většina malých čerpadel spolehlivě. Prakticky to znamená, že obyčejná mělká podmiska pod květináč nestačí a musíte zvolit hlubší nádobu. Plovoucí čerpadlo přitom zůstává na hladině; podstatné je, aby jeho sací část byla po celou dobu pod vodoumusíte zvolit hlubší nádobu.

Plovoucí solární čerpadlo dnes koupíte jako kompletní sadu, kterou jen položíte na vodní hladinu. Pro nádobu o velikosti květináče volte alespoň dvouwattový model; slabší kusy jsou určené spíš pro ptačí pítka a vykouzlí jen chabý pramínek. Ty levnější fungují pouze ve chvíli, kdy na panel svítí slunce. Verze s baterií naproti tomu dokáže běžet ještě několik hodin poté, co slunce zajde, po vydatně slunečném dni i čtyři až šest; za zatažené oblohy ale výdrž prudce klesá. Pokud chcete vodu poslouchat i při večerním posezení, je tenhle rozdíl klíčový.

O tom, zda čerpadlo přežije celou sezonu, nebo jen pár týdnů, rozhodují dvě věci. Po celou dobu provozu musí zůstat pod vodou, protože chod nasucho ho zničí. A zároveň se musí udržet uprostřed nádoby; k tomu slouží tenké nožičky přibalené v sadě, které si přistřihnete přesně podle své misky. Pomůže také několik oblázků okolo, díky nimž se plovák nezačne po hladině posouvat. Bez nich se čerpadlo stáhne ke kraji a půlka vody vám skončí v hlíně.

Do prostoru mezi oběma nádobami se hodí cokoli, co přepadá přes okraj a rychle zakryje plochu. Z letniček například lobelka, bakopa, tařicovka nebo povíjnice batátová, z trvalek pak vrbina penízková (Lysimachia nummularia), která v nádobě bez potíží přezimuje.

Počítejte také s tím, že rostliny bude neustále skrápět jemná mlha z tryskající vody. Vyplatí se proto zvolit zeminu, která si s vlhkostí lépe poradí. Spojení trvale mokré půdy a ostrého slunce totiž letničkám nedělá dobře a v polovině léta byste je stejně přesazovali.

Nádoba se stojatou vodou je pro komáry jako vytištěná pozvánka, samičky si totiž kladou vajíčka přímo k hladině. A přesně v tomhle má fontána navrch oproti obyčejnému pítku. Pokud čerpadlo běží pravidelně, voda se nikdy neuklidní a komáři o takové místo přestanou stát.

Spolehnout se na to ale nedá, jelikož při zatažené obloze se čerpadlo zastaví. U nádrží, kde voda pouze stojí, tak platí jednoduché pravidlo: jednou za týden vodu vylít, nádobu vydrhnout a napustit znovu, odstraníte tím i nakladená vajíčka a larvy. Pokud ale u fontánky pravidelně pijí a koupou se ptáci, platí přísnější režim, který doporučuje britská RSPB: vodu měnit denně a nádobu jednou týdně vyčistit a vydezinfikovat, protože ve stojaté vodě se mezi ptáky snadno šíří nemoci. Pro takové použití je vhodnější voda z kohoutku. Naopak u malého jezírka s rostlinami, kde se voda nemění, sáhněte po dešťovce, ta z kohoutku nese víc živin a řasy si na nich dopřejí hotovou hostinu.

Do zahrady nepřiláká život nic tak jistě jako voda. Na okraj misky usednou sýkory, staví se tu i hmyz a včely si k vodě zaletí na doušek. V praxi se tak z pouhé dekorace na terase během několika dnů stane rušné místo, u kterého vydržíte sedět a jen pozorovat.

O tom, jak taková návštěva dopadne, přitom rozhoduje jeden detail. K příkrému okraji nahrňte kamínky nebo přiložte šikmou lávku, aby se drobní tvorové dokázali dostat zpátky ven. Kluzké stěny nádoby totiž pro brouka či mladou žábu představují past.

Slunce potřebuje panel, nikoli voda. Ideální je tedy stanoviště, kam slunce dosáhne jen po část dne, protože jinak se voda rychle ohřeje a odpaří. Nešťastné je místo přímo pod korunou stromu, kde spadané listí ucpe nádrž i čerpadlo. Samotnému panelu navíc nesvědčí ani částečný stín a jeho výkon rázem klesá. Nabízejí se proto dvě řešení. Buď se smířit s vodou tekoucí jen po část dne, nebo místo plovoucí sady sáhnout po čerpadle s odděleným panelem na kabelu. Nádobu pak postavíte do polostínu a panel umístíte na plné slunce. U plovoucích modelů, kde je panel pevnou součástí plováku, tato možnost odpadá.

A nesmíme zapomenout na rozstřik. Čím širší je miska, tím více vody v ní zůstává, úzká nádoba naopak znamená promáčenou dlažbu okolo a do rána prázdný zásobník.

Péče o celou sestavu už pak znamená sotva pár minut za celý týden. V parných dnech ale počítejte s dolíváním vody každý den, jinak čerpadlo vyschne dřív, než se stačíte vrátit z práce. Ještě před prvními mrazy čerpadlo vyndejte a nádrž vyprázdněte, protože zmrzlá voda nádobu svým tlakem spolehlivě roztrhne. A máte-li doma malé děti, pamatujte, že i mělká nádrž s vodou pro ně může být nebezpečná. Umístěná na dohled od okna vám pak fontána udělá radost po celé léto, a to bez kopání, řezání dlažby i tahání prodlužovačky přes půlku zahrady.

Zdroje

https://www.thetatteredpew.com/easy-diy-solar-water-fountain-3-ways/

https://www.gardeningknowhow.com/ideas-inspiration/diy-a-water-feature-planter-with-a-cheap-solar-fountain

https://hearthandvine.com/diy-solar-water-fountain/

https://www.houseofhawthornes.com/transform-your-garden-with-a-solar-powered-water-fountain-planter-a-fun-diy-guide/

https://www.apieceofrainbow.com/solar-fountain-pond-water-plants/

https://www.rhs.org.uk/ponds/wildlife-container-pond-steps

https://www.cdc.gov/mosquitoes/mosquito-control/mosquito-control-at-home.html

https://gardening-naturally.com/blogs/gardening-blogs/water-feature-in-your-garden

https://www.funkyjunkinteriors.net/solar-water-fountain/

https://www.rspb.org.uk/helping-nature/what-you-can-do/activities/make-a-splash-with-water