Článek
Talent zděděný po příbuzných
Červnový den roku 1933 přivedl ve Znojmě na svět chlapce, jehož rodina dýchala kulturou a uměním. Mezi jeho blízkými figuroval proslulý houslový skladatel Jaroslav Kocian. K rodině patřil rovněž Miroslav Doležal, uznávaný člen činohry Národního divadla.
Malý František toužil po umělecké dráze od dětství, jenže přijímačky na brněnskou konzervatoř nedopadly dobře. Místo vysněné školy ho čekala maturita na Střední technické ve Znojmě. Ani trochu ho to ale neodradilo, protože každou volnou chvíli věnoval představením s tamními ochotníky.
Z Karlových Varů až na pražská jeviště
Po maturitě se Vicenovi konečně otevřely dveře na brněnskou JAMU, kde studoval herectví a zároveň účinkoval v rozličných souborech. Svou profesionální kariéru zahájil roku 1955 na karlovarské scéně, odkud se záhy vrátil do Brna.
Natrvalo zakotvil až v hlavním městě, když se roku 1970 připojil k souboru Městských divadel pražských. Někdy v polovině šedesátých let si navíc při práci doplnil vzdělání a absolvoval obor divadelní režie na pražské DAMU.
Odbojář Čapek i nacistický vůdce na jednom kontě
Skutečnou šanci zazářit dostal Vicena v normalizačním dramatu Klíč, kde před kamerou oživil mučeného odbojáře Jana Ziku. Další hrdina na sebe nenechal dlouho čekat: v Osvobození Prahy ztvárnil Rudolfa Čapka.
Zcela jiný kalibr nabídla sci-fi komedie Zítra vstanu a opařím se čajem z roku 1977, v níž se Vicena proměnil v Adolfa Hitlera. Výsledek práce maskérů šokoval i filmové kolegy. Když Vicena poprvé vykročil z maskérny v kostýmu nacistického diktátora, Vladimír Menšík vyděšeně zalezl za pohovku a Vlastimil Brodský oněměl.
Přitom Vicenovy kvality sahaly daleko za filmové plátno. Svým sytým barytonem si vydobyl pozici oblíbeného dabéra, z jeho úst promlouval třeba newyorský detektiv Kojak. V populárním seriálu Třicet případů majora Zemana se objevil hned ve dvou odlišných rolích, každou v jiném díle.
Věrný komunista, kterého kolegové respektovali
O Vicenově politickém přesvědčení nebylo pochyb. Upřímně se hlásil ke KSČ, Revolučnímu odborovému hnutí i Svazu dramatických umělců. Kupodivu mu to v hereckém světě nikdo nevyčítal, protože svou loajalitu k režimu nikdy nezneužíval proti druhým. Naopak: kolega Jan Přeučil o něm prohlásil, že to byl člověk, který se druhým vždy snažil podat pomocnou ruku.
Profesor, z něhož si studenti tropili žerty
Kromě kamery a jeviště se Vicena od sedmdesátých let věnoval výuce herectví na DAMU, kde řídil i studentskou scénu DISK. Mezi studenty ale koloval posměšný rýmovaný nápis, který terčem zesměšnění učinil společně s kolegou Přeučilem.
Jedním z Vicenových oblíbenců na škole byl Martin Stropnický, s nímž intenzivně spolupracoval celý první ročník. Po absolutoriu se oba potkali znovu jako kolegové v Městských divadlech pražských a Vicena se ke svému bývalému žákovi zachoval vstřícně, bez jakékoli zášti.
Bludný kruh, z něhož nevedla cesta ven
Za kulisami spokojeného života se ale odehrával tichý boj. Vicena se celoživotně potýkal s depresemi a na své psychické potíže užíval silné léky. Nešťastně je ale kombinoval s alkoholem, jehož dávky postupně narůstaly a měnily jeho chování. Ve filmařských kruzích se záhy rozneslo, že prášky zapíjí vodkou, a nabídky na zajímavé role rychle vysychaly. Přitom po takové příležitosti celý život zoufale toužil.
Poslední role, jejíž premiéru už neviděl
Ironií osudu přišla jeho nejslavnější filmová chvíle až úplně nakonec. Pohádka S čerty nejsou žerty mu přinesla roli dobrosrdečného mlynáře Máchala, která se natrvalo zapsala do povědomí diváků. Herečka Dana Bartůňková, představitelka princezny Angelíny, později vzpomínala, jak celý štáb několik dní společně bydlel v Českém ráji a panovala pohodová, přátelská nálada.
Jen pár měsíců po natáčení, patnáctého října 1984, ale přišla zpráva, která zasáhla celou branži. Vicenova manželka, herečka Naděžda Prchalová, ho po návratu z večerního představení nalezla bez známek života. Odešel dobrovolně, v pouhých jedenapadesáti letech.
Kdo rád sleduje české klasiky o svátcích, ať si při dalším vysílání S čerty nejsou žerty vzpomene i na muže, který mlynáři Máchalovi propůjčil tvář. František Vicena odvedl ve svém oboru poctivou práci a zanechal po sobě desítky rolí, které dodnes žijí na obrazovce.
Zdroje:
https://zeny.iprima.cz/frantisek-vicena-z-certy-nejsou-zerty-vyroci-narozeni-440722
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/96414/zapomenuty-herec-frantisek-vicena-obesil-se-doma-v-koupelne.html
https://www.kinotip2.cz/clanky/frantisek-vicena-po-sobe-zanechal-radu-nezapomenutelnych-roli-20250920-14423.html?b=base
https://www.lifee.cz/frantisek-vicena-se-velke-role-nedockal-v-jednapadesati-dobrovolne-odesel-ze-sveta-zmenu-osobnosti-zapricinily-leky-a-alkohol-84cdc
https://www.dotyk.cz/magazin/frantisek-vicena-machal/
https://www.krajskelisty.cz/jihomoravsky-kraj/okres-znojmo/12432-osvedceny-kladny-hrdina-dokazal-tak-zahrat-hitlera-ze-vydesil-i-mensika-spadl-vsak-do-zacarovaneho-kruhu-ktery-ho-nakonec-pripravil-o-zivot-tajnosti-slavnych.htm
https://www.ceskatelevize.cz/lide/frantisek-vicena/
https://www.svetzeny.cz/celebrity/stary-mlynar-machal-z-pohadky-s-certy-nejsou-zerty-frantisek-vicena-se-premiery-nedozil
https://www.tvguru.cz/mlynar-machal-z-filmu-s-certy-nejsou-zerty-ztratil-chut-zit-obesil-se-jeste-pred-premierou-slavne-pohadky/
