Františka Krištofa Veselého nejdříve zavřeli do lágru a pak mu komunisté dali umělecké vyznamenání

František Krištof Veselý se narodil v Skalici 12. dubna 1903. Otec opustil rodinu kvůli práci ve Spojených státech a domů se už nikdy nevrátil. Jeho matka Leopoldína se brzy znovu provdala za budapešťského továrníka Krištofa, majitele továrny na kvasnice. Otčím o malého chlapce zpočátku nestál, a tak ho v rodné Skalici vychovávali prarodiče Kotekovci. Společně s vrstevníkem Jankem Blahem, tvořil silné pěvecké duo a oporu skalického církevního sboru.

V sedmnácti odjel do Budapešti za matkou poté, co tam zemřel jeho nevlastní bratr. Tehdy ještě nikdo netušil, že se ze smutné pohřební cesty rozvine zamotaný středoevropský životopis. Otčím se nakonec rozhodl pro adopci a František si k svému jménu přidal příjmení Krištof. Aby si přilepšil, začal zpívat jako sborista v nově vzniklém budapešťském operetním divadle. Souběžně vystudoval v letech 1920 až 1923 budapešťskou Maďarskou hereckou školu. Po několika angažmá v Segedíně, Debrecíně a Miškovci nakonec zakotvil v Královském divadle v Budapešti.

Sólistou operetního souboru Slovenského národního divadla se stal v roce 1931. Pak následovalo patnáct let plných úspěchu, slávy a popularity.

Český film si elegantního Slováka vyhlédl už v polovině třicátých let a před objektiv kamery jej dovedl režisér Vladimír Slavínský. Filmovým debutem mu byla v roce 1936 hudební veselohra Uličnice, kterou natočili podle stejnojmenné Benešovy operety.

V roce 1940 měla premiéru Dusíkova opereta Pod cudzou vlajkou. Z této operety se hity staly také písně Saigon, ty mesto krásnych žien a Dedinka v údolí. Nazpíval také několik desek pro německé firmy Polydor a Telefunken.

Krátce po konci druhé světové války ho úřady zařadily mezi osoby podezřelé ze součinnosti s nacistickým Německem a poslaly ho na nějaký čas do internačního zařízení v Novákoch.

Navíc klasická opereta upadla v nepřízeň. Byla vyřazena ze SND i z téměř celého divadelního života. V té době už bylo všem jasné, že nový režim operetě fandit nebude a že hvězda, která se patnáct let producírovala v cylindru a fraku, bude muset jít hledat nový domov. V roce 1945 stál u zrodu Divadla Nová scéna v Bratislavě. Zakladatelská euforie kolem nové scény ovšem vydržela jen krátce, protože poúnorová atmosféra začala otáčet kolo proti všemu, co mělo nálepku staré buržoazní kultury.

V roce 1963 mu vláda ČSSR za herecké, pěvecko-taneční i režijní výkony udělila čestný titul Zaslúžilý umelec. Na festivalu Bratislavská lyra si v roce 1971 odvezl Zlatou Bratislavskou lyru, ocenění věnované jeho celoživotnímu dílu. Když ho krajané z USA pozvali, aby v Americe vystupoval, komunistické úřady mu povolení nedaly.

Během své pětatřicetileté kariéry ztvárnil 81 divadelních a 13 filmových postav. Sám navíc režíroval 54 divadelních inscenací. Populární umělec zemřel 13. března 1977 v Bratislavě. V roce 2003 mu byla posmrtně udělšna cenu Aurel za přínos kultuře během celého života. Památník na Potočnej ulici, na místě, kde dříve stával jeho rodný dům, mu Skalica nechala odhalit ještě v roce 2003.

Zdroje

https://www.vets.cz/vpm/47659-hrob-frantisek-kristof-vesely/

https://www.lifee.cz/trendy/herec-po-kterem-vzdychaly-nase-prababicky-zapomenuty-osud-filmoveho-milovnika-frantiska-kristofa-veseleho_72572.html

https://zivotakopribeh.wordpress.com/2018/11/06/vecny-optimista-frantisek-kristof-vesely/

https://www.teraz.sk/kultura/divadlo-hity-frantiska-kristofa-vesel/248470-clanok.html

https://www.vtedy.sk/frantisek-kristof-vesely-nova-scena

https://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/vesely.html

http://www.cs-retromusic.net/vesely.htm

https://www.teraz.sk/kultura/frantisek-kristof-vesely-okuzloval/1144-clanok.html

https://spravy.stvr.sk/2022/04/skladatel-gejza-dusik-vyrocie/

https://www.teraz.sk/magazin/legenda-frantisek-k-vesely-sa-narodil/706849-clanok.html

https://pam.epocha.sk/pamatniky-zahorie/okres-skalica/frantisek-kristof-vesely-1903-1978-skalica

Obrázek

Upraveno z původního díla: Autor: Anonymní – http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8755443 Kinorevue (Czech), 28. 4. 1937, page 192, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=71030929