Hlavní obsah
Věda a historie

Franz Stangl velel Treblince, kde zemřelo 900 000 lidí. Po válce normálně pracoval ve Volkswagenu

Foto: Autor: nieznany/unknown – Franciszek Ząbecki, Wspomnienia dawne i nowe, Instytut Wydawniczy PAX

Z rakouského tkalce se stal jeden z nejefektivnějších administrátorů průmyslové vraždy. Po válce utekl do Brazílie, kde osm let pracoval ve Volkswagenu pod vlastním jménem.

Článek

Mistr tkadlec, který šel k policii

Franz Paul Stangl se narodil 26. března 1908 v rakouském Altmünsteru jako syn nočního hlídače. V mládí se vyučil tkalcem a v roce 1927 získal titul mistra ve svém oboru. Takové vyznamenání u tehdejšího řemesla vypadalo jako pojistka na celý život, jenže mladý Franz uvažoval jinak a před stavy začal dávat přednost uniformám.

V roce 1931 si Stangl podal přihlášku k rakouské spolkové policii. Členem ilegální rakouské nacistické strany se stal v roce 1936. Tehdy ještě nikdo netušil, že tato dvě rozhodnutí z něj za pár let udělají jednoho z nejefektivnějších administrátorů průmyslové vraždy v dějinách.

Z Hartheimu na Sobibór

V listopadu 1940 nastoupil jako policejní rada do nacistického vyhlazovacího zařízení na zámku Hartheim u Lince. Z barokního zámku se za jeho dohledu stalo jedno z míst, kde se rodily metody utajeného hromadného zabíjení, na něž Stangl o dva roky později navázal v okupovaném Polsku. Tajný program eutanazie, kódovaný jako Akce T4, zaměstnával lékaře, sestry, právníky i policisty. Personál Hartheimu zlikvidoval do srpna 1941 přibližně 18 269 lidí. Pro lidi, kteří tam tehdy přišli pracovat, to byl jakýsi výcvikový tábor, místo, kde se z administrátorů a úředníků měli stát strůjci průmyslového zabíjení v okupovaném Polsku.

Foto: Autor: Dralon – Vlastní dílo, CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=914248

Zámek Hartheim

V dubnu 1942 Stangla rakouský pohlavár SS Odilo Globocnik povolal do Lublinu a jmenoval prvním velitelem vyhlazovacího tábora Sobibór. Argument, kterým ho Globocnik podle pozdějších výpovědí přesvědčil, zněl prozaicky: jde prý jen o zásobovací tábor pro armádu, a než se ukázalo, jak to bylo doopravdy, bylo pozdě. V Sobiboru, kde Stangl velel od dubna do konce srpna 1942, bylo za jeho působení zavražděno přibližně sto tisíc Židů.

Bílá smrt mezi borovicemi

Velení tábora Treblinka II převzal Stangl 1. září 1942 poté, co předchozí velitel Irmfried Eberl situaci v táboře nezvládl. Treblinka II byla jedním ze tří vyhlazovacích center vázaných na akci Reinhard, jejímž cílem bylo zavraždit téměř dva miliony Židů žijících v okupovaném Polsku. To byl rozsah, vedle kterého i to nejhorší, co Stangl viděl v Hartheimu nebo v Sobiboru, vypadalo jako pouhá příprava na hlavní představení, které mělo přijít teď.

Vězni mu přezdívali „Bílá smrt“ kvůli bílému lněnému obleku, který si nechal ušít a v němž zdravil přijíždějící transporty. V září 1942 byly za Stanglova velení postaveny nové, větší plynové komory, schopné zlikvidovat 3 000 lidí během dvou hodin. Tábor Treblinka byl maskován jako přestupní stanice s falešnými cedulemi a jízdními řády. Každý, kdo vystoupil z dobytčáku na rampu, měl tedy věřit, že je v běžné transitní zóně.

Devět set tisíc obětí v lese u Malkinie

Při soudním procesu v roce 1970 vyčíslil berlínský historik Wolfgang Scheffer počet obětí Treblinky na 900 000. Sám Stangl britské novinářce Gittě Sereny během vězeňských rozhovorů, později přiznal, že své oběti vnímal pouze jako „náklad“.

V roce 1967 byl Stangl zatčen, když odcházel z brazilské automobilky, kde pracoval pod svým pravým jménem. Po útěku z rakouské věznice v roce 1948 se Stangl s rodinou dostal přes Sýrii do Brazílie, kam dorazil v roce 1951.

Volkswagen v São Bernardo

V brazilském koncernu Volkswagen do Brasil odpracoval Stangl osm let, mezi roky 1959 a 1967.

Podle závěrečné zprávy Národní pravdivé komise z roku 2014 měl Stangl ve Volkswagenu na starosti vybudování oddělení dohledu a monitorování. Aparát interní bezpečnosti, který Stangl postavil, špehoval odbory a předával informace politické policii Dops během brazilské vojenské diktatury.

Po vydání ze Spolkové republiky Německo byl Stangl postaven před soud, kde dostal doživotí, ale po šesti měsících ve vězení zemřel na infarkt.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Franz_Stangl

https://www.holocausthistoricalsociety.org.uk/contents/aktionreinhardt/franzstangl.html

https://ethicsunwrapped.utexas.edu/case-study/stangl-the-holocaust

https://holocaustresearchproject.net/ar/stangl.html

https://www.joacir.com.br/um-comandante-nazista-na-volkswagen-do-brasil/

https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/treblinka

https://muzeumtreblinka.eu/en/informacje/number-of-victims/

https://cnmcut.org.br/noticias/criminoso-nazista-criou-sistema-para-volkswagen-vigiar-funcionarios-na-ditadura-e7e6

https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/evading-justice

https://echoesandreflections.org/wp-content/uploads/2021/01/05-02-03-01_StudentHandout_InterviewFranzStangl.pdf

Obrázek

Autor: nieznany/unknown – Franciszek Ząbecki, Wspomnienia dawne i nowe, Instytut Wydawniczy PAX, Warszawa 1977, fotografia pomiędzy stronami 112 i 113/photo between pages 112 and 113, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=60327549

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz