Hlavní obsah
Lidé a společnost

Friedrich Hartjenstein velel Osvětimi. Zemřel ve vězení přirozenou smrtí, než ho stihli popravit

Foto: Von Autor/-in unbekannt - Anthony M. Webb (Hrsg.): Trial of Wolfgang Zeuss, Magnus Wochner, Emil Meier, Peter Straub

Velel Birkenau v době jeho nejhorších měsíců a později i Natzweileru. Po válce nad ním padly tři rozsudky smrti, ani jeden se nestihl vykonat – v pařížské vazbě ho dostihl infarkt.

Článek

Z Peine k uniformám SS

Friedrich Hartjenstein přišel na svět třetího července roku 1905 v dolnosaském městě Peine. Svou službu u SS zahájil v roce 1938 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Právě tahle stáž v Sachsenhausenu mu otevřela dveře k pozvolné kariéře v táborovém systému, ze kterého už nikdy nevystoupil. V roce 1941 prožil rok ve službě u 3. divize SS Totenkopf, bojové jednotky Waffen-SS.

Velitel továrny na smrt

V roce 1942 byl jmenován velitelem Birkenau, hlavního tábora Osvětimi, kde se nacházela vyhlazovací zařízení. Když Himmler nařídil rozdělení komplexu Auschwitz na tři samostatné tábory, byl Birkenau přejmenován na koncentrační tábor Auschwitz II a do jeho čela usedl právě Hartjenstein. Tábor Auschwitz-Birkenau vedl v období jeho samostatnosti od listopadu 1943 do poloviny května 1944.

Ve své funkci nesl odpovědnost za statisíce plynem usmrcených obětí. Velitel Auschwitz II měl zároveň na starosti pobočné tábory a usedlosti uvnitř takzvaného zájmového pásma neboli Interessengebiet.

Birkenau pod jeho velením

Birkenau v té době tvořilo největší vyhlazovací centrum komplexu Auschwitz, kde podle odhadů zahynulo přibližně milion lidí, z nichž přes devadesát procent tvořili Židé. V Birkenau během jeho éry fungoval i takzvaný Cikánský rodinný tábor neboli Zigeunerlager, kterým prošlo přibližně 23 tisíc Romů a Sintů z Německa, Rakouska a Protektorátu Čechy a Morava.

Dne 8. května 1944 ho ve funkci velitele Birkenau vystřídal SS-Hauptsturmführer Josef Kramer. Po jeho odchodu začalo v polovině května 1944 hromadné vyvražďování maďarských Židů, kdy 147 nákladních vlaků přivezlo do tábora zhruba 435 tisíc mužů, žen a dětí.

Natzweiler: tábor v alsaských horách

V květnu 1944 byl Hartjenstein přeložen z Birkenau a převzal velení nad koncentračním táborem Natzweiler ve francouzském Alsasku. Natzweiler byl jediným koncentračním táborem, který nacisté zřídili na francouzském území. Táborem podle odhadů prošlo zhruba 52 tisíc vězňů a kolem 22 tisíc z nich tu zemřelo.

Sám Hartjenstein po válce vypověděl, že v létě 1944 se popravy v Natzweileru konaly téměř každý den. Šestého července 1944 byly v táboře zavražděny čtyři britské agentky Special Operations Executive: Andrée Borrelová, Sonia Olschanezky, Vera Leighová a Diana Rowdenová. Tahle čtyři jména se po válce stala středobodem britského pátrání a tenhle případ pak rozjel sérii soudů, jejichž průběh článek dále popíše. Koncem srpna 1944 byl tábor evakuován před postupem spojeneckých vojsk.

Soudy ve Wuppertalu

Po válce ho zatkly britské úřady a 6. června 1946 ho ve Wuppertalu odsoudily na doživotí za popravu čtyř agentek britské tajné organizace Special Operations Executive. Doživotí znělo jako definitivní rozsudek, jenže ve skutečnosti šlo teprve o první kolo dlouhé série procesů, jež po něm následovaly. U soudu tvrdil, že v době vražd nebyl v táboře přítomen, jenže důkazy ho usvědčily, že se ten den účastnil v táboře oslavy.

Mezi obžalovanými v procesu vedeném britskou vojenskou justicí byli spolu s Hartjensteinem také Magnus Wochner, šéf politického oddělení Natzweileru, a Werner Rohde, lékař tábora. Ve druhém procesu před britským soudem byl uznán vinným z popravy oběšením válečného zajatce, příslušníka Královského letectva.

Třetí rozsudek smrti

Po britském soudu byl vydán do Francie k procesu za masovou vraždu vězňů, kde dostal další rozsudek smrti. Francouzský vojenský tribunál ho v rámci procesu s posádkou Natzweileru v roce 1946 poslal na smrt společně s Heinrichem Schwarzem, velitelem Auschwitz III-Monowitz. Francouzská vazba se táhla několik let a Hartjenstein v ní čekal na rozhodnutí, které v jeho případě udělalo místo lidské ruky jeho oslabené srdce.

Dvacátého října 1954 podlehl ve věku 49 let v pařížské vazbě infarktu, zatímco čekal na popravu.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Hartjenstein

https://www.auschwitz.org/en/history/the-ss-garrison/commandants/

https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/administration-of-the-auschwitz-camp-complex

https://en.wikipedia.org/wiki/Natzweiler-Struthof_concentration_camp

https://www.holocausthistoricalsociety.org.uk/contents/concentrationcamps/natzweiler.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Trial_of_Werner_Rohde_and_Eight_Others

https://www.auschwitz.org/en/history/auschwitz-ii/the-organizational-structure

https://www.frankfallaarchive.org/prisons/natzweiler-struthof-concentration-camp/

https://www.holocausthistoricalsociety.org.uk/contents/naziseasternempire/auschwitzii-birkenau.html

https://www.auschwitz.org/en/history/the-ss-garrison/trials-of-ss-men-from-the-auschwitz-concentration-camp-garrison

https://jewishvirtuallibrary.org/jsource/biography/Hartjenstein.html

Obrázek

Von Autor/-in unbekannt - Anthony M. Webb (Hrsg.): Trial of Wolfgang Zeuss, Magnus Wochner, Emil Meier, Peter Straub, Fritz Hartjenstein, Franz Berg, Werner Rohde, Emil Bruttel, Kurt aus dem Bruch und Harberg, 1949, S. 112, Gemeinfrei, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=155922059

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz