Herecky zářila a zamilovala se do ženatého kolegy. Ve 20 se kvůli tomu Jana Rybářová zabila plynem

Malá Jana původně navštěvovala francouzské gymnázium, které po únoru 1948 přestalo existovat. Protože herectví šlo na konzervatoři studovat až od osmnácti, zapsala se nejdřív na taneční oddělení, kam přijímali patnáctileté. Studium dokončila roku 1955 a následně získala angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Původně se chtěla věnovat tanci, ale právě divadelní a filmová scéna jí přinesla slávu.

Ještě jako studentka třetího ročníku dostala šanci ztvárnit postavu Anny Karasové ve snímku Stříbrný vítr režiséra Václava Kršky. Publikum ji okamžitě přijalo za svou a její kariéra rychle nabrala tempo. Během pouhých tří let natočila pět celovečerních filmů.

Zajímavé je, že téměř výhradně spolupracovala právě s Krškou, u ostatních tvůrců si na svůj talent příliš nevěřila. Dva snímky, Labakan a Legenda o lásce, spatřily světlo kin až po tom, co už nežila.

Právě při práci na Legendě o lásce v zahraničí potkala muže, který jí změnil život. Operní pěvec Přemysl Kočí, hvězda Národního divadla, byl zadaný a o devatenáct let starší. Citlivá a snílkovská Rybářová se do něj hluboce zamilovala, jenže boudoucnost spolu neměli. Kolem obou se začaly šířit jedovaté pomluvy; kolegové ji obviňovali, že rozbíjí cizí manželství. Pro mladou ženu, která i vlastní herecký talent považovala za nedostatečný, to byl neúnosný tlak.

Únorový večer roku 1957 se stal posledním v jejím životě. Zanechala za sebou dopis a pustila si plyn. Odešla ve dvaceti, pouhý měsíc před jednadvacátými narozeninami. Krutou ironií je, že ten samý den jí volal režisér Jiří Weiss, aby jí nabídl roli ve slavném filmu Vlčí jáma. Matka mu mohla sdělit jen to, že dcera již nežije, a roli nakonec dostala Jana Brejchová.

Když lékaři provedli posmrtnou prohlídku, ukázalo se, že veškerá obvinění z milostného poměru byla lží. Dvacetiletá herečka zemřela nedotčená, přesto ji lidské jazyky dohnaly ke smrti. Básník Jaroslav Seifert jí později věnoval verše ve sbírce Koncert na ostrově. Její příběh připomíná dokument Nelze umírat štěstím, který natočil režisér Marek Bouda v roce 2000.

Osud Jany Rybářové zůstává jedním z nejsmutnějších příběhů české kinematografie. Talentovaná mladá žena, kterou svírala vlastní nejistota, podlehla tlaku pomluv a nenaplněné lásky dřív, než mohla ukázat, co v ní opravdu je. Kdo chce poznat její herecký projev, může sáhnout po Stříbrném větru, kde její Anička dodnes působí přirozeně a bez jediné falešné noty.

Zdroje

https://www.dotyk.cz/magazin/jana-rybarova/

https://www.vlasta.cz/celebrity/jana-rybarova-mlada-herecka-sebevrazda-nestastna-laska/

https://www.readzone.cz/herecka-rybarova-spachala-ve-21-letech-sebevrazdu-kvuli-drbum-lekar-po-jeji-pitve-zuril/

https://www.kafe.cz/celebrity/jana-rybarova-zivotopis-30000318.html

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/383563/krasna-herecka-jana-rybarova-spachala-sebevrazdu-ve-21-letech-prave-dnes-by-slavila-osmdesatiny.html

https://www.krajskelisty.cz/praha/18464-tragedie-ceskeho-filmu-nadherna-herecka-spachala-sebevrazdu-z-nestastne-lasky-k-notorickemu-svudnikovi.htm

https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-laska-a-vztahy/512666/jana-rybarova-v-jednadvaceti-spachala-sebevrazdu-kvuli-zenatemu-muzi.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Jana_Ryb%C3%A1%C5%99ov%C3%A1_(actress)

Obrázek

Autor: Ivo Rybář – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=96216430