Článek
Kariéra pod říšským ministerstvem letectví
Hubertus Strughold se narodil v roce 1898 v pruském Vestfálsku a vystudoval medicínu na několika německých univerzitách. Na jaře 1935 ho nacistický režim pověřil řízením berlínského Výzkumného ústavu pro leteckou medicínu, spadajícího pod ministerstvo Hermanna Göringa.
Pracoviště se pod jeho vedením proměnilo v přední německé centrum zkoumající vliv vysokých výšek a nadzvukových rychlostí na lidské tělo. Když v roce 1939 vypukla válka, celý ústav pohltila Luftwaffe a stal se součástí její zdravotnické služby.
Konference, kde se ukazovaly záběry umírajících vězňů
Na podzim 1942 se Strughold osobně dostavil na lékařskou konferenci v Norimberku. Přednášející, esesman Sigmund Rascher, tam podrobně referoval o výsledcích mrazicích experimentů, které provedl na zhruba dvou stech vězních tábora Dachau.
Během těchto pokusů byli internovaní ponořováni do ledové vody, uzavíráni do podtlakových komor a podrobeni chirurgickým zákrokům bez jakékoli anestezie. Řada obětí nucených k účasti na těchto experimentech zemřela.
Děti z psychiatrické léčebny jako pokusné subjekty
Strugholdova zodpovědnost neskončila jen u povědomí o dachovských pokusech. Roku 2004 vyšetřování historického výboru německé společnosti pro leteckou a kosmickou medicínu odhalilo experimenty přímo v jeho berlínském ústavu z roku 1943. Šest dětí ve věku jedenácti až třinácti let, trpících epilepsií, bylo převezeno z nacistického eutanazijního centra Brandenburg-Görden do Strugholdovy laboratoře.
Tam je vědci umístili do vakuových komor, aby zjistili, zda simulace velkých výšek vyvolá epileptické záchvaty. Pracovníci ústavu se předtím snažili zopakovat pokusy, které provedli na mladých epileptických králících. Výsledek byl z vědeckého hlediska neúspěšný, protože u dětí k záchvatům nedošlo.
Z norimberského seznamu podezřelých do amerického vesmírného programu
Po skončení války se Strughold bránil tím, že o zvěrstvech v Dachau nic nevěděl. Memorandum štábu norimberského tribunálu z roku 1946 ho přesto zařadilo mezi třináct osob a organizací zapletených do tamních válečných zločinů.
Jeho někdejší asistent Hermann Becker-Freyseng byl za zločiny proti lidskosti odsouzen ke dvaceti letům vězení. Navzdory těmto okolnostem byl Strughold roku 1947 převezen do Spojených států, kde se zapojil do výzkumu kosmické medicíny pro americké letectvo. Program nazvaný Operace Paperclip přesídlil do USA přes 1 600 německých odborníků a inženýrů.
Otec kosmické medicíny
Na texaské základně Randolph Field začal Strughold od nuly budovat obor, který sám v roce 1948 pojmenoval „kosmická medicína“. Brzy nato se stal vůbec prvním profesorem kosmické medicíny na nově vzniklé Škole leteckého lékařství amerických vzdušných sil.
Ve spolupráci s NASA se později podílel na konstrukci přetlakových obleků a palubních systémů životní podpory, které využívali astronauti programů Gemini a Apollo. Ocenění se hrnula ze všech stran. V roce 1983 mu západoněmecká vláda udělila Spolkový záslužný kříž. O dva roky později texaský senát prohlásil 15. červen za „Den Hubertuse Strugholdta“.
Jméno, které muselo zmizet
Strughold zemřel v roce 1986 v San Antoniu. Po jeho smrti se začaly objevovat odtajněné dokumenty americké vojenské rozvědky a jeho pověst se začala drolit. V roce 1993 byl na žádost Světového židovského kongresu odstraněn jeho portrét z mozaiky významných lékařů na Ohio State University. Dvě léta poté americké letectvo přejmenovalo knihovnu leteckého lékařství na texaské základně Brooks, která do té doby nesla jeho jméno.
Roku 2006 přišlo i vyloučení z Mezinárodní síně slávy kosmonautiky v novomexickém Alamogordu. Definitivní tečku za jeho odkazem udělala v říjnu 2013 Space Medicine Association, když oznámila ukončení prestižní Strughold Award po padesáti letech udělování. Impulsem k hlasování členů organizace se stal článek na titulní stránce Wall Street Journal z konce roku 2012, který Strugholdovu válečnou minulost podrobně popsal.
Příběh Hubertuse Strugholdta je připomínkou toho, jak tenká bývá hranice mezi vědeckým pokrokem a morální odpovědností. Jeho výzkum pomohl dostat americké astronauty na Měsíc, ale poznání, na kterém stavěl, mělo kořeny v utrpení bezbranných lidí. Když dnes některá instituce zvažuje, zda pojmenovat cenu, budovu nebo program po slavné osobnosti, případ Strugholdta jasně ukazuje, že vědecké zásluhy nemohou natrvalo zastínit otázky svědomí.
Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/Hubertus_Strughold
https://dirkdeklein.net/2016/11/05/hubertus-strughold-father-of-space-medicinebut-at-what-cost/
https://ahrp.org/the-father-of-american-space-medicine/
https://www.nationalgeographic.com/history/article/operation-paperclip
https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Paperclip
https://libraryguides.mayo.edu/historicalunit/Aero2
https://www.jta.org/archive/air-force-library-to-change-name-due-to-scientists-nazi-past
https://spacemedicineassociation.org/strughold-award/
Obrázek
