Článek
Pro balkon se nejvíc osvědčí drobné odrůdy
Už výběr u pultu v zahradnictví předurčuje polovinu výsledku, takže pár chvil rozvahy nad sazenicemi se rozhodně vyplatí. Nejlépe se v balkonových podmínkách cítí kompaktní keříčkové typy, jež zůstávají malé a nedělají potíže, kdežto vysoké tyčkové odrůdy se do těsného prostoru hodí výrazně méně. Naprostým nováčkům nejvíc poslouží cherry rajčátka, která promíjejí zaváhání a rodí téměř po celé léto. Fungují tak trochu jako záchranná síť pro nezkušené pěstitele a zklamou jen výjimečně.
O bohatosti sklizně rozhoduje velikost nádoby
Vůbec nejtypičtější chybou nováčků bývá poddimenzovaný květináč. Vypadá to jako maličkost, jenže přesně na tomhle stojí a padá celá sezona. Cherry odrůdě postačí zhruba 7,5 litru při průměru kolem 25 centimetrů, zatímco klasické odrůdě dejte nejméně 15 litrů a průměr 30 až 35 centimetrů. Dobře poslouží i běžný kbelík s objemem okolo 19 litrů, jen mu musíte ve dně udělat otvory pro odtok vody. Vysoké tyčkové odrůdy si vyžádají objemné nádoby kolem 75 litrů, bez nichž rostlina zůstane zakrslá. Vládne tu prosté pravidlo: kořeny potřebují vzduch a nesnesou, aby je něco svíralo.
Půda ze zahrady do truhlíků nepatří kvůli své váze, a proto sáhněte po lehkém bezzeminovém substrátu, jenž neobsahuje choroboplodné zárodky a dobře se s ním pracuje. Při tahání květináčů to ocení především vaše páteř.
Kolik slunce si rajčata na balkoně žádají?
Rajčata milují slunce a denní porce aspoň šesti až osmi hodin přímého svitu je pro ně nutností. Umístěte je tedy k jihu nebo západu, kam míří nejvíce paprsků. Ještě před samotnou výsadbou se hodí několik dní pozorovat, jak slunce po balkoně přejíždí. Hrozí tu ovšem přehřátí, neboť betonová plocha i skleněné dveře nasávají teplo a vracejí ho zpět, takže balkon bývá v létě pro rostliny až nesnesitelně horký a stín přijde vhod. Za chladnějších večerů se naopak teplo schované ve zdech obrátí ve váš prospěch a plody na balkoně bývají zralé třeba o týden dřív než na záhoně. Takhle drobný předstih udělá zahradníkovi nemalou radost.
Na balkoně se zalévá den co den
Právě tady je konec pohodlí a nástup malého denního obřadu, k němuž si však rychle vytvoříte vztah. Vlivem slunce a větru ztrácejí nádoby vláhu daleko rychleji než zem na záhoně, a tak její stav sledujte každý den. Během horkých letních dní a za větru se neobejdete bez toho, abyste konev vzali do ruky klidně dvakrát denně. Vodu dávkujte tak dlouho, až začne vytékat spodem nádoby, rostlina však nesmí nikdy zcela proschnout. Nať se přitom snažte udržet suchou, jelikož zvlhlé listy otevírají dveře plísním a dalším houbovým chorobám. K popraskaným plodům a k suché hnilobě jejich konce vede ostatně právě kolísavá zálivka. Pravidelnost má v tomhle ohledu větší cenu než vydatná dávka jednou za uherský rok.
Oporu i výživu rostlina potřebuje, aby byla v kondici
Rajčata jsou pořádní jedlíci, a tak je i po zasazení nemine pravidelné přikrmování. Mohutnější rostliny se neobejdou bez opory v podobě klece nebo tyčky, anebo je jemným úvazkem připevníte rovnou k zábradlí. Vyštipování zálistků, tedy bočních výhonů, dává smysl hlavně u vysokých tyčkových odrůd, kde rostlinu zpřehlední, provzdušní a urychlí zrání, takže u nich výhony odstraňujte zhruba jednou týdně. U doporučených nízkých keříčkových a patio odrůd ale zálistky nechte být, protože nesou plody na předem daném počtu výhonů a jejich odstraňování by úrodu spíš snížilo. Nanejvýš u nich seřízněte pouze výhony pod prvním květenstvím kvůli proudění vzduchu.
Co si na balkoně raději ohlídat
Při žádném pěstování nechybějí menší úskalí, a moudřejší je být na ně připravený předem. Suchá hniloba květního konce, při níž spodní špička plodu zhnědne, ztmavne a zaschne, vzniká nejčastěji tím, že kolísavá zálivka brání rostlině přijímat a rozvádět vápník, nikoli proto, že by vápník v substrátu chyběl, neboť kvalitní substrát ho mívá dost. Nejúčinnější obranou je proto vyrovnaná, pravidelná zálivka, zatímco vápno či vápnění zapravujte jen tehdy, když rozbor půdy skutečně prokáže jeho nedostatek nebo nízké pH. Mějte rovněž na paměti, že nahoře fouká silněji než dole, a proto je vhodné rostliny obtěžkané plody pojistit proti zlomení, vítr vám však zároveň poslouží při opylení a může přivát i mšice nebo housenky. Příroda si tedy i na balkoně zároveň vybírá svou daň a obdarovává.
Zdroje
https://orangecountycablerailing.com/how-to-grow-tomatoes-on-a-balcony
https://www.homesandgardens.com/gardens/how-to-grow-tomatoes-on-a-balcony
https://cultivatedelight.com/grow-tomatoes-in-balcony-pots
https://yardandgarden.extension.iastate.edu/how-to/growing-tomatoes-containers
https://marinette.extension.wisc.edu/files/2018/01/tomato-in-a-container_sr.pdf
https://fieldreport.caes.uga.edu/news/better-tomatoes-start-with-good-growing-practices
https://extension.umd.edu/resource/growing-tomatoes-home-garden
https://balconygardenweb.com/growing-tomatoes-on-a-balcony
https://extension.colostate.edu/resource/growing-tomatoes
https://gardenbetty.com/pruning-tomatoes
https://plantvillage.psu.edu/posts/6656-tomato-best-way-to-add-calcium-to-soil-to-prevent-blossom-end-rot
