Článek
Z dělnického učně hvězdou Vinohrad
Jaroslav Moučka přišel na svět 9. listopadu 1923 v jihočeské obci Studená, kde vyrůstal v nuzných podmínkách. Než se dostal k herectví, prošel několika řemeslnými obory: vyzkoušel si práci kamnáře, pekaře i knihkupce, až nakonec úspěšně zvládl výuční list strojního zámečníka.
Už za válečných let ho ale naplno pohltilo ochotnické jeviště a bylo mu jasné, čemu chce zasvětit budoucnost. Hned po osvobození získal místo inspicienta s hereckou povinností v jihlavském Horáckém divadle, odkud postupně putoval přes Kladno a Olomouc až do Národního divadla v Praze. V roce 1953 zakotvil na pražských Vinohradech, kde strávil jako kmenový herec více než čtyřicet let a odehrál přes sto čtyřicet rolí.
Čert Trepifajksl a hlas strýčka Fida
Na vinohradských prknech si Moučka vybudoval pověst skvělého komedianta. Asi nejvíc mu přirostl k srdci zapomenutý čert Trepifajksl z Drdovy pohádky Dalskabáty, hříšná ves, kterého v roce 1976 přenesl i na televizní obrazovku, tentokrát společně s Jiřinou Bohdalovou.
Moučkův příjemný hluboký hlas zněl i z rozhlasu a dabingu. Generace dětí ho znaly jako strýčka Fida, létajícího psa z belgického večerníčku Tip a Tap, jehož každý díl končil ikonickým „Dobrou noc, strýčku Fido!“.
Jaroslav Moučka
Rok 1968 změnil všechno
Moučka byl od šedesátých let přesvědčeným členem KSČ, nadšeným pro reformy Pražského jara. Když ale v srpnu 1968 přijely tanky Varšavské smlouvy, rozhodl se stranu opustit.
Na důkaz svého postoje přijal hlavní roli politického vězně v televizním dramatu Dlouhé dopoledne a zahrál si ve snímku Ucho po boku Radoslava Brzobohatého. Oba tituly zamířily do trezoru. V normalizačních letech mu rolí ubylo, ale na rozdíl od jiných postižených kolegů nebyl z televizní tvorby vymazán úplně.
Voborník z Chalupářů si získal miliony diváků
Rok 1975 přinesl seriál, který dodnes patří k pokladům české televize. Chalupáři režiséra Františka Filipa vypráví o dvou pražských rodinách, které si pořídí chalupu ve fiktivní vesnici Třešňová, natáčelo se hlavně ve středočeské Višňové.
Moučka si v něm zahrál zootechnika Karla Voborníka, jednoho z místních, kteří dávají městským chalupářům zabrat. Premiéra zaznamenala obrovský ohlas a sledovanost dosáhla rekordních 93 procent populace ve věkové skupině patnáct až sedmdesát let.
Návrat do strany pod tlakem
Po vydání Charty 77 se tlak komunistického aparátu na Moučku stupňoval. Dostal jasné ultimátum: pokud se nevrátí do strany, herecká kariéra pro něj skončí. Moučka kapituloval a záhy nato přijal ocenění zasloužilého umělce.
Hlavní roli stranického tajemníka Josefa Pláteníka v propagandistickém seriálu Okres na severu režimu splnil na jedničku, za výkon obdržel státní cenu Klementa Gottwalda.
Bratr z druhé strany barikády
Milan Moučka, o rok starší sourozenec, se narodil 3. června 1922 ve stejné obci. Vyučený truhlář vstoupil do KSČ jako sedmnáctiletý a za okupace roznášel ilegální tiskoviny, za což ho gestapo zatklo a věznil ho v Německu.
Hned po válce zamířil k bezpečnostním složkám a během čtyř let vyšplhal až do vedení vyšetřovací skupiny StB v pražské Ruzyni, kde měl na starosti vyšetřování nekomunistů. Na podzim 1949 byl pověřen přípravou procesu s Miladou Horákovou, při němž uplatňoval mimořádně kruté metody fyzického i psychického nátlaku.
Na svém oddělení zavedl zvrácenou soutěž o nejdelší výslech, při které byli vězni vyslýcháni i čtyřicet dní bez přestávky. V únoru 1951 se stal velitelem vyšetřovacího sektoru a o dva roky později povýšil na náčelníka správy vyšetřování.
Bratr, kterého musel zavrhnout
Když Jaroslav zjistil, čeho se Milan dopouští, rozhodl se s ním přerušit veškerý kontakt. Později hořce přiznal, že to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí jeho života, protože bratra měl upřímně rád.
Milan byl v roce 1956 propuštěn ze služebního poměru poté, co revize konstatovala, že se dopustil při práci chyb. Po roce 1989 se Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu pokusil Milana spravedlivě potrestat, ovšem stíhání v roce 2003 zastavila státní zástupkyně s odkazem na amnestii z roku 1960.
Diamantová svatba a poslední role
S manželkou Jiřinou prožil Jaroslav Moučka více než šest desetiletí a společně oslavili diamantovou svatbu. Naposledy se objevil před kamerou v roce 1999 v pohádce Z pekla štěstí režiséra Zdeňka Trošky, kde navzdory nemoci podal podle režiséra profesionální výkon.
Po sametové revoluci se totiž překvapivě dokázal vymanit z nálepky propagandistického herce a pokračoval v kariéře i v novém režimu. Na sklonku života ho ale sužovala Parkinsonova choroba a diagnostikovali mu i rakovinu tlustého střeva. Skončil v pečovatelském domě na pražském Žižkově, kde 26. prosince 2009 ve věku 86 let zemřel. Oba bratři Moučkovi odešli ze světa ve stejném roce.
Zdroje
https://www.vlasta.cz/celebrity/jaroslav-moucka-herec-mlady-komunista-stb-bratr/
https://cnn.iprima.cz/herec-jaroslav-moucka-s-manzelkou-prozil-60-let-kvuli-nemoci-dozival-v-pecovatelskem-dome-491616
https://kritiky.cz/chalupari-kultovni-serial-z-70-let/
https://policie.gov.cz/clanek/milan-moucka-sadisticky-vysetrovatel-stb.aspx
https://www.lifee.cz/trendy/bratr-slavneho-herce-moucky-estebak-ktery-se-podilel-na-vrazde-horakove_84245.html
https://www.dotyk.cz/magazin/milan-moucka-jaroslav-moucka-20201108.html
https://www.ceskatelevize.cz/porady/901363-chalupari/tvurci/
https://www.kroniqa.cz/tyran-z-stb-trestu-unikl-vysetrovatel-moucka-bratr-slavneho-herce-dozil-v-naprostem-klidu/
https://celebwiki.blesk.cz/osobnost/4488/jaroslav-moucka/
Obrázek
