Článek
Neochotný účetní z plzeňské banky
Budoucí miláček obecenstva se narodil 1. července 1899 v Plzni jako Jindřich Ferdinand Šolle. Otec pracoval v plzeňské Škodovce coby strojní zámečník a umělecké sklony svého nejstaršího syna tvrdě odmítal. Mladý Jindřich tedy musel jít na obchodní akademii a připravit se na kariéru účetního.
Sám později žertoval, že spíš u krávy se najde talent ke hře na citeru než u něj pochopení pro podvojné účetnictví. Pseudonym Plachta si mimochodem přinesl už ze školy díky velké peleríně, která na jeho vytáhlé postavě doslova vlála jako lodní plachta.
Silvestrovské vystoupení mu změnilo osud
Po maturitě skončil v pražské bance, večer ovšem utíkal do kabaretů. Ve slavné Červené sedmě ho vytipovali na místo nápovědy, jenže mladý herec hercům napovídal s tak bohatou mimikou a grimasami, že se obecenstvo bavilo víc kolem budky než u hry samotné.
Ředitel v tom viděl jedinečný talent a dotlačil ho na jeviště; první oficiální vystoupení absolvoval 31. prosince 1921. Největší úspěch mu přinesla figurka potřeštěné pavlačové drbny, paní Vůněslavy Acetylénové, u které publikum řvalo smíchy.
Vlasta Burian nesnesl konkurenci
Úspěch bábičky Acetylénky přilákal i krále českých komiků Vlastu Buriana, který nováčkovi nabídl angažmá ve svém divadle. Jenže Plachta si začal získávat přízeň publika sám za sebe a Burian v něm pocítil konkurenci, kterou řešil po svém. Plachta raději odešel. Na přelomu dvacátých a třicátých let ho do Osvobozeného divadla angažovali Voskovec s Werichem.
Profesor Matulka mu otevřel srdce diváků
Ve filmu debutoval v sedmadvaceti letech, v němé verzi Dobrého vojáka Švejka z roku 1926. Na plátně nejčastěji ztělesňoval dobrosrdečné, plaché, prostoduché a nemotorné mužíčky, v opakujících se rolích úředníků, sluhů, řemeslníků a profesorů. Filmový historik Pavel Taussig je přesvědčen, že nejtypičtější rolí, která vystihuje celou podstatu hercovy osobnosti, je přírodopisec Matulka z filmu Cesta do hlubin študákovy duše.
Zejména diváci válečných let na něm oceňovali laskavý tátovský úsměv, který dokázal přehlédnout kdejakou klukovskou lumpárnu. V roce 1941 dostal Národní cenu za filmové herectví, mimo jiné za roli jednoho z horníků v dramatu Druhá směna. O rok později přidal dojemnou postavu obecního blázna Janka Pudeše v Drdově Městečku na dlani.
Odbojář s ilegálem pod peřinou
Vedle veselých rolí v něm dávno dřímal přesvědčený stoupenec levicových ideálů s vyhraněným sociálním cítěním. Za okupace ve svém bytě dlouhé měsíce ukrýval člena ilegálního ústředního výboru KSČ Jana Ziku. Když do domu jednou vtrhla tajná policie, lehl si prý na Ziku do postele, zabalil se do peřiny a sehrál nemocného tak přesvědčivě, že ho nechali být.
A když mu hrozilo účinkování v antisemitském rozhlasovém skeči, raději se nechal přijmout do nemocnice na operaci žaludečních vředů, přestože ji zrovna nepotřeboval. V květnových dnech 1945 stál nakonec s flintou v ruce i na pražských barikádách.
Psal do Rudého práva a fáral v dole
Po válce se jeho víra v komunistickou stranu rozhořela naplno. Plachta psal humoristické články a fejetony do Rudého práva, Tvorby i Haló novin. Ačkoli byl sám zesláblý a nemocný, brigádničil dobrovolně v dolech na Kladně a chtěl dělníkům jít osobním příkladem.
Sám dokonce napsal scénář k agitačnímu filmu Pan Novák, který propagoval heslo o přesunu úředníků z kanceláří do výroby. Nakonec mu ale síly došly. Dne 6. listopadu 1951 ve věku pouhých 52 let podlehl rakovině jater.
Člověk, který proslul jako nejlaskavější smolař české klasiky, patřil zároveň k nejvěrnějším soudruhům své doby; Plachta zůstal vzorným soudruhem až do své smrti. Jeho filmy si dodnes připomínáme díky upřímné lidskosti, kterou do postav vtiskl. Pokud se chcete přesvědčit, stačí sáhnout po Cestě do hlubin študákovy duše nebo Mužích v ofsajdu, a sledovat, jak z plátna dýchá přesně ta dobrota, kvůli které si ho diváci zamilovali.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_Plachta
https://zivotopis.osobnosti.cz/jindrich-plachta.php
https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/jindrich-plachta-a-jeho-tajemstvi-proc-byl-zapalenym-komunistou_496587.html
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5708:plachta-jindrich&Itemid=118&lang=cs
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jindrich-plachta-4005
https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/65715/60-let-od-umrti-jindricha-plachty-proc-ho-vlasta-burian-nesnasel.html
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/70-let-od-smrti-jindricha-plachty-byl-zapalenym-soudruhem-ktery-volil-radeji-smrt-nez-pomoc-nacistum_269241.html
https://www.prazskypantheon.cz/index.php/Jind%C5%99ich_Plachta
https://denik-knihy.cz/dnes-uplyne-70-let-od-umrti-herce-a-spisovatele-jindricha-plachty/
Obrázek
Autor: Anonymní – http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8760705 Kinorevue, 19. 8. 1941, page 1, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=70901115
