Karel Effa přeběhl od Hitlera v Itálii ke spojencům. Po válce ztvárnil 71 filmových rolí padouchů

Karel Effa se narodil 23. května 1922 v Praze jako nemanželské dítě a vlastním jménem se jmenoval Karel Effenberger. Doba první republiky neměla pro svobodné matky příliš pochopení a děti narozené mimo manželství si tehdy často hledaly nový domov u cizích lidí někde daleko od rodného města. Maminka ho dala na vychování do náhradní rodiny v Březových Horách u Příbrami. Pro herce, který se měl celý život živit komedií, nemohla být lepší školou života než dětství v malebných Březových Horách s pohledem na okolní brdské lesy. Obecnou školu vychodil na Březových Horách, kde ho vychovávala náhradní rodina.

Jako osmnáctiletý byl v Hradci Králové odveden k protektorátnímu vládnímu vojsku. Vojsko bylo vzápětí nasazeno na italskou frontu. Mladý kluk se tak ocitl mezi cizími uniformami pod cizími vlajkami a na vlastní kůži poznal, jak rychle se klidný studentský život umí změnit v nepředvídatelnou vojenskou službu. Při vojenských kabaretech parodoval také Adolfa Hitlera. Pro mladíka pocházejícího z protektorátu byl takový žert riskantním kouskem, který by mu mohl snadno přivodit těžké problémy s nadřízenými. V Itálii dezertoval a přidal se ke spojeneckým vojskům. Mezi spojenci v Itálii sloužil u I. Československé samostatné brigády, kde se podílel na vojenských kabaretech.

V armádě setrval ještě dva roky po válce jako četař v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, kde hrál a zpíval. Tehdy ještě nikdo netušil, jak dlouhou stopu nakonec zanechá v české kinematografii ten zarputilý mladík s pokřiveným nosem a komicky lomeným hlasem, který si nedokázal odpustit žádnou hereckou příležitost. V poválečném dramatu Daleká cesta z roku 1950 si zahrál vězně budujícího plynovou komoru. V detektivní komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku si zahrál postavu Kovarského.

Stopku od divadla dostal mimo jiné kvůli legraci, kterou si dělal z vrcholných politiků včetně Stalina. Komikova drzá ústa si v padesátých letech nevybírala terče podle politické vhodnosti a tahle nerozvážnost stála herce vystupování na řadě let dopředu. Po vyhazovu z karlínského divadla byl tak zlomený, že uvažoval o sebevraždě. Pro člověka, který celé roky vstával každé ráno na zkoušku v deset hodin, znamenalo náhlé prázdno doma nesnesitelné ticho a propad zničující povahy. Z nejhoršího ho vytrhla nabídka stálého angažmá v pražském Semaforu, kde setrval až do smrti.

Filmografie Karla Effy čítá 71 vedlejších a epizodních postav. Galerii jeho filmových postav dominují lotři a darebáci. Skobovitý nos, lomený hlas a šibalský pohled předurčily Effu k rolím, ve kterých kazil hlavnímu hrdinovi život, a herec si v takové práci evidentně liboval. Mezi jeho nejslavnější padouchy patří Pancho Kid z parodie Limonádový Joe aneb Koňská opera Oldřicha Lipského z roku 1964. V Zemanově snímku Ukradená vzducholoď ztvárnil černého Gustava. Ne všechny jeho filmové postavy ale byly samý revolver a samá lest, naopak — do dětského světa pohádek si našel cestu hned několikrát a tam zazářil v hodně nečekané podobě. V pohádce Pyšná princezna z roku 1952 hrál strážce královského pokladu. V další pohádce Princezna se zlatou hvězdou z roku 1959 ztvárnil pobočníka krále Kazisvěta.

Jeho životní rolí byl podle jeho vlastních slov pan Karel Koníček ve filmu Florenc 13,30. Snílka cestujícího autobusem do Karlových Varů si herec očividně zamiloval natolik, že ho ve vzpomínkách stavěl nad všechny své parádnější padoušské kreace z pozdějších filmů. S otcem objížděl jeho zájezdy a později ho i vozil jako řidič. Mezi kolegy si nejvíc oblíbil Jaroslava Štercla. Za svůj život absolvoval kolem šesti tisíc estrádních zájezdových vystoupení. Kytara přes rameno, hrst trampských písní v hlavě a tisíce kilometrů po vesnických kulturácích a sálech kulturních domů, taková byla druhá, méně viditelná polovina jeho hereckého života.

V Limonádovém Joeovi spolu s Hlinomazem a Matuškou tvořil trojici lumpů obtěžujících hlavního hrdinu. V seriálu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek hrál Pažouta. Pohádkový seriál Václava Vorlíčka byl zároveň poslední větší rolí, ve které ho televizní diváci mohli vidět jako toho starého šibala, jakého znali z předchozích dekád. Posledním dlouhometrážním filmem mu byla v roce 1985 slovenská pohádka Perinbaba režiséra Juraje Jakubiska, ve které hrál principála.

Brdským lesům a osadě Ztracenka zůstal věrný coby tramp až do konce života. Brdská osada Ztracenka mu poskytovala místo, kam mohl utéct před divadelním shonem a kde mohl jako tramp najít klid a poklidnou společnost dalších kamarádů z přírody. Na Březových Horách v Příbrami mu místní odhalili pamětní desku. Místní obyvatelé Březových Hor tak dali jasně najevo, že herec, který v jejich kraji vyrůstal, pro ně zůstává součástí domácí historie a kulturní paměti.

V poslední dochované pohlednici z 21. dubna 1993, kterou napsal Ljubě Hermanové z interny nemocnice v Bruntále, lakonicky uvedl, že kromě astma mu lékaři našli i trombózu. Smysl pro humor herce neopustil ani na nemocničním lůžku, kde se snažil těžkou diagnózu odlehčit dopisem starým přátelům s typicky effovskou nadsázkou a štiplavou ironií. Karel Effa zemřel 11. června 1993 v Praze ve věku jednasedmdesáti let.

Zdroje

https://zivotopis.osobnosti.cz/karel-effa.php

https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/898-karel-effa

https://www.vlasta.cz/celebrity/karel-effa-herec-syn-smrt/

https://zeny.iprima.cz/karel-effa-byval-oznacovan-jako-nejosklivejsi-cesky-herec-jaky-byl-v-soukromi-108715

https://www.poznejpribram.cz/karel-effa-1922-1993

https://www.prahain.cz/celebrity/kde-zili-slavni-vyhlaseny-komi-6820.html

https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/okres-melnik/34499-karel-effa-herec-neprehlednutelny-adresar-ondreje-sucheho.htm

https://www.ceskatelevize.cz/lide/karel-effa/

https://www.databazeknih.cz/zivotopis/karel-effa-15661

https://en.wikipedia.org/wiki/Karel_Effa

https://www.pribram.cz/clanek/karel-effa-tramp-z-brd-ktery-necekal-na-hlavni-roli-aby-zustal-v-pameti/32427/

Obrázek

Restaurováno z originálu: Autor: neznámý – http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:577ec7e0-f4e7-11e9-979f-5ef3fc9ae867?page=uuid:cd7354c0-f505-11e9-8d0f-005056825209&fulltext=Karel%20Effa, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=86764627