Karel Hašler psal vlastenecké písně i za války a dal jméno Hašlerkám. Němci ho zničili v koncentráku

Karel Hašler přišel na svět 31. října 1879 ve Zlíchově. Vyrůstal v dělnickém prostředí, kde oba jeho rodiče pracovali ve sklárně. On sám se věnoval čtyři roky rukavičkářskému řemeslu.

První drobná role u kočovníků Pavla Švandy ze Semčic ho roku 1896 zavedla na smíchovská prkna. V letech 1900 až 1902 hrál v brněnském Národním divadle u ředitele Laciny. V roce 1902 do Zemského divadla v Lublani.

Po návratu z ciziny získal smlouvu v činohře Národního divadla od Jaroslava Kvapila, kterou pak naplňoval mezi roky 1903 a 1915. Jeho debut v Národním divadle proběhl v roce 1903 v Jiráskově hře Jan Žižka, kde ztvárnil Jana Roháče z Dubé. Roku 1908 se oženil se Zdenkou Frimlovou, sestrou skladatele Rudolfa Frimla.

Otevření kabaretu v Lucerně v roce 1910 přivedlo Hašlera nejprve do role uměleckého poradce po Jaroslavu Kvapilovi a krátce nato i na ředitelské křeslo. Začátkem roku 1916 jej z mateřského souboru vyhodili poté, co nestihl vystoupení.

Zkomponoval více než tři sta skladeb. Mezi jeho nejznámější skladby patří Po starých zámeckých schodech, Pětatřicátníci, Kampak na nás, bolševici?, Hoši od Zborova a Ta naše písnička česká. Některé z těchhle melodií dnes lidé zpívají tak, jako by patřily k národnímu zpěvníku odjakživa, a málokdo si vzpomene, že za nimi stojí právě on.

V prosinci 1920 vyrazil podnikatel František Lhotský do pražské Lucerny za chraptícím Hašlerem s krabicí bonbonů. Třináctého prosince 1920 dal Hašler v Lucerně písemný souhlas k užití svého příjmení pro tehdejší cucavé bonbony proti kašli. Hašler se zpočátku jménu vzpíral s tím, že nechce, aby si „ho každý bral do huby“.

Hašler za přepuštění svého jména výrobci nepřijal honorář v penězích, ale jen pytlík cukrovinek. Lhotský okamžitě poté nechal nové pojmenování zapsat jako registrovanou značku své firmy. Vyplatilo se mu to víc než reklama, protože jméno z lucernského pódia se prodávalo samo.

Při natáčení filmu v Ronově nad Doubravou a v Ládví u Prahy zpíval v hospodách upravené texty svých písní namířených proti nacistům. Poprvé skončil ve vyšetřování v Ronově, gestapo jej však tehdy ještě pustilo na svobodu.

Druhého září 1941 přijela tajná policie přímo na filmařský plac v Ládví, aby si pro něj definitivně přišla. Při zatčení působil jako umělecký poradce u snímku Městečko na dlani. Tehdejší režisér Václav Binovec, který se otevřeně přidal ke kolaborantům, se s Hašlerem opakovaně dostával do tvrdých konfliktů.

Z Pankráce skončil nejprve na drážďanské transportní cele a v polovině října jej převezli do tábora Mauthausen. V Mauthausenu mu přidělili vězeňské číslo 6581 a poslali ho do dílny na zašívání ponožek. Po krátkém čase ho na rozkaz blokového kápa Eckerta převeleli k těžké práci v lomu. Vězni tam museli na ramenou vláčet kameny vážící celých padesát kilogramů. Slavné mauthausenské schody nebyly zkrátka místem, kde by člověk šedesátiletého vzezření přežil dlouho i bez zranění, natož s ním.

V polovině listopadu jej zbil příslušník SS a způsobil mu těžká zranění. Po napadení mu na noze zůstala otevřená rána, ze které se brzy vyvinul hnisavý zánět. K hnisajícímu zánětu se vbrzku připojila i úplavice. Hladovějící tělo vysláblé kamenolomem a střevní nákazou už nemělo z čeho vzdorovat zánětu, který se z otevřené rány na noze stěhoval do celého organismu.

V den zimního slunovratu 1941 přišel Hašler nahý do trestného bloku, kde jej dozorci polévali ledovou vodou. Den nato, dvaadvacátého prosince 1941, Karel Hašler zemřel. V době věznění bylo Hašlerovi dvaašedesát let. Jako oficiální příčina smrti byla uvedena otrava krve po flegmoně.

Po komunistickém puči v roce 1948 byla Hašlerova hudební tvorba pro svůj vlastenecký podtext do velké míry zakázána. Pro režim, který se sám rád zaštiťoval lidovostí, znamenaly písně oslavující masarykovskou republiku nepříjemnou připomínku jiné minulosti. Český národ na písničkáře nezapomněl, byť se po komunistickém převratu nová moc snažila jeho odkaz vymazat.

Zdroje

https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5974:hasler-karel&Itemid=118&lang=cs

https://zivotopis.osobnosti.cz/karel-hasler.php

https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/karel-hasler-1595954

https://en.wikipedia.org/wiki/Karel_Ha%C5%A1ler

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/za-sve-pisne-zaplatil-karel-hasler-zivotem-260334

https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/80-let-od-smrti-karla-haslera-oddaneho-vlastence-a-skveleho-pisnickare-umucili-naciste-tri-dny-pred-stedrym-dnem_280384.html

https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/kulturni/haslerky-nejoblibenejsi-ceske-bonbony

https://www.vlasta.cz/inspirace/retro-pribeh-haslerky-bonbony-karel-hasler-reklama/

https://livingprague.com/famous-czechs/karel-hasler/

https://www.stoplusjednicka.cz/pisnickar-prvni-republiky-zpev-poslal-karla-haslera-do-koncentraku

https://raumdernamen.mauthausen-memorial.org/?id=4&p=4086&L=1

https://www.dotyk.cz/magazin/karel-hasler-koncentracni-tabor-komuniste-smrt-30000714.html

https://www.dotyk.cz/magazin/karel-hasler-smrt-20200221.html

https://www.fronta.cz/kalendar/karel-hasler-umucen-v-mauthausenu