Článek
Talentovaný závodník s velkou budoucností
Knud Enemark Jensen se narodil 30. listopadu 1936 v Aarhusu. V cyklistice začal výrazněji zářit v roce 1959, kdy získal tři vítězství a šest umístění na stupních vítězů v kodaňském okrsku. Ve stejném roce se přestěhoval do Kodaně a oženil se s neteří někdejšího olympijského šampiona Henryho Hansena. Rok 1960 pro něj začal slibně: pomohl dánskému týmu vybojovat stříbro na nordickém šampionátu v týmové časovce a záhy byl nominován na olympijské hry do Říma. Na startu olympijského závodu byl jedním z nejlepších dánských amatérských cyklistů té doby.
Den, kdy přestalo fungovat vše
Týmová časovka na 100 kilometrů se jela 26. srpna. Teploty toho dne šplhaly až ke 42 stupňům Celsia a podmínky byly pro závodníky extrémně náročné. Jeden z dánských cyklistů, Jørgen Jørgensen, musel po prvním okruhu závod vzdát kvůli úpalu, což tým dostalo pod ještě větší tlak: zbývající tři závodníci museli nutně dojet do cíle, jinak by byli diskvalifikováni.
Zhruba osm kilometrů před cílem se Jensen začal svěřovat spolujezdcům, že se mu točí hlava. Závodník Niels Baunsøe ho chytil za dres, druhý závodník ho podpíral z druhé strany. Asi pět kilometrů od cíle byl Jensen jen v polovědomém stavu. Kolem 20 kilometrů před cílem ze stroje úplně spadl, udeřil se do hlavy a upadl do bezvědomí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice Sant Eugenio, kde toho samého dne zemřel. Jako příčina smrti bylo uvedeno poranění mozku v důsledku zlomeniny lebky způsobené pádem.
Vedro, nebo drogy? Otázka, která přetrvala desetiletí
Bezprostředně po jeho smrti se začaly šířit spekulace o tom, že za tragédií stojí doping. Trenér dánského týmu Oluf Jørgensen přiznal, že závodníkům před startem podal směs obsahující kofein a Roniacol, tedy vazodilatační přípravek, který má rozšiřovat cévy a zlepšovat oběh. Jenže právě tato látka mohla v kombinaci s extrémním vedrem situaci paradoxně zhoršit: rozšířené cévy na periferii těla ztěžují jeho ochlazování. Podávání amfetaminů trenér i ostatní členové týmu konzistentně odmítali.
V březnu 1961 zveřejnili tři italští lékaři, kteří provedli pitvu, závěr vyšetřování: příčinou smrti byl úpal, přičemž v těle závodníka nebyly nalezeny žádné drogy. Dánský úřad veřejného zdraví i dánská policie potvrdily, že smrt zavinilo výhradně přehřátí organismu. Přesto kolotoč spekulací neskončil.
Jeden z pitevních lékařů, Alvaro Marchiori, v pozdějších letech prohlásil, že si případ dobře pamatuje. Tvrdil, že v těle závodníka bylo nalezeno několik látek včetně amfetaminů. Jeho výpověď ovšem nikdy nebyla podložena žádnou laboratorní dokumentací a zásadně se rozcházela s oficiálním pitevním protokolem.
Mýtus, který posloužil jako záminka
Přestože oficiální zprávy Jensena od dopingu opakovaně očistily, protidopingové hnutí jeho smrt po desetiletí využívalo jako klíčový argument pro zpřísnění pravidel. Ještě v roce 1972 zástupce MOV Ludwig Prokop veřejně prohlásil, že Jensen zemřel v důsledku předávkování amfetaminy. Pravda šla tehdy možná stranou tam, kde se hodilo mít silný symbol.
Zdroje
https://www.olympics.com/en/athletes/knud-enemark-jensen
https://www.youtube.com/shorts/7vplIYjrO4E
https://www.olympedia.org/athletes/14912
https://en.wikipedia.org/wiki/Knud_Enemark_Jensen
https://grokipedia.com/page/Knud_Enemark_Jensen
https://www.grunge.com/456371/knud-jensen-the-truth-about-the-cyclist-who-died-at-the-olympics/
https://www.insidethegames.biz/articles/the-1960-olympic-road-cycling-race-in-rome-was-marred-by-the-death-of-danish-cyclist-knut-enemark-who-collapsed-from-sunstroke-in-the-100-plus-degrees-heat-and-suffered-a-fractured-skull
https://www.sportsintegrityinitiative.com/the-truth-about-knud-revisiting-an-anti-doping-myth/
