Článek
Cukrové gurmándy i květinové kytice pracují proti vám
Stylistky se v jednom shodnou: někdy kolem šedesátky žena z lehounkých, prosluněných květinových směsí prostě vyroste. Rozeznat je není těžké. Start obstará citrus a v srdci se ozve jasmín či konvalinka, a přesně taková skladba prozrazuje koketní, dívčí vůni. Na zralé ženě taková kompozice nezapadne, tluče se s tím, co na ní ostatní čtou jako samozřejmou důstojnost a svébytnost.
Nebezpečný je nicméně i druhý konec škály. Pudrové vůně dávají vyznít něčemu vyloženě zašlému. Nejčastějším viníkem téhle patiny bývá fialka a šeřík. A jelikož se módní vlny ve voňavkářství obměňují stejně vytrvale jako střihy kabátů, může vůně, jež před dvěma desetiletími platila za špičku elegance, dnes působit spíš jako rekvizita z divadelní šatny. Mezi oběma krajnostmi se rozkládá překvapivě velkorysé a příjemné pásmo, jen po něm musí člověk sám zapátrat. Vkus přitom nikdo nemá měnit přes noc, bohatě stačí čas od času přivonět k něčemu, co v regále stojí o pár polic dál.
Vlastní nos vás podrazí dřív, než to zaznamenáte
Tímhle se dostáváme k té méně příjemné kapitole. S přibývajícími roky čich ochabuje a podle odhadů se nějaká forma jeho zhoršení dotýká čtyřiceti až sedmdesáti procent stárnoucích lidí. V devadesáti letech je riziko těchto obtíží zhruba patnáctinásobné oproti šedesátníkům. Klíčový problém tkví v tom, že vlastnímu odhadu se věřit nedá: dotazníkové šetření zachytilo sotva třetinu těch, u koho měření doložilo reálný pokles čichu. Patří to k oněm nenápadným pochodům, jež si do diáře nikdo nepíše, a přesto běží dál svým tempem.
K tomu se druží prostá fyziologie. Nos si na svůj vlastní parfém během pár minut přivykne a přestane ho vnímat. Kdo navrch léta sází na jednu a tutéž vůni, cítí ji stále slaběji, zatímco lidé okolo ji zachytí naprosto bez problémů. Výsledek bývá učebnicový: pro jistotu ještě jeden střik.
Vysušená kůže vůni neudrží
Zralá pokožka funguje odlišně než ta u třicátnice. Suchost je vůbec nejrozšířenější kožní obtíží pokročilého věku a postihuje kolem šedesáti procent lidí po sedmdesátce, protože kůže pozvolna přichází o schopnost obnovovat svou tukovou vrstvu. Náprava je přitom triviální a zdarma: promazaná kůže vůni podrží déle. Kdo tenhle krok přeskočí, znovu sahá po flakonu s dojmem, že mu vůně nevydržela ani do poledne.
Rozdíly mezi jednotlivými druhy jsou navíc výraznější, než by člověk čekal. Parfémová voda nese přibližně deset až třináct procent vonných esencí, u toaletní vody jsou to jen tři až osm. Čím koncentrovanější variantu tedy zvolíte, tím menší dávka postačí. Zvyk je tu ale mocnější než rozvaha a ruka sama zamíří k trojímu střiku, protože to takhle jede dvacet let.
Přecitlivělost na parfémy kulminuje zrovna po padesátce
Kontaktní alergie na vonné složky narůstá s věkem u mužů i žen a svého maxima dosahuje někde kolem padesátky, může za to opakovaný kontakt i změny v kožní bariéře a imunitě. Mezi Evropany reaguje na parfémové alergeny citlivě zhruba jedno až tři procenta osob. Přesně z toho důvodu se výčet vonných látek, jež je nutné povinně vypsat ve složení kosmetiky, rozrostl zhruba na osm desítek položek.
Zákeřné na tom je, že se jim neubráníte ani obezřetným vyhýbáním. I výrobky, které se prezentují jako bez parfemace, mohou obsahovat utajené vonné příměsi. Začne-li vás po letech pálit či svědit zápěstí nebo dekolt pokaždé, když si nanesete parfém, není to vrtoch pokožky. Je to upozornění, kvůli kterému se vyplatí zajít na kožní, a v žádném případě ne důvod k rozpakům.
Flakon z osmdesátek míří do koše, ne na toaletku
Darované voňavky vydrží v domácnostech neuvěřitelně dlouho. Načatý flakon přitom vydrží průměrně tři až pět let a v ideálním případě by se měl dopotřebovat ještě dřív. Zvětralý parfém prozradí nakyslý, kovový až octový nádech, jenž se přihlásí hned v otevírací fázi. Čím méně tekutiny ve flakonu zůstává, tím svižněji se rozklad obvykle rozbíhá, takže poslední třetinu je lepší dopoužívat než ji schovávat.
Nejde tu přitom pouze o vzhled a dojem. Linalool, jedna z nejrozšířenějších vonných látek, sám o sobě nevadí, po setkání se vzduchem se však proměňuje na hydroperoxidy, tedy prokázaný kontaktní alergen. Evropská legislativa proto k látkám, které se oxidací mění v alergeny, přistupuje stejně tvrdě jako k alergenům jako takovým. Deset let starý flakon v prohřáté koupelně tak představuje spíš hrozbu než šetrnost. Cit k dárku od vnučky je milý, jenom by neměl přetrvat déle než to, co je uvnitř lahvičky.
Proč od vás lidé ve výtahu couvají?
Odpověď je nemile hmatatelná. Bezmála každý čtvrtý dospělý přiznává, že se mu udělá fyzicky nevolno, jakmile se ocitne vedle silně navoněného člověka, a hlásí dýchací obtíže, podrážděné sliznice i migrény. Za jediným slůvkem parfém se přitom ukrývá koktejl desítek až stovek chemických sloučenin, o nichž kupující nemá ani ponětí.
Jak to zvládnout v praxi
Rozhodně není nutné vyhazovat celou sbírku. Postačí flakony probrat, ty přes pět let staré dát stranou, ostatní přestěhovat z koupelny do tmavé zásuvky a před aplikací pokožku promazat. Trojici střiků na krk klidně nahraďte jedním na zápěstí a druhým na hrudník; a než vyrazíte ven, nechte si od někoho z domácnosti potvrdit, že intenzita je tak akorát.
Zdroje
https://elizabethkosichstyling.com/press/buzz/6-tips-choosing-fragrance-over-60
https://bestlifeonline.com/perfume-scents-that-age-you/
https://academic.oup.com/biomedgerontology/article/72/8/1072/3746132
https://www.aol.com/lifestyle/expert-tips-wearing-subtle-perfumes-004900153.html
https://parade.com/shopping/best-perfumes-for-older-women
https://link.springer.com/rwe/10.1007/978-3-031-53888-9_27-1
https://link.springer.com/article/10.1007/s11869-016-0442-z
https://creedboutique.com/blogs/creed-journal/the-house-of-creeds-guide-to-perfume-expiration
https://www.mdedge.com/cutis/article/270333/contact-dermatitis/whiff-trouble-navigating-allergic-contact-dermatitis
https://ecomundo.eu/en/blog/fragrance-allergen-labelling
