Článek
Dvě data v kalendáři
V koupelně nám zatékalo pod vanu. Nebyla to havárie, která by nás vyhnala z bytu, ale po každém koupání jsem pod skříňkou utírala vlhký proužek. Manžel Pavel pracuje na směny a opravy domu obvykle zařizuji já. Tři firmy nám daly termín až za několik měsíců. Čtvrtá se mohla pustit do práce v říjnu. Přijel jejich mistr, zaměřil koupelnu a vysvětlil, kolik dní budeme bez vany. S Pavlem jsme si večer prošli nabídku. Řekl, že cena není malá, ale další zimu s mokrou podlahou nechce. Druhý den jsem zakázku potvrdila a z našeho účtu poslala zálohu dvanáct tisíc.
Za týden mi Pavel oznámil, že jeho bratr Mirek přijde v sobotu vyklidit starou vanu. Myslela jsem, že se jde podívat, zda nám může půjčit nářadí. Pavel mi však ukázal zprávu, v níž mu Mirek potvrdil začátek celé opravy. Poslal mu deset tisíc předem na materiál. Řekl, že rodina nám vyjde vstříc s cenou a že firmě stačí zavolat. Telefon jsem už měla v ruce. Mistr objednal obklady podle našeho výběru a já nevěděla, zda bychom o zálohu při zrušení přišli. Pavel mi řekl, že mám raději zavolat hned, než budou náklady větší.
Bratrovi jsem to prý měla vysvětlit já
Mirek je šikovný instalatér. Před dvěma lety nám spravil baterii v kuchyni a peníze skoro nechtěl. Celou koupelnu ale dělal naposledy u sebe doma. Pracuje sám a většinu týdnů jezdí za zakázkami mimo město. Nechtěla jsem mu říct, že mu nevěřím; potřebovala jsem vědět, kdy práce skončí a kdo dodá obklady, elektřinu a úklid. Pavel tyto otázky s ním neprobral. Jen mu slíbil, že mu zakázku dáme. Já mezitím doma přesunula skříňky a připravila místo pro řemeslníky v původním termínu. Když jsem odmítla zavolat firmě bez zjištění podmínek, řekl, že tím před bratrem vypadá jako lhář.
Večer jsem otevřela nabídku i potvrzení platby. Zavolala jsem mistrovi a zeptala se, co by znamenalo zrušení. Část zálohy už zaplatil za objednaný materiál; mohl by jej předat, ale termín a zbytek částky by se řešily zvlášť. Neřekl mi žádnou přesnou sumu, protože obklady ještě nebyly dodané. Po tom hovoru bylo jasné, že naše dvě rozhodnutí nelze jednoduše vymazat. Pavel chtěl vzít odpovědnost za Mirkův slib na sebe, přesto mi nechával telefonát s firmou i rozhovor s jeho bratrem.
Materiál ležel v Mirkově dodávce
V sobotu přišel Mirek se vzorníkem. Myslel si, že jsem s výměnou řemeslníka souhlasila. Pavel mu neřekl o mé zaplacené záloze; jen že „ještě jednáme“ s jinou firmou. Mirek mezitím koupil trubky a několik spojek. Vytáhl účtenku a položil ji na kuchyňský stůl. Nebyl v tom podvod. Spoléhal na svého bratra stejně, jako jsem já spoléhala na večerní domluvu s manželem. Poprvé jsme seděli všichni tři nad jedním kalendářem a jedním rozpočtem.
Zeptala jsem se Mirka, zda může udělat jen vodu podle termínu firmy. Zavrtěl hlavou. V ten týden měl jinou práci a nechce být zodpovědný za část opravy, kterou bude dokončovat někdo další. Řekl to bez uraženého tónu. Pavel se na mě podíval, jako bych měla ještě hledat kompromis. Já už chtěla hlavně jednu bezpečně dokončenou koupelnu. Řekla jsem, že nechám platit potvrzenou zakázku, a poprosila Mirka o vrácení zálohy po odečtení věcí, které může vrátit do obchodu. Mirek souhlasil, ale potřeboval několik dní. Pavel namítl, že peníze poslal on. Připomněla jsem mu, že odešly z našeho společného účtu.
Vana přišla později, než měla
Zálohu Mirek nevrátil celou hned. Část materiálu vrátil do obchodu, zbytek použil u jiné zakázky a peníze nám poslal ve dvou splátkách. Mezitím jsem firmě potvrdila původní termín. Oprava se nakonec posunula o týden kvůli dodávce obkladů, nikoli kvůli našemu sporu. S Pavlem jsme ten týden koupali dceru v kuchyni v plastové vaničce a oba vstávali dřív, abychom pustili řemeslníky dovnitř.
Hotová koupelna je obyčejná: bílé stěny, protiskluzová dlažba a suchá podlaha. Mirek se u nás jednou zastavil pro metr, který si tu nechal. Pavel ho pozval na kávu, já si s ním povídala o jeho nové práci. Nečekala jsem, že z opravy bude rodinný rozchod. Když pak Mirek potřeboval doporučit obkladače pro jiného zákazníka, dala jsem mu číslo na firmu, která pracovala u nás. O zakázce rozhodl sám a já jsem tentokrát nikomu nic neslibovala za zády. S Pavlem jsme se ale domluvili, že další zálohu z účtu pošleme až ve chvíli, kdy oba víme, komu jsme práci skutečně slíbili. Tentokrát jsem náklad dvojího slibu počítala já; příště u stolu musí sedět i on.
