Článek
Stavařský syn z Terstu
V rakousko-slovinské rodině terstských úředníků se 21. dubna 1904 narodil chlapec Odilo Globocnik, který později vystudoval na stavaře.
Členem nacistické strany se stal v roce 1930 v Korutanech, vzápětí vstoupil do SS a v jedné z rakouských buněk NSDAP rychle postoupil na zástupce vedoucího. V té době byla NSDAP v Rakousku organizací, která se pohybovala na hraně zákona a postupně i za ní, takže rychlý postup v jejích řadách znamenal také ochotu pohybovat se v podsvětí politického násilí.
V červnu 1933 měl být ve Vídni zapojen do bombového útoku na obchod židovského klenotníka Norberta Futterweita, při kterém klenotník zahynul. Tehdy ještě nikdo netušil, že právě tenhle muž bude o necelých deset let později rozhodovat o životech a smrti milionů evropských Židů a že vídeňský bombový atentát bude jen tichou předehrou k mnohem rozsáhlejší tragédii.
Pád v aféře a druhá šance
Z funkce gauleitera byl 30. ledna 1939 odvolán a zbaven stranických poct, když vyšlo najevo, že se zapletl do nelegálních spekulací s cizími měnami. Po tomhle pádu by jiný funkcionář mohl skončit v zapomnění, ale Globocnik měl v Himmlerovi mocného přímluvce, který se za něj brzy postavil.
Přestože SS Himmler odmítal korupci, jmenoval v listopadu 1939 Globocnika velitelem SS a policie v lublinském regionu Generálního gouvernementu. Toto rozhodnutí ukazuje, jak velkou cenu měl pro Himmlera muž, který se nezastavil před ničím, a jak v praxi fungovaly vazby v nejvyšších patrech SS.
V Himmlerově okruhu byl Globocnik znám pod přezdívkou „Globus“ a od dubna 1942 převzal velení Operace Reinhardt. V říjnu 1941 pověřil Heinrich Himmler Globocnika organizací systematického vraždění židovského obyvatelstva v takzvaném Generálním gouvernementu.
Operace Reinhard mířila na vyvraždění asi dvou milionů Židů v Generálním gouvernementu a personál pro popravy používal oxid uhelnatý vyráběný motory. Tahle metoda měla dvě cynické výhody, totiž že byla levnější než jakákoli jiná a její technologie už byla otestována v rámci dřívějších programů zabíjení postižených osob, takže personál nemusel nic učit od začátku.
Dohlížel také na výstavbu vyhlazovacích táborů v Belzecu, Sobiboru a Treblince, fungování nucených pracovních dílen pro Židy a uloupení židovského majetku. Akce začala 16. března 1942 rozkazem k likvidaci lublinského ghetta.
Zvláštní skupiny vězňů ze Sonderkomanda odvážely mrtvoly na plochých vozících a předtím, než byla těla vhozena do hrobových jam, byly mrtvým z úst vytrhávány zlaté zuby a tělní otvory prohledávány kvůli šperkům a penězům. Tahle drancovací rutina byla vykonávána s téměř průmyslovou efektivitou a tvořila ekonomický základ celé operace, protože z hromady ukořistěných cenností pak putovaly vagóny zlata, hodinek a snubních prstenů přímo do trezorů Říšské banky.
Globocnik a jeho komplici získali z masakru přibližně 1,6 milionu Židů, jejichž majetek a cennosti SS zabavila, značné odměny. V lednu 1944 vyhotovil Globocnik podrobný dodatek k závěrečné zprávě, který prokázal, že do říšské pokladny díky akci Reinhardt přibylo 178 milionů říšských marek.
Přesun do Terstu a konec Akce Reinhardt
Po dokončení Operace Reinhardt v Polsku byl Globocnik 13. září 1943 jmenován vyšším vůdcem SS a policie pro adriatické pobřeží v Terstu. V září 1943 byl Globocnik kvůli konfliktu s civilní administrativou odvolán z Lublinu a převelen na pozici velitele SS a policie v Operační zóně Adriatisches Küstenland. V Terstu, městě svého narození, dostal příležitost pokračovat ve stejném modelu represí, jaký vyladil v Polsku, jen v měřítku přizpůsobeném menšímu počtu místních Židů a silnější přítomnosti partyzánů.
Útěk do hor a zatčení
Klid posledních týdnů války trávil ve vysokohorské chatě nad Klagenfurtem, odkud se mu dařilo Britům dlouho mizet z dohledu. V tom horském úkrytu se z muže, který ještě před pár měsíci podepisoval rozkazy o životě a smrti tisíců lidí, stal uprchlík čekající, až spojenecká pátrací horečka opadne.
Britové ho našli 31. května 1945 v korutanském Weissensee na hoře Möslacher Alm.
Kapsle kyanidu místo soudu
Globocnik byl odvezen do Paternionu k výslechu a kolem 11:30 hodin spáchal sebevraždu rozkousnutím kapsle kyanidu.
Kněz místního kostela v rakouské vesnici odmítl tělo přijmout k pohřbu a Globocnik byl pohřben bez obřadu v neoznačeném hrobě mimo obec.
Historik Michael Allen ho označil za „nejodpornějšího jedince v nejodpornější organizaci, jakou kdy svět poznal“.
Zdroje
https://www.historieblog.cz/2017/04/odilo-globocnik-nejhorsi-muz-na-svete/
https://en.wikipedia.org/wiki/Odilo_Globocnik
https://www.ns-taeter-italien.org/en/perpetrators/odilo-lotario-globocnik
https://www.liberationroute.com/en/stories/310/odilo-globocnik
https://www.deathcampsmemorialsite.com/en/knowledge-base/119-odilo-globocnik-death-manager.html
https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/operation-reinhard-einsatz-reinhard
https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Reinhard
https://www.holocausthistoricalsociety.org.uk/contents/aktionreinhardt/odiloglobocnik.html
https://ww2gravestone.com/people/globocnik-odilo/
https://historycollection.com/20-nazis-who-committed-suicide-by-cyanide-poisoning/
Obrázek
Autor: Bundesarchiv, Bild 146-2007-0188 / CC-BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5483988
