Hlavní obsah
Věda a historie

Otto Moll házel živé děti do ohně a bil vězně v Osvětimi železnou tyčí. Po válce ho oběsili

Foto: "File:Bundesarchiv B 285 Bild-04413, KZ Auschwitz, Einfahrt.jpg" by Stanislaw Mucha is licensed under CC BY-SA 3.0.

Mezi nacistickými dozorci koncentračních táborů patřil Otto Moll k těm absolutně nejhorším. Místo zahradničení si zvolil cestu, na jejímž konci stály tisíce mrtvých.

Článek

Z učiliště zahradníka přímo do osvětimského pekla

Na svět přišel krátce po začátku první světové války, konkrétně čtvrtého března 1915 v malém meklenburském městečku Hohen Schönberg. Po absolvování základní školy se Otto Moll věnoval zahradnickému řemeslu, ale v květnu 1935 složil přísahu u SS. Spolubojovníci ho později znali pod přezdívkou Kyklop, protože mu v obličeji svítilo skleněné oko.

O pravé oko přišel při autonehodě v roce 1937, když se kapela SS vracela z jednoho z koncertů a jejich vůz havaroval. Německý historik Hans Schmid, který se Mollovou osobností podrobně zabýval, vyslovil teorii o poškození čelního mozkového laloku v důsledku oné havárie, což se podle něj mohlo podepsat na jeho pozdějším extrémním chování.

Svou kariéru v táborovém systému zahájil v Sachsenhausenu u Berlína a odtud zamířil v květnu 1941 do Osvětimi, kde jeho prvním úkolem bylo kopat masové hroby. Postupně se v táborovém aparátu vypracovával a roku 1943 se stal hlavním správcem krematorií v Birkenau.

Děti v plamenech a spalovací jámy pro tisíce obětí

Velitel Osvětimi Rudolf Höss v květnu 1944 přidělil Mollovi zodpovědnost za provoz veškerých krematorií v Birkenau, protože ho považoval za zvlášť schopného organizátora masového zabíjení. Načasování nebylo náhodné, protože v následujících osmi týdnech putovalo do Osvětimi přibližně 424 000 maďarských Židů. Stávající pece na takový nápor nestačily, a tak Moll nechal za krematoriem vyhloubit rozlehlé jámy, ve kterých hořely lidské ostatky pod otevřeným nebem.

Právě u těchto jam docházelo k jedněm z nejotřesnějších výjevů celého holokaustu. Přeživší člen Sonderkommanda Alter Feinsilber vypověděl, že jakmile malé děti začaly plakat nebo se bránily, Moll je osobně chytil a vhodil do rozpálených plamenů. Při jiných příležitostech byl podle svědků spatřen, jak novorozence i starší děti zaživa shazuje do hořících jam, aniž by projevil jakýkoli náznak lítosti. Kromě toho si podle výpovědí nacvičoval střelbu na živé cíle z větší vzdálenosti, jako by se bavil na střelnici.

Vězni v rukou dozorce, kterému říkali Řezník

S vězni ze Sonderkommanda, kteří pod jeho velením museli odklízet mrtvoly, jednal způsobem, jaký se většině lidí ani nedokáže představit. Mlátil je, ponižoval a choval se k nim hůř než ke zvířatům. Útočil na ně obušky i kovovými tyčemi, polévál lidi benzínem a zapaloval je, štvál na ně psy a vrhal je proti elektrickým plotům.

Vedle fyzického násilí se Moll obohacoval na úkor zavražděných. Z kufrů deportovaných si přivlastňoval zlato, šperky i kožešiny a odnášel je v kufříku. U spoluvězňů si vysloužil označení „Schweinemetzger“, tedy řezník prasat, protože ho nikdo z nich nepovažoval za lidskou bytost.

I v posledních měsících před koncem války pokračoval Moll v zabíjení. V únoru 1945 řídil popravčí jednotku, která zlikvidovala zhruba tři tisíce vězňů označených jako „nebezpečných“. Dokonce se angažoval i při potlačení povstání Sonderkommanda v říjnu 1944, kdy osobně vyslýchal jednoho z vůdců odboje a následně ho zastřelil.

Šibenice v Landsbergu uzavřela jeho krvavý účet

Když Rudá armáda začala ohrožovat Osvětim, SS tábor opustili a Moll se přesunul k pobočnému táboru u Dachau. V rámci tzv. dachauských procesů bylo soudu předvedeno čtyřicet táborových funkcionářů, z nichž šestatřicet dostalo trest smrti. Osmadvacet odsouzených včetně Molla skončilo na šibenici ve dnech 28. a 29. května 1946.

Paradoxně za své osvětimské zvěrstvení nikdy postaven před soud nebyl. Odsoudili ho za to, že během pochodu smrti bránil vězňům v útěku a střílel na ty, kteří se zhroutili vyčerpáním. Před popravou se ovšem zúčastnil výslechu v Norimberku, kde požádal o konfrontaci s Rudolfem Hössem a popíral, že by dětem kdy ublížil. Soud ho ovšem usvědčil ze lži.

Příběh Otty Molla připomíná, jak tenká je hranice mezi obyčejným životem a naprostou morální propastí. Z učně zahradníka se v prostředí nacistické ideologie stal masový vrah, jehož jméno zůstává jedním z nejděsivějších symbolů toho, čeho je člověk schopen, když mu systém poskytne neomezenou moc nad druhými.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Otto_Moll

https://www.svetzeny.cz/zabava/osobnosti/jednooky-nacista-otto-moll-reznik-z-birkenau-tahal-naha-tela-veznu-sterkem-nevinne

https://ww2gravestone.com/people/moll-otto-hermann-wilhelm/

https://www.worldhistoryvideos.com/video/execution-of-otto-moll-the-most-sadistic-nazi-at-auschwitz/

https://dirkdeklein.net/2025/01/02/otto-moll-proud-in-being-evil/

https://jonbiddle.uk/otto-moll/

https://www.factsnippet.com/site/facts-about-otto-moll.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Dachau_trials

https://www.nationalww2museum.org/war/articles/sonderkommando-uprising-auschwitz-birkenau

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz