Plechovou dózu od čaje upravila na samozavlažovací květináč. Bylinky přežijí i zapomenutou zálivku

Samozavlažovací květináč funguje jednoduše, přičemž se obejdete zcela bez techniky. Vespod nádoby najdete uzavřenou nádržku s vodou, oddělenou od úrovně se zeminou. Vláha stoupá prostřednictvím kapilárního vzlínání, což je tentýž jev, jímž nasává kuchyňská houbička či svíčkový knot.

Důležité je oddělení kořenů od vodní hladiny; za předpokladu správné funkce šňůry i substrátu čerpají vláhu průběžně podle spotřeby. Tím odpadá nejčastější pěstitelský prohřešek na parapetu: střídání rozbahněného substrátu se zcela vysušeným.

Využít lze téměř libovolnou nádobku s neporušeným, nepropustným dnem. Oproti ostatním obalům mají právě plechovky od čaje tuto výhodu. Obyčejná nádoba na květiny zhotovená z kovové dózy potřebuje drenážní díry, zde je však požadavek přesně opačný: provrtáním dna by nádržka přestala zadržovat vodu, čímž by celý systém pozbyl smyslu. Proto zvolte dózu větší výšky, neboť v mělké krabičce se mezi rezervoár a vršek vejde natolik tenká vrstva substrátu, že bude pořád nasáklá. Před zahájením výroby navíc dózu naplňte vodou a celou noc ji ponechte stát, abyste ověřili, zda někudy neteče.

Výroba sestává pouze z pár úkonů a nepotřebujete k ní dílnu či speciální pomůcky. Dolní čtvrtinu vyplňte štěrkem, překryjte jej vodopropustnou textilií a navrch nasypte pěstební substrát. Nemáte-li doma štěrk, stejnou službu udělají také oblázky, běžně vkládané do plechových nádob. Dříve než nasypete zeminu, spusťte knot do dolního prostoru. Nepoužitou šňůru nejprve omyjte saponátem pomocí horké vody, jelikož na povrchu bývá výrobní mazivo; to může zpomalit vzlínání. Dolní zakončení musí spočívat úplně vespod mezi oblázky, zatímco horní část zahrňte způsobem, při němž povede substrátem přibližně do poloviny jeho výšky. U stěny nakonec umístěte krátkou trubku, jejímž prostřednictvím doplníte tekutinu přímo doprostřed dolní nádržky, aniž byste se museli rostliny dotýkat.

Jedno opatření má smysl vždy, ať dózu umístíte kamkoli. Do boční stěny vyvrtejte těsně pod plánovanou horní úrovní štěrku malou přepadovou dírku, skrze niž přebytek odteče ještě před dosažením substrátu; voda se tím oddělí od textilie mezerou naplněnou vzduchem, kořeny získají kyslík, současně rostlinu neohrozí přelití ani při doplňování uvnitř kuchyně, ani za silného deště pod širým nebem. K provrtání plechu použijte kovový vrták, poněvadž nástroj určený pro zdivo tenkou stěnu nezvládne.

Klíčová je pouze jedna charakteristika: provázek má vláhu přijímat, nikoliv odpuzovat. Kvůli tomuto detailu ztroskotá převážná část domácích výrobků, neboť nejlacinější šňůry na prádlo často tvoří polypropylen, jenž skoro vůbec nenasakuje, takže coby knot vůbec neposlouží. Vyberte tedy splétaný provázek polyesterový nebo nylonový; hobby markety jej nabízejí jako lanko pomocného typu schopné sloužit několik sezon. Stejný úkol splní tkanice vyrobená z bavlny, avšak postupem času plesniví, proto ji měňte každoročně.

Pro výškový rozdíl uvnitř čajové plechovky poskytuje i slabá šňůrka více než dostatečný výkon. Nad její tloušťkou má větší význam správná poloha. Zakončení musí být v dosahu vody také tehdy, když je rezervoár téměř vyčerpaný, čehož docílíte jedině uložením zcela dospod mezi oblázky.

Volba pěstební směsi je podstatnější než výběr nádoby; právě ona určí, zda zařízení opravdu poslouží, anebo bude pouze dobře vypadat. Těžký, ulehlý substrát není pro samozavlažovací řešení vhodný, protože v nepřetržité vlhkosti kořeny postrádají vzduch. Použijte tudíž raději vzdušnou směs určenou pokojovým rostlinám, nikoliv hlínu odebranou ze zahrádky či truhlíku. Právě zasazená bylinka navíc zpočátku nedosáhne do zvlhčované části, jelikož její kořenový systém je dosud krátký. Dokud kořeny nedorostou, zavlažujte rostlinu svrchu. Správný okamžik poznáte podle toho, že při vynechání zálivky nezvadne; malé sazeničce to zpravidla trvá dva až tři týdny, větší zakoupené rostlině výrazně kratší dobu.

Takové řešení nesvědčí všem druhům; vhodnost určuje jediný faktor: rychlost spotřeby vody rostlinou. Vodítkem je vzhled listů. Rozměrnými měkkými listy proudí značné množství vláhy a příslušné rostliny ohrožuje především vysychající nádoba, proto jim dóza vyhovuje; dobře se zde daří mátě, bazalce, pažitce i petrželi.

Opačně jsou na suché prostředí uzpůsobeny rostliny s listy malými, pevnými či ojíněnými. Tymián spolu s oreganem, majoránkou i rozmarýnem vyžaduje proschnutí mezi jednotlivými zálivkami, zatímco neustále zvlhlý substrát tyto bylinky oslabuje. Nevysazujte je tedy po bok bazalky, protože požadavky těchto dvou skupin si odporují. Máta představuje jiný problém. V samozavlažovacích květináčích roste natolik bujně, že přeroste rostliny sdílející tutéž nádobu, takže jí raději určete samostatnou plechovku.

Možná doba se pohybuje v širokém rozmezí jednoho až čtyř týdnů a ovlivňuje ji okolní teplota, velikost dolní nádržky i nároky pěstované rostliny na vláhu. Zkušenosti ukazují, že objemné nádoby umístěné venku potřebují doplnění asi každých deset dnů, v letním období přibližně každý týden. Menší plechovka od čaje pojme méně tekutiny, její výdrž se tedy počítá spíše na několik dnů. Přesto je tento výsledek nesrovnatelný s obyčejným hrnkem, který slunce vysuší ještě před večerem.

Dejte však pozor na jeden detail. Rezervoár nesmí nikdy vyschnout úplně. Jednou vysušený substrát totiž nedokáže samovolně natáhnout vláhu z nádržky a opětovné spuštění systému vyžaduje důkladné prolití zeminy seshora. Nehybná voda uvnitř zásobníku současně přitahuje komáry. Mezi doplňováním proto uzavírejte plnicí trubku zátkou a přes přepadovou dírku upevněte kousek husté síťoviny.

Kov izoluje nedostatečně a rychle přenáší teplo, proto sluneční energii propouští do substrátu podstatně snáze než keramika se silnými stěnami. Tento efekt se výrazněji projevuje u drobných nádob a substrát schovaný v tmavé plechovce může pod přímými slunečními paprsky znatelně přesáhnout teplotu okolí. Rostliny umístěné na rozžhaveném parapetu obráceném k jihu následky pocítí dříve, než si riziko vůbec uvědomíte.

Na osluněné okenní římse tedy zvolte plechovku pastelovou či bílou; tmavé provedení se zahřívá silněji, jelikož paprsky nepřesměruje zpět, nýbrž je absorbuje. Vodní rezerva vespod potom udržuje rovnoměrnější vlhkost, než dokáže běžná nádoba pro květiny.

Dózu na čaj tvoří pouze lakovaný plech, případně plech s potiskem, bez vnitřní ochrany proti dlouhodobému působení vlhkosti; u starších exemplářů zároveň netušíte, jaké látky obsahuje dekor, a stejně tak neznáte složení použité pájky, proto pro pěstování jedlých bylin upřednostněte novější kus. Ještě před přestavbou nádobu vymyjte ohřátou vodou a přidejte mycí přípravek, následně ji nechte úplně uschnout. Antikorozní nátěry používejte výhradně zvenku, zatímco dovnitř je vhodnější vložka vyrobená z plastu. Ta ovšem musí pokrýt celý vnitřní prostor včetně nádržky, aby provázek i tekutina zůstávaly uvnitř výstelky; vložení pouze nad oblázky by přerušilo kontakt knotu s hladinou, takže by systém přestal zavlažovat.

Jak reagovat, objeví-li se navzdory tomu koroze? Není důvod propadat obavám, protože železité oxidy se při kontaktu s vodou rozpouštějí pouze nepatrně, takže rostlina jich přijme zanedbatelné množství. Také v takovém případě představuje nejbezpečnější řešení plastová výstelka, jelikož substrát vůbec nepřijde do styku s plechem. Plechovka navíc nemusí vypadat provizorně a klidně může být bytovou dekorací. Větší pozornost věnujte ostrým plechovým okrajům, proto při výrobě používejte odolné rukavice pro zahradní práce.

Pro vyzkoušení postačí jedna plechovka s jedinou rostlinou, ideálně s petrželí či mátou. Prověřte neporušenost dna, vytvořte přepadovou dírku mírně pod zamýšlenou vrchní úrovní štěrku, nasypte štěrk do dolní čtvrtiny, přidejte textilii, při stěně vztyčte doplňovací trubku, veďte knot úplně dospod a přisypte vzdušný substrát, přičemž jeho povrch ponechte trochu níže než horní okraj. Dokud kořeny neprorostou směrem dolů, dodávejte vláhu shora; poté už vodu pouze přilévejte skrze trubičku a čas od času ověřte její množství uvnitř rezervoáru.

Další postup představuje pouze záležitost návyku. Za pár týdnů si takový způsob péče osvojíte a starosti se zaléváním vám docela zmizí z mysli. V zimě však tato nádoba chybějící světlo nenahradí, bylinky tedy budou na málo osvětleném okně strádat i nadále. Výrobu další dózy pak zvládnete přibližně za polovinu původní doby.

Zdroje

https://savvygardening.com/diy-self-watering-planter/

https://lovelygreens.com/diy-self-watering-planter/

https://www.motherearthnews.com/organic-gardening/gardening-techniques/wick-watering-zm0z22aszawar/

https://gardeningmentor.com/are-self-watering-pots-good-for-herbs/

https://www.urbanveg.com.au/post/top-5-herbs-to-grow-in-a-wicking-bed

https://smartgardenguide.com/how-do-self-watering-pots-work/

https://albopepper.com/sips.php

https://www.pillarboxblue.com/best-tin-can-planters-ideas/

https://homeguides.sfgate.com/make-keep-tin-can-planters-rusting-39232.html

https://www.yourindoorherbs.com/is-it-safe-plant-in-rusty-container-planter/

https://www.urbanpot.com/post/metal-planters-benefits-drawbacks

https://www.homesandgardens.com/gardens/how-to-stop-balcony-containers-overheating

https://www.momalwaysfindsout.com/tin-can-planters/

https://extension.uga.edu/publications/detail.html?number=C787&title=gardening-in-containers

https://extension.umn.edu/gardening-minnesota/fertilizing-and-watering-container-plants

https://urbanharvestlab.com/blog/containers-planters/self-watering-pots-herbs/