Článek
Naprosté většině lidí rajčata svědčí
Začněme tou veselejší stránkou věci, jíž je tu ostatně nejvíc. Rozhlédněte se po kuchyni a potkáte je téměř všude, od chvatného zobu po nedělní šťávu.
Barvivo lykopen, kterému vděčí za syté zbarvení, dovede tělo lépe pobrat až z tepelně upravených rajčat, protože ohřev zvýší obsah lykopenu o 54 až 171 procent podle délky tepelné úpravy, přičemž snáze vstřebatelné (cis) formy přibude až o 35 procent. Vedle lykopenu obsahují také betakaroten a souhrnné studie dodnes nedoložily nic přesvědčivého o tom, že by lilkovité plody v těle rozdmýchávaly zánět.
Jinými slovy, plná miska rajčat opravdu není postrach, jemuž bychom se měli vyhýbat. Pravdou je spíš to, že bez nich by nejedna kuchyně zchudla o slušný kus chuti.
Zahuštěná omáčka umí nastartovat pálení žáhy
S tím ovšem přichází ta zajímavější polovina celého příběhu.
Rajčata jsou od přírody kyselá, jejich pH se obvykle pohybuje od 4,0 do 4,5, a sotva se z omáčky odpaří voda, kyselost se ještě vystupňuje. Trpícím refluxem proto pálení žáhy přitíží kyselá strava, do níž spadají rovněž rajčatové omáčky a ocet.
Zatímco hustou omáčku týž strávník odnese pálením, čerstvé rajče v salátu mu zpravidla nezpůsobí pražádné nepříjemnosti. Navíc velké dávky jídla zatěžují žaludek a pouštějí kyselinu zpátky nahoru, a tak je pro bránici příznivější jíst menší a častější chody.
Příště u talíře těstovin tedy možná pomůže prostě jen zmenšit porci.
Ne každé tělo si s histaminem poradí
U citlivějších lidí se rajčata počítají k zelenině, která umí spustit potíže spojené s histaminem. Pozoruhodné je, že histaminu obsahují jen málo, a přesto patří k takzvaným histaminovým liberátorům, tedy potravinám, jež v těle rozhýbávají uvolňování histaminu, podobně jako jahody nebo čokoláda.
Mezi obvyklé příznaky spadají bolení hlavy, horké návaly, kopřivka i zažívací nevolnost. Záleží také na čerstvosti, neboť čím déle jídlo postává a znovu se prohřívá, tím více histaminu se v něm nahromadí.
Potíž je v tom, že histaminová nesnášenlivost zůstává předmětem sporů, americká alergologická akademie ji jako diagnózu doposud nebere a studie z roku 2023 ji u většiny předpokládaných případů smetla ze stolu. Největší službu proto udělá trpělivé vynechání a krok za krokem návrat potravin, díky němuž si každý vystopuje vlastní hranici snášenlivosti.
Ani ta nejlepší tabulka totiž nenahradí to, co vám napoví samo tělo.
Stojí za bolestí kloubů vážně rajčata?
Málokterá potravinová báchorka přežívá tak houževnatě. Téměř každý zná ve svém okolí člověka, jenž tvrdí, že mu po rajčatech klouby trpí víc.
Věda to ale staví na nejistou půdu, vždyť spolehlivý důkaz pro žádnou ze stran zatím chybí a velkou roli hraje osobní zkušenost. Hlavní obrannou látkou rajčat je glykoalkaloid tomatin; solanin, na který se odvolávají starší studie o prostupnosti střevní stěny, se ve významnějším množství vyskytuje v bramborách, nikoli ve zralých rajčatech. Starší myší studie naznačovaly, že solanin by mohl narušovat střevní stěnu; novější výzkum na myších ale zjistil opak, některé lilkovité potraviny zánět spíše tlumily a zlepšovaly funkci střevní bariéry.
Tělo se s těmito látkami přesto vypořádá šikovněji, než se běžně vykládá.
Glykoalkaloidy jsou tepelně stálé, běžné vaření, pečení ani smažení je prakticky nesnižuje (rozkládají se až kolem 240 až 285 °C). U rajčat klesá hladina tomatinu hlavně dozráváním, ne tepelnou úpravou. Kdo má pocit, že jeho kloubům rajčata nesvědčí, může je na dva týdny vyřadit a následně je pomaličku zařazovat zpět.
Je to snadný pokus, který doma zvládne každý, nic nestojí a leccos vyjeví.
Zelené nezralé plody nechte raději dozrát
Tahle rada potěší hlavně zahrádkáře ve chvíli, kdy se rok láme do podzimu.
Tomatin coby obranná látka se shlukuje především v zelených a nedozrálých plodech, kde větší dávka vyústí ve zvracení a průjem, zatímco ve zralém červeném rajčeti se jeho hladina propadá přibližně na 1 miligram na 100 gramů.
Příroda si počínala vychytrale a samotné dozrávání připomíná takový malý div.
U lidí dosud nepadl žádný důkaz, že by tomatin ubližoval, a nezaznamenal se případ, kdy by zelené rajče někoho položilo. Tomatin se naproti tomu váže na cholesterol a u křečků dokázal stáhnout jeho škodlivou LDL složku.
Smažená zelená rajčata si tedy v rozumné míře dopřejte a tu chuť si pořádně užijte.
Ledvinové kameny rajčatům nepřisuzujte
Vyprávění o rajčatech a kamíncích v ledvinách se nedá jen tak odbýt. Obvykle ho doprovází strašení zrníčky ukrytými uvnitř plodu.
Specialisté to nicméně počítají mezi pověry, za vznik kamenů rajčata nemohou. Šťavelanů, které se vznikem kamenů souvisejí, je ve 100 gramech rajčat pouhých asi 5 miligramů, což na utvoření kamene zdaleka nepostačí. Mnohem podstatnější je hojné pití, denně by mělo do těla doputovat 2 až 3 litry tekutin.
Sklenice vody tak vašim ledvinám prospěje víc než zákaz rajčat na talíři.
Když po rajčeti přijde brnění rtů
Lidem s pylovou alergií, hlavně na trávy, se rajče čas od času připomene křížově, a to v podobě takzvaného orálního alergického syndromu. Drtivá většina reakcí vzniká po syrových plodech, protože vařením se náchylné bílkoviny zničí. Zpravidla rty a ústa zbrní nebo zapálí a občas se k tomu připojí i otok. Opravdové alergie na lilkovitou zeleninu se jinak objevují zřídka, byť úplně vyloučené nejsou.
Var i pečení vám tak v tomhle ohledu hrají do karet.
Co si zapamatovat
Na závěr se sluší shrnout, jak k rajčatům příště přistupovat. Pokud vám rajčata nedělají žádné nepříjemnosti, není nejmenší důvod je z talíře vyhánět. A jestli tušíte, že vám nedělají dobře, zkuste si na několik týdnů vést jednoduchý deníček, rajčata na čas odložte a pak je pozvolna vracejte a všímejte si, jak vaše tělo zareaguje. Často stačí drobnost, vzít si raději čerstvý plátek namísto husté omáčky a naložit si menší porce. Rajče si totiž zaslouží spíš stálé místo na talíři než na seznamu zapovězených pochutin.
Zdroje
https://scienceinsights.org/whats-wrong-with-tomatoes-the-real-health-risks/
https://www.medicalnewstoday.com/articles/321745
https://www.health.harvard.edu/diseases-and-conditions/gerd-diet-foods-to-avoid-to-reduce-acid-reflux
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/histamine-intolerance
https://biogena.com/en/knowledge/guide/histamine-foods_bba_6096750
https://www.arthritis.org/health-wellness/healthy-living/nutrition/anti-inflammatory/how-nightshades-affect-arthritis
https://www.nutritionletter.tufts.edu/healthy-eating/the-buzz-about-nightshades/
https://www.1mg.com/articles/tomatoes-cause-kidney-stones-myth-fact/
https://en.wikipedia.org/wiki/Oral_allergy_syndrome
