Článek
Nepříjemný začátek
Byla jsem ve městě, procházela se po obchodech, když jsem vstoupila do jednoho, kde měla obchodní asistentka na sobě elegantní, ale výrazně drahé oblečení. To mě na první pohled odradilo, ale potřebovala jsem si něco koupit, a tak jsem se rozhodla zůstat.
Procházela jsem mezi regály, když jsem na pultu zahlédla nádhernou kabelku. Byla to ta, o které jsem už dlouho snila, ale věděla jsem, že ji zřejmě nikdy nebudu mít. I přesto jsem si ji vzala do ruky a pomalu si ji prohlížela. Když mě ale prodavačka oslovila, měla v očích něco, co jsem cítila jako souzení.
„Tohle asi není pro vás,“ řekla, její tón byl plný despektu. „Vy to stejně nemůžete dovolit.“
Její slova mě zaskočila. Dlouho jsem se nezastavovala nad tím, co si o mně lidé myslí. Ale její přístup mě opravdu zranil. Ne, že by mi přišlo, že mi má něco vyčítat, ale rozhodně mě to srazilo.
Moje reakce
Vždycky jsem byla slušná, nikdy jsem se nehádat, dokonce i v situacích, kdy jsem měla pocit, že jsem nespravedlivě odsouzena. Ale tohle už bylo příliš. Nemohla jsem to nechat jen tak.
„Myslíte si, že si ji nemohu dovolit?“ opakovala jsem pomalu a podívala se jí přímo do očí.
„Pardon?“ vypadala překvapeně, ale zdálo se, že si její slova plně neuvědomila.
„Mám peníze, abych si ji koupila,“ odpověděla jsem a vytáhla svou peněženku. Došlo mi, že moje rozhodnutí bylo dané momentem, nejen mým vztekem, ale i tím, že jsem si přála ukázat, že nemusím nikoho poslouchat, abych si vybrala to, co chci. Pomalu jsem otevřela peněženku, kde bylo dost na to, abych si kabelku mohla koupit a ještě něco málo navíc. Ukázala jsem ji svou hotovost.
„A teď si vyberu tu kabelku,“ řekla jsem, podívala se na ni a pak se otočila k pultu. Když jsem položila peníze na pult, věděla jsem, že jsem udělala správnou věc.
Moje vlastní hodnoty
V tuto chvíli jsem věděla, že to není jen o té kabelce. Bylo to o tom, jak mě lidé často soudí podle vzhledu, věku nebo předpokladů. V té chvíli mi nešlo o to, co si o mně myslí, ani o to, jestli jsem si ji měla koupit, nebo ne. Šlo o to, abych se postavila za to, co jsem chtěla, a ukázala, že se nemusím schovávat.
Každý má své hodnoty. Někteří lidé vnímají peníze jako nejvyšší hodnotu, pro jiné to může být pohodlí nebo něco jiného. Ale v té chvíli jsem věděla, že má hrdost a schopnost ukázat, že si vážím toho, co jsem dosáhla, je pro mě mnohem důležitější než to, co by si někdo jiný myslel.
