Článek
Sbírám body, abych udělala radost vnukovi
Do malého obchodu u nás na náměstí chodím už dlouhá léta. Pamatuji ještě, když tam prodávali jen pečivo a mléko, dneska už je to moderní samoobsluha s regály až ke stropu. Vždycky si beru svou zákaznickou kartičku, protože za nákupy dostávám body a za ty si pak mohu vybrat něco z jejich nabídky. Tentokrát mě zaujala nádherná obrázková knížka se zvířaty.
Byla plná barevných ilustrací a jednoduchých příběhů. Řekla jsem si, že ji pořídím mému vnukovi, který už skoro rok střídá nemoc za nemocí a tráví většinu času doma. Vždycky byl živé dítě, a teď jen leží, kreslí si a čte. Ta knížka by mu udělala radost, ale nemohla jsem si ji jen tak koupit, protože peníze potřebuji na léky, jídlo a účty. Tak jsem začala poctivě sbírat body.
U pokladny mě zaskočila
Minulý týden jsem si došla pro běžný nákup. Máslo, pečivo, pár jablek a kuře. U pokladny seděla mladá prodavačka, kterou jsem ještě neznala. Podala jsem jí kartičku a ona ji vzala do ruky, zadívala se na mě a ušklíbla se. „No jo, důchodkyně jako vy přece musejí sbírat každý bodík, že?“ řekla nahlas, až to slyšeli všichni za mnou ve frontě
Všimla jsem si, jak se jeden pán za mnou pousmál, a cítila jsem, jak se mi hrne krev do tváří. Chvíli jsem na ni koukala, a pak jsem tiše, ale pevně řekla: „Sbírám je, protože chci vnukovi koupit tu knížku se zvířaty. Už rok je pořád nemocný a jinak bych mu ji nemohla dát.“
Její omluva
Prodavačka na mě chvíli hleděla, jako by ani nevěděla, co říct. Zčervenala a sklopila oči. Bylo vidět, že jí došlo, že to přehnala. Pak tiše řekla, že se omlouvá, že jí to vůbec nenapadlo a že byla hloupá. Zbytek nákupu proběhl v tichu. Připsala mi body, podala mi tašku a popřála hezký den. Já jsem si oddechla, že jsem to ze sebe dostala, i když mě pořád bolela ta ostuda, kterou mi způsobila.
Proč to stojí za to
Od té chvíle už u ní nevidím ten posměšný úšklebek. Když přijdu, vezme si kartičku a mlčky připíše body. Občas se i zeptá, jestli už mám tu knížku skoro nasbíranou. Já jsem si uvědomila, že lidé často rychle soudí, aniž by věděli, co za tím stojí. Pro mě to nebylo jen pár bodů. Byla to šance dát nemocnému dítěti radost. A kdybych to měla udělat znovu, ani na chvíli neváhám.
