Provozovala domov seniorů a zabila 5 pacientů. Dědictví si nechala přepsat na sebe: Amy Archer

Amy se narodila 31. října 1873 v Miltonu ve státě Connecticut jako osmé z deseti dětí Jamese Duggana a Mary Kennedyové.

V roce 1897 se provdala za Jamese Archera a záhy se jim narodila dcera Mary. O čtyři roky později začali manželé pečovat o zestárlého vdovce Johna Seymoura v jeho domě. Po Seymourově smrti v roce 1904 proměnili nemovitost v penzion pro seniory. V roce 1907 se přestěhovali do Windsoru a otevřeli vlastní zařízení. Domovy pro seniory tehdy prakticky neexistovaly, protože péče o staré lidi tradičně zůstávala na rodinných příslušnících.

James Archer zemřel v roce 1910. Amy si na něj krátce předtím sjednala životní pojistku, díky které mohla v podnikání pokračovat.

O tři roky později si vzala Michaela Gilligana, movitého vdovce se čtyřmi dospělými syny. Podle historické společnosti ve Windsoru šlo o energického muže v plné síle.

Michael zemřel v únoru 1914, pouhé tři měsíce po svatbě. Úřední příčinou smrti byl zánět žlučníku. Závěť, která veškerý majetek přisuzovala Amy, byla později odhalena jako padělek, protože rukopis odpovídal písmu Amy samotné.

Mezi lety 1907 a 1916 zemřelo v Archer Home celkem 60 obyvatel.

Srovnatelný domov v Hartfordu hlásil ve stejném období podobný počet úmrtí, přestože měl sedmkrát víc klientů.

Podezření vzbudila zejména smrt Franklina R. Andrewse: den poté, co na zahradě pracoval a vypadal naprosto zdráv, náhle skonal.

Andrewsova sestra Nellie Pierceová mezi bratrovou korespondencí objevila dopis, v němž ho Amy naléhavě žádala o půjčku pěti set dolarů.

Místní státní zástupce Pierceovou odbyl, a tak se obrátila na noviny Hartford Courant. Redakce zahájila vlastní vyšetřování, které nakonec vedlo k zatčení Amy v roce 1916.

Z lékárenských registrů jedů vyplynulo, že Amy těsně před smrtí Michaela Gilligana nakoupila skoro 30 gramů arsenu.

Při pitvě Franklina Andrewse patologové v jeho žaludku nalezli tolik arsenu, že by to stačilo zabít několik silných mužů.

Connecticutská policie navíc do domova nasadila agentku Zolu Bennettovou, která se vydávala za zámožnou vdovu a dokumentovala, jak Amy své klienty připravuje o úspory.

Porota Amy odsoudila a soud ji poslal na smrt oběšením.

Po odvolání a novém procesu v roce 1919 se přiznala k vraždě druhého stupně a trest jí byl změněn na doživotí.

V roce 1924 ji lékaři prohlásili za nepříčetnou a převezli do psychiatrické nemocnice v Middletownu, kde strávila zbytek života. Tam sedávala v černých šatech zdobených krajkou, měla na klíně Bibli, a modlila se.

Případ otřásl veřejností natolik, že connecticutský zákonodárný sbor v roce 1917 zavedl povinné licencování domovů pro seniory.

Příběh Amy zaujal dramatika Josepha Kesselringa, který o případu slyšel jako chlapec.

Jako dospělý přijel do Connecticutu prostudovat novinové archivy a soudní záznamy a napsal komedii Arsenic and Old Lace.

Hra měla premiéru na Broadwayi v roce 1941 a odehrála se více než 1400krát; v roce 1944 ji Frank Capra zfilmoval s Carym Grantem v hlavní roli.

Amy Archer-Gilligan zemřela v psychiatrickém ústavu 23. dubna 1962. Z drobné ženy, kterou okolí znalo jako dobrosrdečnou vdovu s vlídným úsměvem, se stala jedna z nejproslulejších sériových vražedkyň amerických dějin.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Amy_Archer-Gilligan https://www.grunge.com/364312/details-you-didnt-know-about-serial-killer-amy-archer-gilligan/ https://connecticuthistory.org/windsors-murder-factory/ https://windsorhistoricalsociety.org/amy-archer-gilligan-entrepreneurism-gone-wrong-in-windsor/ https://www.truecrimene.com/episodes/ep4qr0frppbmekzazabt3e1mevrsgv https://www.10minutemurder.com/blog/the-murder-factory-a-true-crime-tale-of-arsenic-and-greed/ https://todayincthistory.com/2018/06/17/june-17-arsenic-and-old-lace/ https://www.courttheatre.org/about/blog/dramaturgical-notes-the-healing-power-of-humor-and-comedy-in-joseph-kesselrings-arsenic-and-old-lace/ https://newenglandhistoricalsociety.com/arsenic-and-old-lace-not-funny-to-the-man-who-brought-a-serial-killer-to-justice/