Rozbitý deštník položila na zahradu a osázela rostlinami. Vznikl originální květináč jako z výstavy

Deštník je z hlediska odpadu nevděčný předmět. Aby vydržel vítr, musí v něm být kov i plast a přes to všechno natažená syntetická tkanina — tři různé materiály spojené nýty a lepidlem do jednoho celku. Rozebrat je zpátky na jednotlivé frakce zabere víc času, než kolik stojí nový kus. Drtivá většina deštníků se proto do tříděného sběru nikdy nedostane, ať už je majitel hodí kamkoli.

Kolik jich ročně skončí v odpadu, přesně neví nikdo. V popelnicích je nikdo nesčítá. Nejčastěji citovaný odhad, který pochází od britského designéra Marka Howellse a objevil se na blogu londýnského muzea V&A, mluví o zhruba miliardě kusů ročně v celosvětovém měřítku. Většina jich tak putuje do koše dřív, než někoho napadne podívat se na ně jinak než jako na věc proti dešti.

Přitom stačí mít na paměti prostou věc: rostlině vyhovuje téměř jakákoli nádoba, která v sobě udrží substrát. Skutečnost, že deštník už dávno dosloužil a je poškozený, tomuhle záměru vůbec nepřekáží.

Vlastní postup je až směšně snadný. Stačí ho roztáhnout a obrátit vzhůru nohama. Počítejte ale s tím, že dolů trčí tyč s rukojetí. Deštník se o ni opře a překlopí. Buď tyč zapíchněte do země, nebo pro ni vyhloubte důlek, případně deštník usaďte do stojanu či kbelíku, aby mísa spočívala rovně.

Ve středu mísy, kde je deštník nejhlubší, by měla vrstva substrátu dosahovat aspoň deseti centimetrů. Směrem k obvodu se přirozeně vytrácí, takže počítejte s tím, že osazovat lze jen střední část. K tomu se mělké nádoby snadno vysuší, a proto se do nich spíš hodí menší rostliny snášející sucho a skalničky. Cokoli roste v nádobě, přichází o vodu svižněji než rostlina zapuštěná přímo do půdy, a za horkých dnů se klidně může stát, že sáhnete po konvi dvakrát za den.

Čistou zeminu ze záhonu do nádob nedávejte, i kdyby vám na zahradě rostlo úplně všechno. Bývá totiž natolik zhutnělá, že se v uzavřeném prostoru neprodere vzduch ani voda, a hlavně v mělkých miskách umí kořeny doopravdy utopit. Nadbytečná vláha potřebuje mít kudy uniknout. Bez toho se mezi jednotlivá zrnka nedostane kyslík a kořeny se udusí. O tom, zda bude nádoba k radosti, nebo k pláči, se tak rozhoduje ještě předtím, než do ní zasadíte první rostlinku.

Nejrozšířenější doporučení k domácím květináčům zní: na dno dejte vrstvu kamínků. Jenže co rostlina v nádobě skutečně potřebuje, jsou otvory pro odtok vody, bez nichž se ke kořenům nedostane vzduch. U věcí, jimž dáváte druhou šanci coby květináči, se díry na dně prostě vyvrtají. A u deštníku je to ještě snazší: voděodolný potah stačí v nejnižším místě několikrát propíchnout hřebíkem nebo špičkou nože.

A co ta vychvalovaná drenáž? Voda se z jemné zeminy do hrubšího podkladu nepřesune, dokud se ta jemná vrstva sama beze zbytku nenasytí. Cokoli navršíte na dno, ve výsledku putování vody jen zpomaluje.

Patří to mezi zahradnické návyky, které se drží po generace hlavně proto, že působí rozumně. Předávaly nám ho babičky, sousedé přes plot i prodavači v zahradnictvích, a jen málokdo si položil otázku, zda se voda vskutku chová podle našich představ.

To, co do nádoby vsadíte, rozhodne, jestli z ní bude za pár týdnů chlouba, nebo trapas. Sukulentům, bylinkám i trvalkám svědčí zemina, která vodu ochotně propustí.

Nejvhodnějším adeptem je netřesk, latinsky Sempervivum. Daří se mu nejlíp v dobře propustné směsi, kterou může z poloviny tvořit hrubá ostrá drť, pemza nebo perlit. Jemnému stavebnímu či hracímu písku se naopak vyhněte, protože se v zemině zaklíní, po zaschnutí spéká a propustnost jen zhorší. Roste i na místech, kde by mnohá jiná rostlina zvadla. Řada jeho odrůd navíc zvládá mráz o poznání lépe než zbytek sukulentní rodiny.

Růžice netřesků vypadají v mělké misce tak souměrně, jako by je tam kdosi rovnal podle pravítka.

Musíte ovšem počítat s tím, že se v nádobách svižně nahromadí soli pocházející z hnojiv i ze zálivky. Občas proto nádobu vydatně prolijte, ať soli odtečou odtokovými otvory ven, a s přihnojováním se u téhle nenáročné rostliny raději držte zpátky.

Podomácku vyrobený květináč patří na chráněné místo, protože v prudším větru se z deštníku snadno stane létající objekt. Řešením je váha: tam, kde to fouká, udrží nádobu na svém místě právě těžší obsah.

Druhé nebezpečí je záludnější, protože není na první pohled vidět. Voděodolná látka umí ve svých záhybech podržet vodu, a jak známo, každá věc zadržující vodu se může proměnit v komáří líheň. Komáři totiž snášejí vajíčka do stojaté vody a dospělí komáři se z nich vylíhnou často za méně než týden. Proto se stojatá voda kontroluje a vylévá jednou týdně. Právě proto se nevyplácí nechávat venku prázdné květináče a podmisky, v nichž se drží dešťovka spolu s nečistotami.

Čím to je, že se z běžných netřesků v deštníku stane malá výstava? Odpověď je jednoduchá: rostlina, jež by se v záhonu ztratila mezi ostatními, získá v nádobě zcela nový výraz, neboť nádoba podtrhne její tvar.

Okrouhlá mísa s pravidelnými žebry působí jako rám kolem obrazu, jenž pozorovateli naznačí, kam upřít pohled. Zbytek si oko domyslí samo a rázem získá i všední zákoutí u plotu svůj pomyslný střed.

Máte-li chuť si tenhle nápad vyzkoušet, postupujte pozpátku. Nejprve najděte chráněný a co možná nejslunnější kout a až potom deštník roztáhněte a v jeho nejnižším místě propíchejte potah. Naplňte ho kvalitní balenou směsí pro sukulenty, kousek pod okrajem nechte volno a vysaďte drobné růžice, jimž postačí mělké zakořenění. Zálivku dávkujte s mírou, v horku ovšem nádobu kontrolujte denně a po každém pořádném dešti prověřte, zda někde v záhybech nezůstala stát voda. Vydrží-li vám celá konstrukce jedinou sezonu, posloužila lépe, než kdyby doputovala rovnou na skládku.

Zdroje

https://www.vam.ac.uk/blog/design-and-society/circular-umbrellas

https://www.missouribotanicalgarden.org/Portals/0/Gardening/Gardening%20Help/Factsheets/Containers13.pdf

https://www.housedigest.com/1508439/ways-to-repurpose-umbrella-house-garden/

https://www.rhs.org.uk/container-gardening/growing-plants-in-containers

https://extension.wvu.edu/lawn-gardening-pests/gardening/creative-gardening/container-gardening

https://extension.illinois.edu/container-gardens/soil

https://extension.umd.edu/resource/growing-media-potting-soil-containers

https://wpcdn.web.wsu.edu/wp-puyallup/uploads/sites/403/2015/03/container-drainage.pdf

https://plants.ces.ncsu.edu/plants/sempervivum/common-name/live-forever

https://www.sandiegocounty.gov/content/sdc/deh/pests/wnv/prevention/backyardsources.html