Sbohem sušákům přes celý pokoj. Vrací se řešení z 19. století, které prádlo vytáhne ke stropu

Na tom, jak celá věc funguje, není vůbec nic složitého. Konstrukce z dřevěných tyčí drží na šňůře, která běží přes kladky ukotvené nahoře. Rám si přitáhnete do výšky, ve které se pohodlně věší, a jakmile je obsazený, pošlete ho zpátky nahoru. Domácí sušení tím přijde o svou nejviditelnější nevýhodu: o kus nábytku navíc, který týden co týden okupuje pokoj.

V garsonce nebo v malém bytě se rozdíl projeví okamžitě. Nic se po skončení praní nesklápí ani neuklízí a systém slouží i v místnostech, kde na zemi nezbývá žádné volné místo. Nejvíc vynikne tam, kde je podlahové plochy málo, zato je kam vytáhnout. Kdo si na tenhle rytmus jednou zvykne, ke stojanu na kolečkách se obvykle nevrací.

Vůbec nejde o čerstvý vynález. Podoba, kterou známe dnes, se ustálila v devatenáctém století: dva litinové díly, mezi nimi dlouhé dřevěné tyče a lano s kladkami, které umožnilo celou věc posunout nad hlavu. Od poloviny toho století se takové rámy začaly vyrábět a prodávat průmyslově. Kořeny má ale ještě starší, sahají na konec osmnáctého věku, kdy si takovou pomůcku pořizovaly prádelny velkých sídel a panství.

V domácnostech se zavěšený rám postupně stal běžnou součástí kuchyní a prádelen. Situace se otočila kolem poloviny minulého století s příchodem bubnových spotřebičů, kdy zájem o kladkové rámy vyprchal. Výroba se rozjela znovu až během osmdesátých let. Dnešní návrat se dá vysvětlit hlavně proměnou toho, jak lidé nahlížejí na energetickou náročnost svého bydlení.

Za tím vším stojí jednoduchá fyzika. Teplo se v místnosti drží u stropu a čím je vzduch teplejší, tím víc vlhkosti ještě pobere. Prádlo vytažené nahoru je proto o krok napřed před tím, které visí u podlahy. Svou roli hrají i mezery mezi jednotlivými kusy, protože bez proudění se schnutí zadrhne.

Při věšení se vyplatí nechat kolem objemných kusů víc prostoru, aby k nim vzduch mohl ze všech stran. Velká část výsledku se ale rozhodne ještě dřív, v pračce. Vyšší otáčky na konci programu znamenají méně vody v prádle, a tedy méně práce pro sušák. Kdo chce schnutí uspíšit, může do místnosti postavit obyčejný stolní ventilátor. Je to drobnost, na kterou se v praxi snadno zapomíná.

Sušička se řadí mezi nejnenasytnější spotřebiče v domácnosti. Sečteno a podtrženo, spotřebuje víc energie než samotné praní, které jí předchází. Rám tažený lanem nepotřebuje elektřinu vůbec. Jedna dávka v bubnu vyjde podle typu spotřebiče zhruba na 1,5 až 2,2 kilowatthodiny u dnes nejrozšířenějších kondenzačních sušiček s tepelným čerpadlem, u starších kondenzačních modelů bez čerpadla na 2,5 až 4 kilowatthodiny a u odvětrávacích typů až na pět kilowatthodin.

Ve vlhkých měsících, kdy se schnutí protahuje, přichází ke slovu odvlhčovač, jehož provoz stojí méně energie než sušička. Potřebuje ovšem zavřené dveře i okna, jinak se k cílové vlhkosti nedostane, takže větrání a odvlhčovač se střídají a nikdy neběží zároveň. Kolik času si vyžádá jedna dávka, závisí na výkonu přístroje a na tom, jak silné látky věšíte; u střední jednotky bývá hotovo během jednoho odpoledne, u plné náplně to trvá podstatně déle. V nevytápěné komoře navíc kompresorový model výkon ztrácí, tam se hodí spíš typ, který vlhkost pohlcuje bez chlazení.

Právě tuhle kapitolu má většina šetřílků tendenci přeskočit. Vyprané prádlo si z pračky odnáší zhruba jeden až tři litry vody a ta se během schnutí uvolňuje do bytu. Vzduch v malé místnosti takové množství nepobere, takže co se do něj nevejde, sráží se na oknech a v chladných koutech. Za zdravou se přitom považuje vlhkost mezi 40 a 60 procenty.

Ve špatně větraném prostoru může navěšené prádlo přispět k tomu, že se v bytě rozroste plíseň, a ta se podepisuje na zdraví obyvatel. Základní ochranou zůstává důkladné větrání a odvod přebytečné vlhkosti.

Nejde přitom o nic složitého. Osvědčený postup je zavřít dveře a nechat okno v místnosti pootevřené po celou dobu schnutí, aby vlhký vzduch měl kam odcházet; stačí i malá štěrbina, a to i v chladném počasí. Kdo nechce mít okno otevřené trvale, musí místo toho krátce a intenzivně větrat dokořán opakovaně, protože jedno vyvětrání na konci schnutí problém nevyřeší. A důležité je nesnažit se pověsit všechno najednou: nacpaný rám schne déle a vodu do místnosti pustí naráz. Zvlášť náročné jsou froté ručníky: drží v sobě nejvíc vody a schnou ze všeho nejdéle. V bytě, kde je vlhko trvale, se vyplatí sáhnout po odvlhčovači nebo po vyhřívaném sušáku.

Nejnáročnější na celé věci je samotné ukotvení. Kladky patří do nosné části stropu, rozhodně ne do sádrokartonu nebo do omítky. V panelovém domě jsou stropy často z předpjatých dutinových panelů. Ty mají dutiny po celé délce, tenkou krycí vrstvu betonu a předpínací lana, která běžný detektor spolehlivě nenajde. Přerušení předpínacího lana může narušit únosnost celého panelu, takže kotvení nosného prvku do takového stropu nepatří mezi svépomocné práce a je namístě nechat si místo i typ kotvy určit statikem nebo odbornou firmou. Lano se navíc uvazuje k háku na stěně, který při vytaženém rámu nese celou tíhu mokrého prádla, takže i on patří do pevného podkladu. V bytovém domě je proto rozumné takový zákrok do konstrukce nejdřív probrat se společenstvím vlastníků a nechat si ho posoudit od někoho, kdo se v tom vyzná.

Roli hraje i výběr místnosti. Nejlepší službu odvede pokoj, který jde zavřít a pořádně vyvětrat, rozhodně ne ložnice, kde by vlhkost působila celou noc. Není to jen o rychlosti: příliš pomalu schnoucí prádlo začne po čase nepříjemně páchnout.

O žádný sezónní výstřelek tady nejde, v britských a irských domácnostech je tenhle kus vybavení stálicí. Kdo o pořízení uvažuje, měl by začít nahoře: zjistit, kde je nosná část, změřit světlou výšku a vybrat pokoj, který se dá snadno provětrat. Pak už jde jen o zvyk. Pořádně odstředit, rozvěsit s mezerami, vytáhnout pod strop a otevřít okno. Podlaha zůstane prázdná a v bytě je o jednu překážku míň.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Overhead_clothes_airer

https://www.georgeandwilly.com/blogs/blog/ceiling-hanging-drying-racks-ultimate-guide

https://www.idealhome.co.uk/all-rooms/utility-room/pulley-system-laundry-rack

https://www.core77.com/posts/131672/A-Victorian-Era-Space-Saving-Laundry-Drying-Rack

https://sheilamaid.com/pages/history

https://www.homesandgardens.com/solved/how-to-dry-clothes-in-a-small-space

https://www.energysage.com/electricity/house-watts/how-many-watts-does-a-clothes-dryer-use/

https://www.tomsguide.com/home/home-appliances/can-you-use-a-dehumidifier-to-dry-your-clothes-expert-reveals-all

https://www.gardenersworld.com/news/the-truth-about-drying-your-clothes-indoors-2/

https://theconversation.com/why-drying-clothes-indoors-could-put-your-health-at-risk-248467

https://www.idealhome.co.uk/house-manual/laundry/drying-laundry-indoors-causes-mould-expert-tips-to-avoid-it

https://argos-support.co.uk/blog/hints-tips-services/drying-clothes-on-an-airer-smart-eco-friendly-tips-for-faster

https://www.realhomes.com/advice/how-to-dry-clothes-in-a-small-space

https://www.getenergysavvy.info/post/dehumidifierhacks

https://pulleymaid.com/unitedstates/st-erth-clothes-airer.htm