Článek
Šok po pohřbu
První týdny po pohřbu byly pro mě rozmazané. Zvládala jsem jen vyřídit nezbytné věci a snažit se dýchat. Sestra se mi tehdy zdála chápavá, nabízela, že pomůže s papíry a komunikací s notářem. Myslela jsem, že je to projev zájmu a snahy ulevit mi v těžkých chvílích.
Jenže pak jsem si všimla, že se mě neptá na názor. Začala sama jednat s úřady, a dokonce nechala přepsat část otcova majetku na sebe. Když jsem se jí zeptala proč, odvětila, že se na to dívá prakticky a nechce, aby se zbytečně táhla dědická řízení. V tu chvíli jsem ještě netušila, jak velký plán má.
Podezření se mění v jistotu
Zlom přišel, když jsem od známého z banky zaslechla, že se sestra vyptávala na všechny účty našich rodičů. Když jsem ji konfrontovala, tvářila se dotčeně a řekla, že přece máme všechno společné. Začala jsem procházet dokumenty a zjistila, že některé listiny chybí.
Nebylo to snadné, ale svěřila jsem se známému právníkovi. Ten mě upozornil, že pokud sestra podepíše některé dokumenty bez mého vědomí, může se později odvolávat na mou domnělou shodu s nimi. Navrhl, abychom nechali běžet její iniciativu, ale vše pečlivě zaznamenávali.
Past se začíná utahovat
Dohodli jsme se, že jí dám prostor, aby se sama usvědčila. Poslala jsem jí zprávu, že nestíhám řešit dědictví a ať si zařídí, co potřebuje. Mezitím právník připravil žádost o nahlédnutí do všech kroků, které podnikne, a zaslal ji notáři.
Během dvou týdnů sestra podepsala několik převodů nemovitostí a žádala o vyplacení investic z fondů, které patřily oběma dědicům. Netušila, že veškeré její kroky jsou archivovány a že v dokumentech chybí můj podpis.
Den u notáře
Když přišel termín oficiálního projednání dědictví, byla sebejistá. Přinesla stoh papírů a prohlásila, že většinu majetku už má převedenou, takže by se jednání mělo jen formálně uzavřít.
Právník ji nechal domluvit a pak položil na stůl kopie dokumentů spolu s protokolem, který jasně ukazoval, že jednala bez mého souhlasu. Notář jí oznámil, že všechny její převody jsou neplatné a že by se mohla dopustit i trestného činu.
Hořké vítězství
Sestra zbledla a najednou začala mluvit o nedorozumění. Mně se ale ulevilo jen částečně. Získala jsem svůj podíl, ale vztah se sestrou se nenávratně zničil.
Od té doby vím, že i v rodině je někdy nutné chránit se papíry a důkazy, protože chamtivost dokáže změnit člověka k nepoznání.
