Článek
Najednou jsme doma seděli potmě
Ze začátku jsme si mysleli, že máme nějaký technický problém. Jednou za dva tři dny nám vypadla elektřina. Nikdy ne přes den, vždycky večer. Nejdřív jsme vyměnili pojistky, pak jsme zavolali elektrikáře, který všechno zkontroloval, ale nic nenašel. Všechno bylo v pořádku. Přesto se to opakovalo dál. Zvláštní bylo, že se to dělo vždy po setmění a nikdy ne v době, kdy bychom měli doma přetíženou síť. Jen jsme si třeba zapnuli televizi a světlo a najednou tma.
Podezření padlo na jednoho člověka
Manželovi to začalo vrtat hlavou. Všiml si, že výpadky se dějí většinou krátce po tom, co přijde náš soused domů. Bydlí hned vedle, ve starším domku, který má k našemu pozemku přístup z boku. Nikdy jsme spolu moc nemluvili, ale občas jsem si všimla, že se tváří kysele, zvlášť když jsme měli návštěvu nebo hrála hudba. I když nikdy ne nahlas. Zdálo se, že mu vadí jen to, že žijeme.
Manžel se rozhodl jednat
Jednoho večera, když jsme opět seděli v přítmí, vzal manžel baterku a šel ven. Chtěl se jen rozhlédnout kolem pojistkové skříně, která je u nás bohužel přístupná zvenku. A tam to uviděl. Malý plastový klíč v trávě. Náš rozvaděč byl lehce pootevřený. A vedle byl v plotě zasunutý tenký kovový drát. Všechno ukazovalo na to, že někdo zvenčí otevírá rozvaděč a vypíná jističe. A protože přístup měl jen jediný člověk, bylo jasno.
Překvapení, které zabralo
Druhý den manžel přemístil z bezpečnostní kamery u vchodu jednu miniaturní čočku právě k pojistkové skříni. A zároveň na dvířka přidělal malý, ale hlasitý alarm. Ne silný sirénou, ale dost výrazný na to, aby při otevření pěkně zapípal. Trvalo to jen dva dny, než se soused pokusil znovu. Kamera ho zachytila v plné kráse, jak se v noci přiblížil a pokusil se opět manipulovat s rozvaděčem. Jakmile alarm zazněl, dal se na útěk. A už se nikdy nevrátil.
Od té doby máme klid
Manžel video nikam neposílal, jen si ho schoval pro případ potřeby. Ale od té chvíle máme doma klid. Žádné výpadky, žádné záhadné tmy. A náš soused? Od té doby nás míjí obloukem. Ani nepozdraví. Což nám nevadí. Stačí, že už si nehraje na elektrikáře.
