Článek
Jak to celé začalo
Nikdy mě nenapadlo, že by někdo mohl sahat na naši vodu. Platili jsme pravidelně a částky se nijak zásadně neměnily. Jen jednou za čas jsem si všimla, že účet je trochu vyšší, ale vysvětlovala jsem si to větším praním nebo tím, že jsme v létě častěji zalévali zahradu. Bylo to nenápadné, a proto mě vůbec nenapadlo hledat nějaký problém.
Podivné chování
Jednoho dne jsem si všimla, že náš soused tráví podezřele hodně času na dvorku, a to vždy, když jsme nebyli doma. Přisuzovala jsem to jeho koníčkům, rád se motal kolem trubek a různých hadic. Nikdy jsem o tom víc nepřemýšlela. Teprve až když jsem viděla, že jeho zahrada je stále krásně zelená, i když nikdo z okolí už dávno šetřil vodou, začalo mi to vrtat hlavou.
Nečekané zjištění
Manžel se rozhodl, že zkontroluje vodoměr a hlavní přívod. Když se podíval blíž, našel hadici napojenou na naši přípojku. Byla šikovně zakrytá zeminou a rostlinami, takže z běžného pohledu nešlo nic poznat. V tu chvíli nám bylo jasné, proč se účty neustále držely výš, než jsme čekali. Bylo to tak jednoduché a zároveň drzé, že jsem tomu nemohla uvěřit.
Konfrontace se sousedem
Když jsme za ním šli, zůstal stát s klidným výrazem a tvářil se, že o ničem neví. Dokonce řekl: „To musela být nějaká náhoda, já bych přece nikdy nebral vaši vodu.“ Ta věta mi dodnes zní v hlavě. Hadice vedla přímo na jeho pozemek, nebylo možné, aby o tom nevěděl. Přesto hrál divadlo, jako by celá věc byla nějakým nedorozuměním.
Jak jsme to vyřešili
Nechtěla jsem mít vleklé spory, ale zároveň jsem nehodlala nechat věc být. Odpojili jsme jeho napojení a nechali vše zkontrolovat odborníkem. Zjistili jsme, že to fungovalo víc než rok. Tisíce litrů vody, o které jsme přišli, a on se tvářil, že se nic neděje. Nakonec jsme mu dali jasně najevo, že podobné věci už nestrpíme a že budeme bedlivě hlídat každý pohyb kolem přípojky.
Důsledky jeho chování
Od té doby se soused raději drží dál. Pozdraví, ale už se na nic neptá a na dvorku se ukazuje mnohem méně. Přesto mám pocit, že v jeho očích vidím něco jako uraženou pýchu, jako by mu vadilo, že jsme ho odhalili. Já jsem si však uvědomila jediné, že lidé dokážou být až neuvěřitelně vynalézaví, pokud jde o jejich vlastní prospěch, i kdyby to mělo být na úkor jiných.
Tichá pachuť
Kdykoliv jdu kolem vodoměru, připomene se mi ten pocit zrady. Není to o samotné vodě ani o penězích, ale o tom, že někdo, koho jsme brali jako souseda, nás tak dlouho vědomě okrádal. A pak měl tu odvahu stát před námi a tvářit se, že se nic nestalo.
