Článek
Žižkovský samouk u kamery
Stanislav Milota se narodil 9. března 1933 v Praze. Vyrůstal v dělnické rodině na Žižkově a v letech 1948 až 1951 se v barrandovských studiích vyučil filmovým laborantem. Na Barrandově se ke kameře dostal už v patnácti letech, kdy začínal jako osvětlovač, posléze ostřič a takzvaný švenkr. Svou školu si tehdy podle vlastních slov pochvaloval jako školu ulice.
První kroky před kamerou
Jako asistent kamery Ferdinanda Pečenky pracoval ještě v laborantském období na filmech Václava Kršky Posel úsvitu z roku 1950 a Mikoláš Aleš z roku 1951. Samostatnou kameramanskou kariéru nastartoval v roce 1963 psychologickým dramatem Iva Nováka Na laně, k němuž ho přivedl scenárista Jan Procházka. V roce 1965 vznikl ve spolupráci s režisérem Jánem Roháčem středometrážní snímek Recitál Jiří Suchý Jiří Šlitr. Tehdy ještě nikdo netušil, že se tahle slibně rozjetá dráha za pár let prudce zlomí ve chvíli, kdy bude Milotův talent stát na vrcholu.
Spalovač mrtvol jako kameramanský vrchol
Jeho posledním celovečerním filmem se stal Spalovač mrtvol režiséra Juraje Herze, kde si zahrála také jeho budoucí žena Vlasta Chramostová. Pro film vytvořil osobitou obrazovou tvář, v níž zachycoval lidské postavy pod nezvyklými úhly, často zdola širokoúhlým objektivem zvaným rybí oko. Černobílé provedení snímku prosadil i za cenu, že hrozil odchodem z natáčení.
Inspiroval se přitom obrazovým jazykem německého expresionismu, který odpovídal duchu literární předlohy Ladislava Fukse.
Tanky a Palachova rakev v hledáčku
V srpnu 1968 nasnímal v Praze při invazi vojsk Varšavské smlouvy téměř 3 500 metrů dokumentárního materiálu. Sám později vysvětloval, že byl tehdy jediným kameramanem celovečerních filmů, který šel do ulic, a právě to mu bylo osudné.
Z těchto srpnových záběrů sestavil Evald Schorm s pomocí týmu Jaromíra Kallisty středometrážní esej Zmatek. V lednu 1969 zachytil pohřeb Jana Palacha v dnes proslulém krátkém filmu, který byl později nazván Jan 69. K natáčení mu napomohl produkční Jaromír Kallista a tehdejší ředitel Filmového studia Barrandov Vlastimil Harnach. Tahle nenápadná pomoc shora rozhodovala, zda se ke kameře v takovou chvíli vůbec dostane, a v Milotově případě právě ona umožnila vznik materiálu. Z dvou vzniklých kopií si jednu odvezl při natáčení do Izraele a druhá se objevila až po roce 1989.
Snímek byl objeven v dubnu 2002 v depozitáři Národního filmového archivu. Pouze osmiminutová filmová esej je sestříhána na hudbu Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka, bez titulků a bez komentáře. Volba českých skladatelů místo mluveného slova ponechává divákovi prostor, aby si v té krátké stopě poskládal vlastní pohled na lednové dny. Světovou premiéru měl snímek 12. prosince 2002 na moskevském festivalu filmů o lidských právech Stalker.
Vyhazov a dvacet let mimo profesi
Po prověrkách na začátku normalizace ho Barrandov propustil jako jednoho z mála už tehdy slavných tvůrců. To, že jeho jméno padlo právě do první vlny normalizačních propouštění, znamenalo definitivní konec jeho kameramanské dráhy v oficiální studiové produkci. Společně s manželkou Vlastou Chramostovou patřil mezi první signatáře Charty 77 a začal organizovat bytové divadlo. Společně si rovněž přivydělávali ručním lepením lamp z odpadového skla.
Definitivně se s kamerou rozloučil v roce 1979, kdy nasnímal bytové představení Zpráva o pohřbívání v Čechách. Manželský pár si tak svým postojem za normalizace zaplatil dvěma desetiletími bez umělecké profese. Až listopadová revoluce ukázala, že rozhodnutí, které pro Milotu znamenalo dlouhé období na okraji oficiální kultury, bylo zároveň podmínkou pozdější Havlovy přízně.
Z Hradu zpět do soukromí
Po listopadu 1989 stál Václavu Havlovi po boku jako jeho osobní bodyguard a krátce vedl prezidentský sekretariát. Ke kameramanské profesi se po revoluci kvůli prodělaným mozkovým příhodám a částečné ztrátě zraku již nevrátil. V roce 2016 mu byl udělen Český lev jako uznání celoživotní práce pro tuzemský film. Život Stanislava Miloty skončil v únoru 2019, když ho v pražské nemocnici na Karlově náměstí zlomil zápal plic.
Zdroje
https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/1617-stanislav-milota
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/zvecnil-kopfrkingla-i-srpnovou-invazi-zemrel-kameraman-stanislav-milota-68642
https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/stanislav-milota-kamera-film-umrti-nekrolog/r~1a23bb0e338511e9b73eac1f6b220ee8/
https://plus.rozhlas.cz/karel-hvizdala-stanislav-milota-sverazny-zizkovsky-kreativec-7765509
https://domaci.hn.cz/c1-66484820-ve-veku-85-let-zemrel-kameraman-a-signatar-charty-77-stanislav-milota
https://zpravy.tiscali.cz/zemrel-kameraman-stanislav-milota-natocil-spalovace-mrtvol-i-prijezd-okupacnich-vojsk-324391
https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/zemrel-stanislav-milota-kameraman-spalovace-mrtvol_514116.html
https://www.respekt.cz/kultura/zemrel-stanislav-milota-kameraman-spalovace-mrtvol-a-signatar-charty-77
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1099802797-jan-69/
https://plus.rozhlas.cz/film-a-totalita-sest-pribehu-podvoleni-i-vzdoru-ceskych-filmaru-9569590/3
Obrázek
Autor: SedlacekVojta – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=76889024
