Článek
Rodinné zázemí
Stanislav Neumann starší přišel na svět 16. července 1902 v Praze na Žižkově do rodiny levicového literáta Stanislava Kostky Neumanna a překladatelky Kamilly Krémové. Otec budoucího herce patřil k zakladatelům Komunistické strany Československa a stál v čele proletářské poezie 20. let. Politické sympatie tak vstoupily mezi rodinné dědictví Neumannů hned od synovy kolébky a tehdy nikdo netušil, jak hluboko se synovi do osudu zapíšou. Maminka mladému Stanislavovi koupila k sedmým narozeninám loutkové divadlo, ale od toho opravdového ho zrazovala a snažila se ho nasměrovat za bankovní přepážku.
Rodný dům Stanislava Neumanna
Od kočovných pódií ke zlaté kapličce
Po maturitě na žižkovské reálce v roce 1921 nastoupil mladý herec u divadelní společnosti Filipa Zöllnera a po měsíci přešel do divadla v Kladně. Tehdy začínalo putování po malých scénách, jež mladému adeptovi nabízelo víc otrlosti než pohodlí a hodně každodenního zaprášeného dobrodružství. V roce 1925 přešel s režisérem Jiřím Frejkou do Divadla na Slupi, z něhož později vzniklo legendární Osvobozené divadlo. Tato žižkovská parta tehdy přepisovala dějiny českého meziválečného divadla a Neumann u toho stál od samého počátku. Krátce hrál také v Divadle Vlasty Buriana, načež se 1. března 1927 stal řádným členem činohry pražského Národního divadla, kterému zůstal věrný čtyřicet let a vytvořil v něm přes tři sta padesát vesměs drobných rolí.
Plačtivý hlas, který objevil komedii
Před filmovou kamerou se objevil poprvé v roce 1927 v němém Machatého snímku Švejk v civilu. Herecký kolega a režisér Jiří Myron mu už na počátcích kariéry předpověděl, že ho čeká dráha v komediálním žánru. Tahle prorocká věta se ukázala jako trefa do černého a Neumann ji s každou další rolí nevědomky stvrzoval. Roli stydlivého zlodějíčka Sáčka mu Hugo Haas a Martin Frič napsali přímo na tělo v komedii Mazlíček z roku 1934. S Jindřichem Plachtou si v komedii Pelikán má alibi z roku 1940 zazpíval rozpustilý popěvek Sedím na větvi a zpívám.
Smrt na dohled v loretánském klášteře
Během Pražského povstání 5. května 1945 doprovázel nákladní vůz se zbraněmi a oddíl SS ho uvěznil v loretánském klášteře, kde mu byla na 9. května naplánována poprava, k níž už ale nedošlo. Šestnáctiletého syna Stanislava věznili Němci ve stejné době v Malé pevnosti v Terezíně spolu s odbojovou skupinou Předvoj. Otec i syn tak prožívali poslední dny války každý za jinými zdmi a tehdy ještě nikdo netušil, kdo druhého spatří ráno mezi živými. Hned po osvobození podle vzpomínky Ladislava Peška přinesl Neumann syna z Terezína na zádech s tyfem rovnou na Bulovku.
Vstup do strany a akční výbor
Po druhé světové válce se Neumann zařadil mezi nejaktivnější komunisty pražského Národního divadla a patřil k jeho významným straníkům. V Národním divadle po únoru 1948 začal úřadovat akční výbor pod předsednictvím herečky Boženy Půlpánové, jehož čistek se Neumann účastnil.
Brněnský rodák Karel Höger, který do souboru Národního divadla přišel v roce 1940 z brněnského Zemského divadla, čelil po únoru 1948 hrozbě propuštění při prověrkách akčního výboru Národní fronty. Důvod prověřování mu šeptem prozradil sám Neumann slovy: „Říká se, že čteš Peroutkův Dnešek a Tigridovy Obzory…“ Šlo o časopisy, jež komunistům trnem v oku, a v té době byla domácí knihovna přímou cestou před prověrkovou komisi. Místo propuštění dostal Höger nakonec dvouletý zákaz filmování i pohostinských her a snížený plat o čtvrtinu, po odvolání k ústřednímu akčnímu výboru Národní fronty mu byl trest zkrácen o jeden rok. Šikana Högra však pokračovala po celý život, v únoru 1972 mu ředitel Národního divadla Přemysl Kočí dopisem zakázal veškerou mimodivadelní činnost a 4. května 1977 herec po infarktu zemřel, pouhé dva dny po odevzdání výpovědi z divadla.
Tváře pohádkového království
V roce 1952 ztvárnil dětinského krále Půlnočního království ve filmu Pyšná princezna a slavná replika „Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil“ zlidověla. Koktavého čerta Omnimora si Neumann zahrál v Machově adaptaci Drdových Hrátek s čertem v roce 1956. Stejnou postavu hodného čerta natočil po boku Jaroslava Průchy coby Martina Kabáta a Františka Filipovského jako Karborunda už dva roky předtím v rozhlasové verzi. O tři roky později se Neumann představil jako vrchní kuchař v pohádce Princezna se zlatou hvězdou a jako poťouchlý děda Pšuk v komedii Dařbuján a Pandrhola.
Otec zlomeného syna
Menzelovu nabídku na roli komunistického ministra Zdeňka Nejedlého ve filmu Skřivánci na niti Neumann v 60. letech odmítl s odůvodněním, že kdyby ji přijal, plivl by Nejedlému na hrob. K Neumannovým hereckým žákům na DAMU patřila Jiřina Jirásková, Irena Kačírková, Jiří Vala, Luděk Kopřiva i Milan Neděla. Syn Stanislav vystudoval po válce pařížskou Sorbonnu a od roku 1963 pracoval jako druhý tajemník československého velvyslanectví ve Varšavě. Po návratu z Polska v roce 1969 syna obvinili z oportunismu a 18. září 1970 si po krátké léčbě na psychiatrii vzal život s dopisem, v němž napsal, že nemohl žít beze strany ani se stranou vládnoucí totalitními metodami. Stanislav Neumann starší zemřel pět let po synovi, 19. února 1975 v Praze a urnu mu uložili na Vinohradském hřbitově v popelnicové aleji.
Zdroje
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3570%3Aneumann-stanislav
https://www.reflex.cz/clanek/causy/73627/karel-hoger.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/karel-hoeger-pokorny-herec-s-charismatickym-hlasem-181228
https://www.kinotip2.cz/clanky/jako-pohadkovy-kral-a-cert-byl-milackem-vsech-cechu-herecke-kolegy-tyral-a-nenavideli-ho-uplne-vsichni-20260208-15614.html
https://temata.rozhlas.cz/stanislav-neumann-sedim-na-vetvi-a-zpivam-7984624
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/stanislav-neumann-64772
https://www.lifee.cz/smutny-komik-stanislav-neumann-za-valky-o-vlasek-unikl-poprave-jeho-jediny-syn-zemrel-na-psychiatrii-c9959
https://www.prazskyprehled.cz/clanek/3545/odvolavam-co-jsem-odvolal-a-slibuji-co-jsem-slibil
https://www.aktualne.cz/wiki/domaci/stanislav-kostka-neumann/r~5c4fdd4cf31411e4bcb60025900fea04/
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=22291
http://filmavideo.cz/index.php/osobnosti/515-stanislav-neumann.html
Obrázky
Autor: Národní divadlo – Archiv Národního divadla, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=110746743
Autor: Gampe – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=36949417
