Článek
Sloupek z více plášťů zajistí hloubku
Celá myšlenka je jednoduchá. Pláště se naskládají na sebe do nevysokého komínku a dutina uvnitř se zaplní zeminou. Když dáte dva až tři kusy na sebe, vznikne lůžko dostatečně hluboké i pro rostliny s delším kořenem a záhon zároveň vystoupá do výšky, u které se tolik nehrbíte.
U vyvýšených záhonů se za rozumnou hloubku zeminy považuje patnáct až třicet centimetrů, protože v ní odtéká přebytečná voda a kořeny dostanou prostor. Chcete-li si osázet větší plochu, stačí horní bočnici prořezat ostrým nožem a místo k sázení se tím zhruba zdvojnásobí. Počítejte ale s tím, že po řezu vznikne obvodová hrana, se kterou bude zemina po celém obvodu v kontaktu, a právě řezané plochy pouštějí látky snáz než celistvý povrch. U okrasné výsadby to nevadí, u jedlých plodin je namístě vnitřek vyložit fólií, nebo bočnici nechat celou. Který záhon má hloubky málo, poznáte i bez měření, prozradí to rostliny, jež v letním horku rychle povadnou.
Guma drží teplo jako zásobník
Půda vyzdvižená nad terén se zjara zahřeje rychleji než zem okolo a tmavá guma tohle prohřátí ještě podtrhne. Konkrétní rozdíl závisí na počasí, hloubce měření i složení substrátu a pro pneumatikové záhony ho nikdo systematicky neměřil, takže je lepší počítat s tím, že jde o náskok, ne o zaručený počet stupňů. Prakticky to znamená, že setí a výsadbu můžete posunout o něco dřív a na podzim sklízet déle. Teplá zemina ovšem sazenice neochrání před pozdními mrazíky, takže výsadba choulostivých plodin ven se v našich podmínkách stejně řídí polovinou května.
Má to i rub: substrát uzavřený v černém plášti se rozpálí víc, než většině rostlin dělá dobře. Za horkých červencových dnů proto musíte zalévat výrazně častěji, než by bylo třeba u záhonu ze dřeva.
Náplní má být výživný substrát, ne hlína z trávníku
Dobře funguje směs zakoupené ornice, kompostu a jemné borkové drti.Taková náplň neslouží jen k výživě, plní ještě druhou roli: s rostoucím podílem organické hmoty a s pH blížícím se neutrální hodnotě se kovovým iontům hůř přechází z půdy do rostlin. Právě proto se kyselý rašelinový substrát hodí do pneumatiky ze všech variant nejméně.
S pěstováním zeleniny je to složitější
V gumě plášťů se skrývá celá škála těžkých kovů, mezi nimi kadmium, olovo a zinek. Během pomalé degradace se z gumy do půdy uvolňuje především zinek, u kterého je vyluhování skutečně doložené. Karcinogenní polyaromatické uhlovodíky guma obsahuje také, ve vodě se ale rozpouštějí špatně, takže jejich přechod do zahradní půdy ve významnějším množství se za pravděpodobný nepovažuje. I tak to u dlouhodobého pěstování potravin nezní lákavě.
Guma sice není nezničitelná, jak se občas tvrdí, rozpadá se ale mimořádně pomalu. Rozložit ji dokáže celá řada bakterií a hub, některé si z gumy umějí udělat jediný zdroj energie a byly nalezené i ve vodě stojící uvnitř odhozených plášťů. V půdě ovšem tenhle proces běží velmi zvolna a látky se z pláště dostávají ven hlavně postupným vyluhováním z povrchu. Trvá to desítky let, takže množství, které nakonec skončí v jídle, zůstává zanedbatelné. Skutečný zádrhel leží jinde: přímých rozborů zeleniny vypěstované rovnou v takových nádobách je zoufale málo. Kvůli krátké sezoně a pozvolnému uvolňování látek se odhadované riziko drží nízko, přesto většina odborných rozborů končí u stejné rady, že se to nevyplatí, když jsou po ruce bezpečnější řešení.
Voda stojící v dutině láká komáry
Voda, která zůstane stát uvnitř dutiny pláště, je proslulé líhniště komárů. Jestliže tedy plášť nezaplníte zeminou až po okraj, provrtejte jeho boční stěny. Úzké díry se ovšem brzy ucpou napadaným listím a přestanou odvádět službu. Totéž vyřeší i zaplnění celé dutiny zeminou, jen záhon o něco přibere na váze. Za takovou maličkost vám sousedé poděkují víc než za většinu ostatních úprav na zahradě.
Nejvíc ušetříte na konstrukci
U klasického vyvýšeného záhonu se za rám i pěstební substrát platí zvlášť. Náklady na materiál i na směs navíc rostou zhruba úměrně s velikostí záhonu, takže dvojnásobná pěstební plocha znamená přibližně dvojnásobný účet. A přesně tady se úspora projeví nejvíc: za konstrukci nedáte nic a zaplatíte jen zeminu. Aby výsledek nepůsobil jako smetiště, můžete černou gumu přestříkat světlým odstínem, který navíc odrazí část tepla.
Kompromis, který dává smysl
Nejrozumněji to dopadne následovně: do sloupku z pneumatik zasaďte letničky, trvalky nebo okrasné traviny a jedlé plodiny svěřte nádobě, u které nemusíte nic řešit. U okrasných rostlin totiž otázka, kolik látek přejde do jídla, vůbec nevyvstává. Pokud přesto toužíte po zelenině, sáhněte po neporušených kusech, vyložte je fólií, naplňte kvalitní směsí ornice a kompostu a berte záhon jako řešení na jednu sezonu, ne jako stavbu na dvě desetiletí.
A jestli vás na celém nápadu láká hlavně to, že konstrukce přišla na nulu, mějte na paměti, že zeminu i odpoledne strávené prací stejně zaplatíte, jen jinou měnou. Zahrada nikdy nevznikne úplně zadarmo, člověk si jen volí, čím za ni zaplatí.
Zdroje
https://www.gardenmyths.com/tire-gardens-safe/
https://www.backwoodshome.com/a-new-use-for-old-tires-a-garden-using-tires/
https://www.housedigest.com/2172040/use-tires-diy-raised-garden-bed-idea/
https://extension.psu.edu/reducing-mosquito-breeding-sites-when-using-tires-as-anchors-for-silo-covers
https://www.aces.edu/blog/topics/lawn-garden/raised-bed-gardening/
https://extension.umd.edu/resource/growing-vegetables-raised-beds
https://www.motherearthnews.com/organic-gardening/recycled-tire-planters-zmaz09fmzpit/
https://www.echocommunity.org/en/resources/b1d9d1eb-afcb-4729-ae31-950e13872d1d
https://s3.wp.wsu.edu/uploads/sites/403/2015/03/rubber-mulch.pdf
https://www.mcgill.ca/oss/article/health/are-vegetables-grown-tire-gardens-safe-eat
https://www.gardeningknowhow.com/edible/vegetables/vgen/tires-as-planters-for-edibles.htm
