Článek
Technika, která tu byla dřív než hrnčířství
Působí to jako čerstvý trend z časopisů o bydlení, jenže ve skutečnosti patří mezi vůbec nejstarší lidské nápady. Stáčení vláken do spirály a jejich vzájemné prošívání řadí odborníci mezi úplně nejstarší a po světě nejvíc rozšířené způsoby ruční výroby. Výroba košů předběhla dokonce i hrnčířství. Pletená nádoba z vláken vážila málo a putovala s lovci a sběrači, kamkoli se hnuli, kdežto hliněné nádobí by se jim při kočování rozbilo a navíc by je tížilo. Vůbec nejstarší doložené náznaky téhle dovednosti se datují přibližně k roku 25 000 před Kristem.
Má to v sobě cosi pokorného, věnovat se činnosti, jejíž základ ovládali lidé už před věky. V dávném Egyptě například patřilo stáčení k nejčastěji používaným postupům a sloužilo k výrobě robustních nádob pro kdejaké využití. Samotná Tutanchamonova hrobka jich vydala víc než sto dvacet. Díky tomu, že byly pevné a přitom ohebné, posloužily stáčené koše ke všemu možnému, od úschovy zásob až po přípravu jídla. K tomu se ta znalost stovky let dědila dál, předávali si ji starší mladším. Sotva pak překvapí, že se ten nápad pokaždé v nějaké podobě vynoří v další generaci.
Jak se ze šňůry stane točená spirála
Sama podstata věci přitom nikoho nezaskočí a netřeba k ní žádné zasvěcené know-how. Poddajný materiál se navíjí okolo nějakého středu, zpravidla okolo lana, a sousední řady se k sobě průběžně přišívají. Kdysi takovým středem bývalo nepřerušené stéblo trávy, sítí nebo svazek borového jehličí a k sešívání závitů sloužila rafie či houževnatá tráva.
Právě tohle stojí za tím zdánlivě komplikovaným dojmem, jaký v nás hotové misky vyvolávají. Práci nakonec hodně usnadnila kombinace běžné bavlněné šňůry na prádlo a šicího stroje. Stačí pak cikcak steh a člověk točí pořád kolem dokola, až se z návinu šňůry vyloupne miska. A zrovna ta nenáročnost je na tom celém možná to nejvíc povzbuzující.
Začněte klubíčkem, držte tah a točte stále kolem
Nejtěžší je rozjezd, jenže jakmile ho máte za sebou, postupuje práce téměř bez přemýšlení. Celé to začíná maličkým smotkem z konce šňůry o průměru kolem dvou a půl centimetru, který se napřed přichytí rovným stehem a až poté se přepne na klikatý. Šňůru je nutné mít napnutou neustále, protože bez tahu se boky roztahují ven, zatímco při dostatečném napětí se klenou dovnitř.
Přijde okamžik, kdy všechno do sebe zapadne a ruce už dělají svoje bez vašeho dohledu. Bez stroje se ale obejdete, klidně to zvládnete ručně, vystačíte si s lanem, šňůrkou na obtáčení, jehlou a kapkou trpělivosti. V obou případech sáhněte po opravdu robustní jehle, vždyť pracujete s materiálem zhruba tak silným jako plachtovina.
A ano, ze začátku to drhne a než se naladíte na ten správný spád, pár pokusů to spolkne. Mějte rovněž na paměti, že z bavlněného lana se práší a chloupky se hromadí uvnitř stroje, takže po došití se vyplatí mašinku pročistit. Jakmile ovšem chytíte ten fígl, těžko přestanete. Leckomu se u toho rozplyne čas a než se naděje, je odpoledne v půli.
Udrží nádoba tvar?
Právě s tímhle dotazem chodí nováčci nejčastěji a patří se ho hned vyřešit. Tenká laciná šňůra na prádlo se k ryze stáčeným košům moc nehodí, protože hotový kus pak bývá zplihlý a sesouvá se. S pevnějším a kvalitnějším lanem tedy určitě nesáhnete vedle. Na opravdu rozměrný koš se přitom spotřebuje třeba i rovných třicet metrů (sto stop) šňůry. Klidně si nejdřív vyzkoušejte něco drobnějšího a teprve pak se vrhněte na velký formát. Na závěr se cíp šňůry stočí do poutka, jež lze ponechat lehce rozevřené a pověsit ho například na háček.
Z odložené šňůry rovnou kousek do výlohy
A jsme zpátky u toho, proč dokončený kus vypadá jako z butiku s bytovým designem. Dokončené nádoby se totiž neztratí ani v roli dekorace a vyznívají téměř jako malé sochy. Navíc lze hotový košík nabarvit, klidně do ombré přechodu, kdy odstín odshora postupně bledne. A jelikož pokaždé sáhnete po jiném rozměru, tvaru i odstínu, nenajdete dvě úplně shodné nádoby. Každý výrobek tak nese stopu rukou, které ho zhotovily, a tohle vám regály v obchodě nikdy plně nedají.
Doma pak do takové misky schováte cokoli, od šicích potřeb po ovladače k televizi. Ať ji umístíte na polici, na stůl nebo do koupelny, pokaždé zapůsobí trochu jinak. Největší půvab je v tom, že kvůli materiálu nemusíte do obchodu pro nový. Klidně se hodí svazek šňůry na prádlo, který vyhrabete při uklízení. Stejně tak se dají stočit a prošít i vysloužilá trička. Z něčeho, co by jinak putovalo do odpadu, se rázem stane věc, na kterou budou ostatní rádi koukat.
Postačí vám tedy smotek, klikatý steh a kapka trpělivosti, a z chuchvalce všední šňůry máte naráz nádobu, která vedle kupovaných doplňků v žádném případě nezapadne. A jestli vám doma zrovna nečinně leží návin staré šňůry, právě jste mu nabídli druhou šanci.
Zdroje
https://lovelandarchaeologicalsociety.com/the-significance-of-basketry-in-archaeological-finds
https://mymodernmet.com/basket-weaving
https://csa-living.org/oasis-blog/a-brief-history-of-basket-weavingnbsp
https://soulslikewheels.substack.com/p/exploring-basket-weaving-a-beginners
https://artfulroost.com/2019/07/31/diy-coiled-rope-baskets
https://stitchinheaven.com/blogs/bernina-we-all-sew/how-to-make-a-coiled-rope-basket
https://createwhimsy.com/projects/diy-coiled-rope-baskets-and-bowls-sewing-tutorial
https://www.marchingnorth.com/how-to-make-a-coiled-basket
https://supercraftygal.com/how-to-make-fabric-rope-baskets
