Článek
Z Dobromilic do Bratislavy
Světla Amortová přišla na svět dne 7. ledna 1911 v moravských Dobromilicích u Prostějova. Umělecké geny zdědila po otci, který byl ve své profesi natolik úspěšný, že si k němu našly cestu zakázky až z carského Ruska. Zvítězil v Moskvě v soutěži na pomník advokátu Plavkovi a vytvořil reliéfy na divadle na Arbatském náměstí.
K hereckému řemeslu ji privátně připravovala Hana Vetterová a v sezoně 1929/30 stanula coby elévka na scéně Národního divadla, kam ji doporučil Saša Rašilov. První stálejší angažmá nalezla v holešovickém Divadle Uranie a ve vršovickém Divadle Aloise Jiráska, načež v roce 1932 nastoupila do souboru Slovenského národního divadla v Bratislavě.
Na bratislavské scéně se v letech 1932 až 1935 zaskvěla rolemi Julie v Shakespearově dramatu Romeo a Julie a titulní postavou v Shawově hře Svatá Jana. Bratislavská tři léta jí přinesla nejen klíčové dívčí postavy klasického repertoáru, ale také seznámení s mužem, který měl tehdy stejně jako ona čerstvé angažmá. Mezi nové tváře SND patřil tehdy i o tři roky starší Karel Beníško, syn operního pěvce a herečky Otýlie Beníškové, kterého si Světla později vzala.
Odboj a peklo koncentráku
Po obsazení země nacisty se Amortová vrhla do odboje, kde nešlo o symbolický nesouhlas, ale o aktivní činnost s reálným rizikem. Tehdy ještě netušila, že právě tato volba ji za pár let dovede až k bráně tábora, na nějž do té doby nebyla žádná evropská zkušenost. Antonie Hegerlíková vzpomínala, že Amortová v odboji prokázala ohromnou statečnost a podle vzpomínek dokázala raněné odnášet i na zádech.
Roku 1944 zatklo gestapo nejen ji a Karla Beníška, ale také její rodiče. Celá rodina se ze dne na den ocitla v rukou aparátu, jehož logika obětovala i lidi jen okrajově spojené se zatčenými. Cestou koncentračními tábory prošla Pankrácí, Terezínem a Flossenbürgem, načež dorazila do Litoměřic, kde čekala na rozsudek smrti. Některé prameny řadí Amortovou mezi vězeňkyně Osvětimi-Březinky, kde podle nich prošla pokusy doktora Josefa Mengeleho s umělým oplodněním.
Po válce trpěla zdravotními komplikacemi, bolestmi i hormonálními poruchami. Z táborů přežila i pochod smrti a nakonec se vrátila domů, avšak její tělo si neslo trvalé následky.
Na Vinohradech a ve straně
Po roce 1945 se vrhla do divadla, hrála postupně v Divadle 5. května a Městských divadlech pražských, načež v roce 1951 zakotvila ve Vinohradském divadle. Návrat k jevišti přišel hned, jak to bylo možné, jako by jí kontakt s diváky pomáhal naskakovat zpátky do života. V dramatické rovině jí patřila role Vassy Železnovové v Gorkého hře, Nataši v Dostojevského Zločinu a trestu i Buryjovky v Preissové Její pastorkyni.
Roku 1945 vstoupila do komunistické strany a později se stala členkou předsednictva ÚVOS, členkou ÚV KSČ, funkcionářkou SČSP i poslankyní Národního výboru hlavního města Prahy. Funkce, které zastávala současně s hereckou prací, jí dávaly do ruky páky, jaké většina kolegů ze souboru ani neviděla zblízka. Za normalizace se aktivně účastnila takzvaných rekvalifikačních komisí, jejichž posláním bylo vyřadit z veřejného života umělce, kteří byli režimu nepohodlní.
Rudá Twiggy v zákulisí
Posměšnou přezdívku Rudá Twiggy si vysloužila kombinací svého komunistického přesvědčení a korpulentní postavy, jež byla pravým opakem štíhlé britské módní ikony Twiggy. Přezdívka, kterou jí kolegové dali za zády, fungovala jako pojistka strachu, jenž okolo ní v souboru visel. Režisér Václav Vorlíček ji popsal jako hlavního komunistického ideologa vinohradského divadla, ženu, které se kolegové stranili ze strachu, že by je mohla udat.
Při zkouškách jednoho představení rozkřičela své studenty z AMU tak, že se ozval Ladislav Županič; když ho hodlala umlčet, vypadly jí umělé zuby. Drobný moment, který vnesl do napjaté atmosféry komickou trhlinu, kolegům přesto neulehčil, Amortovou jen víc rozzlobil. Daniela Kolářová zase vyprávěla, jak se Amortové nelíbilo její manželství s Jiřím Ornestem a v šatně se jí zeptala, zda je sionistka. Kolářová odpověděla, že netušila, že strana respektuje Norimberské zákony, načež Amortová zprvu ztuhla a poté opáčila, že kolegyně je vtipná.
Jaromír Hanzlík zase popisoval, jak se herci tísnili v jednom kupé, zatímco Amortová si při zájezdu sedla sama do vedlejšího vagónu.
Štěpničková, Hegerlíková a konec
V padesátých letech patřila ke čtyřem vinohradským herečkám, které žádaly trest smrti pro Jiřinu Štěpničkovou kvůli jejímu pokusu o emigraci z roku 1951. Hranice mezi divadelní rivalitou a životem ohroženou kolegyní byla v té době tenká jako papír, na němž byly podpisy. Antonie Hegerlíková ke kolegyni řekla, že se nenávisti k lidem a traumatu z války Amortová nikdy nezbavila.
Diváci si ji vybaví jako kořenářku Hodačovou ze seriálu Třicet případů majora Zemana z roku 1974 i jako babičku Vondrovou z komedie Hop, a je tu lidoop z roku 1977. Tyto role však tvořily jen pozdní vrcholky filmografie, jejíž zlatá léta padala do mnohem ranější etapy její dráhy. Nejplodnější filmové období prožila Amortová do počátku šedesátých let, kdy zazářila jako Jůrová v nedokončeném Výletu pana Broučka do zlatých časů či jako vdova Frída v Janu Husovi.
Rozhlas tvořil souběžně její druhou scénu, od poloviny třicátých let zaznívala v hrách jako U snědeného krámu, Smrt matky Jugovičů nebo Lesní panna.
Zdroje
https://zivotopis.osobnosti.cz/svetla-amortova.php
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/635228/proc-byla-amortova-tak-zla-a-chtela-smrt-stepnickove-delali-na-ni-pokusy.html
https://www.dotyk.cz/magazin/svetla-amortova-herecka/
https://www.vlasta.cz/celebrity/svetla-amortova-mlada-filmy-syn-manzel/
https://biography.hiu.cas.cz/wiki/AMORTOV%C3%81_Sv%C4%9Btla_1911%E2%80%931985
https://www.lifee.cz/nesnesitelna-svetla-amortova-zapsklou-ortodoxni-soudruzku-z-ni-pry-udelaly-nelidske-pokusy-178fe
https://www.krajskelisty.cz/praha/20263-naciste-z-ni-udelali-pokusneho-kralika-znicili-ji-zdravi-i-cely-zivot-tajnosti-slavnych.htm
https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/svetla-amortova-herecka-osvetim-mengele/
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/64413/svetla-amortova-korenarka-z-majora-zemana-naciste-na-ni-delali-pokusy-s-umelym-oplodnenim.html
http://www.kultura.cz/profile/35876-svetla-amortova
