Článek
Vstávání ze země je tvrdší zkouška, než to vypadá
Asi to máte vyzkoušené, dosednout na podlahu člověk svede, jenže ten zápas s gravitací při zvedání zpátky nahoru bývá výrazně náročnější. Ta nejproslulejší z podobných zkoušek nese název test posazení a vstání a vystačíte si u ní s pohodlným oblečením a kouskem volné plochy. . Se zkříženýma nohama dosednete na zem, aniž se přidržíte rukou, kolen, paží či stehen, a stejnou cestou se opět zvednete. Přesný návod najdete v přiloženém videu.
Bodů je celkem deset, polovina za usednutí a polovina za vstání, a pokaždé, když si pomůžete rukou, paží nebo kolenem, o bod přicházíte.
Čím si test vysloužil takovou pozornost? Dvanáctiletý výzkum, do kterého se zapojily přes čtyři tisíce lidí mezi 46 a 75 lety, prokázal, že dosažený výsledek těsně souvisí s pravděpodobností úmrtí.
Účastníci s plným počtem bodů odešli během sledování jen ze čtyř procent, zatímco ve skupině s nejnižším skóre to bylo přes čtyřicet procent.
S každým ztraceným bodem navíc stouplo riziko smrti o víc než třicet procent.
Deset vteřin na jedné noze funguje jako varovná kontrolka
Ještě snazší je vztyčit se na jednu nohu. Noha, o kterou se opíráte, se nesmí hnout z místa a vaším úkolem je vydržet v této poloze alespoň deset vteřin.
Spousta lidí předpokládá, že to dají bez problémů, a teprve při pokusu pochopí, jak rychle jim podlaha začne ujíždět. Tuto okamžikovou rovnováhu si v brazilském výzkumu vyzkoušelo více než sedmnáct set osob, které stály naboso, ruce nechávaly volně podél těla, oči mířily dopředu a měly k dispozici tři pokusy.
S přibývajícími roky obstálo čím dál méně lidí: okolo padesátky to svedlo asi pětadevadesát procent zúčastněných, u pětašedesátníků zhruba osmdesát procent a po sedmdesátce už jen každý druhý.
Na první pohled ta data vypadají nemilosrdně, ve skutečnosti ale jen zachycují, jak se s věkem přirozeně proměňuje naše tělo. Komu se deset vteřin udržet nepodařilo, čekalo ho během následujícího desetiletí přibližně o čtyřaosmdesát procent vyšší riziko úmrtí.
Z těch, kdo zkouškou neprošli, během sledování zemřelo 17,5 procenta, kdežto u úspěšných to byla pouhá 4,5 procenta.
Ta souvislost spíš odráží celkový zdravotní stav, mezi sledovanými totiž převažovala úmrtí na rakovinu a na srdečně-cévní choroby. Špatná rovnováha zároveň zvyšuje riziko pádů, jimž celosvětově ročně podlehne zhruba 684 tisíc lidí.
Tempo chůze patří k nejsilnějším ukazatelům
Vlastní rytmus chůze si tělo nastaví samo, aniž bychom se nad tím museli zamýšlet. Mnohé napoví rovněž to, jakým tempem se člověk spontánně pohybuje. Při shrnutí devíti studií, do nichž se zapojilo přes čtyřiatřicet tisíc osob starších pětašedesáti let, odpovídala obvyklé délce života rychlost zhruba 0,8 metru za vteřinu.
Ti, kdo dokázali jít rychlostí metr za vteřinu a více, se dožívali delšího věku, než by se podle jejich roků a pohlaví dalo čekat.
Rychlost chůze bývá považována za silný projev životní energie, neboť propojuje souhru srdce, plic, svalů i nervové soustavy.
Kolikrát vstanete ze židle za půl minuty?
Tahle zkouška skrývá jednu přednost, židle bývá v každém bytě a stopky máte v mobilu. Obdobou na zdatnost nohou v domácích podmínkách je opakované vstávání ze sedu. Usadíte se na židli bez opěrek pro ruce s výškou kolem 43 centimetrů, dáte ruce křížem na hruď a sčítáte, kolikrát se během třiceti vteřin postavíte úplně rovně.
Jakmile se počet opakování propadne pod průměr odpovídající vašemu věku, je to známka zvýšeného nebezpečí pádů.
Pro představu, za podprůměr se u žen v rozmezí 60 až 64 let pokládá méně než dvanáct postavení, u mužů méně než čtrnáct.
Komu to nestačí, ten může vytáhnout osvědčený cvik z hodin tělocviku. Horní polovinu těla totiž otestují kliky. Mezi muži středního věku, kteří jich udělali přes čtyřicet, kleslo riziko srdečních potíží v dalších deseti letech až o šestadevadesát procent oproti těm, kdo nedokázali ani deset.
Množství kliků se navíc ukázalo být spolehlivějším ukazatelem než to, jak člověk dopadne při zátěžovém testu na běžeckém pásu.
Co s výsledkem počít
Dřív než si ovšem podle skóre začnete odečítat roky života, hodí se zachovat střízlivost. Mluvíme o pozorování, které samo nedovede rozlišit, co je příčina a co následek.
Někoho, kdo všechny tabulky s úsměvem přehlíží a stejně se dožije úctyhodného věku, zná nejspíš každý z vás. Ani jeden z těchto testů není věštecká koule a horší výsledek není ortel, spíš pobídka, že je na čem pracovat. K tomu platí, že zjištění o klikách u mužů nejde jen tak vztáhnout na ženy ani na lidi starší a méně pohyblivé.
A teď přichází to nejpovzbudivější z celého povídání. Jak rovnováhu, tak svalovou sílu se totiž dá zlepšovat bez ohledu na věk. Postačí stoupnout si při čištění zubů na jednu nohu nebo si třikrát do týdne dopřát tai-chi a po několika týdnech bývá posun patrný.
Pečovat o pohyblivost těla má smysl i proto, že pády jsou u osob nad pětašedesát let nejčastější příčinou úmrtí způsobeného úrazem.
Berte to tedy jako pozvání večer se uvelebit na koberec nebo se na okamžik vztyčit na jednu nohu. Těch pár vteřin vám prozradí, jak na tom právě jste, a hlavně naznačí, kterým směrem se vydat.
Zdroje
https://www.elcaminohealth.org/stay-healthy/blog/sitting-rising-test
https://conexiant.com/cardiology/articles/sitting-rising-test-predicts-long-term-mortality-risk/
https://health.clevelandclinic.org/10-second-balance-test
https://bigthink.com/health/balance-predicts-death-older-adults/
https://studyfinds.org/cant-stand-one-leg-early-death/
https://www.nature.com/articles/s41598-024-80487-y
https://www.scientificamerican.com/article/walking-speed-survival/
https://www.physio-pedia.com/30_Seconds_Sit_To_Stand_Test
https://news.harvard.edu/gazette/story/2019/02/pushup-capacity-may-be-inexpensive-way-to-assess-cardiovascular-disease-risk/
